Okruhy ke kapitole 1

1.1 Pokusme se charakterizovat naše prostředí, v němž žijeme společně věřící s nevěřícími.

1.2 Žije česká církev v tomto světě vnitřně pravdivě a věrohodně?

1.3 Jak své současníky jako křesťané oslovujeme?

Náměty k okruhu 1.1.

Pokusme se charakterizovat dnešní svět, v němž žijeme společně věřící s nevěřícími.

1.1.1 Jsou pro nás věřící pouze ti, kteří chodí do kostela, anebo také ti, kteří se neúčastní života církve?

Ten, kdo věří v Boha 1

Ten, kdo věří v kladnou vyšší skutečnost 1

1.1.2 Je nevěřících lidí v okolí naší farnosti (našeho řádu, mezi našimi mladými kamarády) více, než je nás, křesťanů?

Ano 2

1.1.3 Pro jaké hodnoty tito lidé žijí? V čem se jejich hodnoty liší od hodnot křesťanských?

Materiální 3

Rodina 1

Ekologie 1

Být lepší bez ohledu na ostatní 1

1.1.4 Jaké obtíže jim přináší život bez Boha? Jaká nebezpečí, jaká úskalí, jaké problémy?

V praktickém životě někteří žijí lépe než nevěřící 1

· Bůh x tendence k vytváření bůžků (např: peníze)

· samota, vazba na člověka (nadměrná), nemožnost tlouci na pravé dveře

· tito lidé spoléhají pouze na své vlastní síly, je-li smyslem jejich života materiální stránka :

· v případě neúspěchu může dojít k psychickému vyčerpání

· při dosažení stanoveného cíle lidé zjistí, že je neuspokojil tak, jak předpokládali

1.1.5 Chrání nás naše křesťanství před problémy okolí, nebo se nás také dotýkají?

Ne, ale pomáhá je řešit 1

· Protože žijeme ve stejném světě jako nevěřící (jsme stejně ovlivňováni), máme tedy totožné problémy.

1.1.7. Zajímá nevěřící lidi, jaký názor má naše církev na jejich problémy a jaké má návrhy na jejich řešení?

Ne 1

· Otázky, které vyžadují určité odřeknutí si v životě, vyvolávají v nevěřících lidech odpor.

1.1.8. Cítíme existenci nevěřících spoluobčanů jako své ohrožení, nebo se nám s nimi žije dobře?

Necítíme 1

1.1.10. Ovlivňují nevěřící lidé naše křesťanské hodnoty? Pokud ano, kladně nebo záporně?

Ano, záporně 1

1.1.12. Jsou v těchto otázkách rozdíly mezi venkovem a městem?

Ano 1

1.1.13. Změnilo se něco v otázce hledání duchovních hodnot mezi lidmi kolem nás oproti době do roku 1989?

Širší možnost volby 1

Větší zájem o východní náboženství 1

1.1.14. Zajímáme se v církvi o problémy, které pálí lidi kolem nás?

Ano 2

1.1.15. Jsme s lidmi kolem nás na jedné lodi? Pokud ano, vnímáme to tak? Pokud ne, proč? Co jim můžeme nabídnout? Děláme to?

Ano 1

1.1.16. Uvědomujeme si v našem společenství a v církvi, že lidmi ničená příroda je čím dál méně schopna vydávat svědectví o Boží slávě, a že je to teď hlavně a možná brzy už jedině na nás?

Ano 1

Náměty k okruhu 1.2:

Žije česká církev v tomto světě vnitřně pravdivě a věrohodně?

1.2.1. Lze větu „církev je svátostí spásy pro svět“ převést do konkrétní životní praxe křesťanů?

· Prostřednictvím církve mohou lidé dosáhnout spásy (je to cesta).

1.2.2. Našli bychom ve své farnosti (ve svém společenství) příklady toho, jak církev naplňuje své poslání být svátostí spásy pro svět?

· kněz, který zprostředkovává udílení svátostí ostatním věřícím

· mše sv. spojené s udílením svátostí (svatby, křest)

· ekumenické bohoslužby

· jednotlivé akce (plesy, farní výlety, Den matek, farní tábory (s pětiletou tradicí), Mikulášská besídka, zpívání v Domově důchodců, předvánoční zpívání na náměstí)

1.2.3. Našli bychom takové příklady v křesťanských rodinách?

Společenství rodin, které si pomáhá 1

1.2.4. Jak zprostředkováváme ostatním lidem Boží zájem o svět a jeho blízkost světu?

· být nástrojem Boží vůle, plně se Bohu odevzdat a snažit se v každém okamžiku plnit Jeho vůli

1.2.5. Je víra katolických křesťanů v našem okolí v souladu s učením církve?

Ano 1

1.2.6. Je způsob života křesťanů ve farnostech a v diecézích v zásadě v souladu s tím, co církev hlásá, nebo tam cítíte rozpor? Ovlivňuje tento soulad nebo rozpor vztah věřících ke své církvi? Ovlivňuje tento soulad nebo rozpor vztah nevěřících k církvi?

Většinou ano 1

1.2.7. Co ze života našeho společenství může okolní svět přitahovat, čím ho naopak odpuzujeme? Mělo by se na současné situaci něco změnit? V případě, že ne: Proč? V případě, že ano: Co?

· přitahujeme atmosférou na akcích (plesy, ….)

· odpuzujeme určitou uzavřeností akcí, společenství (váznoucí komunikace s nově příchozími), církve (díky masmédiím)

1.2.8. Když přemýšlíme o budoucnosti, bude za třicet či padesát let v naší obci katolická farnost? Bude-li, v čem bude asi jiná než ta naše?

Bude 1

Náměty k okruhu 1.3:

Jak své současníky jako křesťané oslovujeme?

1.3.1. Vyvíjí naše společenství (farní, řádové, mladých ap.) nějaké úsilí, aby navázalo kontakty s nevěřícími?

· Kromě toho, že máme vyvěšený plakát, na kterém zveme všechny mladé, nevyvíjíme v našem malém společenství zvláštní úsilí v tomto směru.

· V rámci širšího výchovně pastoračního společenství ve středisku mládeže a v Domově Don Bosco se podílíme na činnosti i jednotlivých akcí, které jsou otevřené pro věřící i nevěřící mládež. Jde o sociální slubžu těm, kteří nemají dobré rodinné zázemí, službu těm, kteří těžko zvládají studium a také těm, kteří neumějí využívat volný. Čas.

· letní tábory (LESY)

· Kroužek – divadelní aktivita

· farní diskotéka

· Tyto akce jsou však určeny hlavně věřícím.

1.3.3. Jak je pro ně srozumitelná řeč, kterou hovoříme o svém životě a o své víře? Máme co nevěřícím nabídnout? Nabízíme jasné odpovědi na jejich otázky?

· odpovědi se snažíme dávat, i když je to těžké – např. proč jsou války, …

· svědectví ze života

· zázraky – četba o této problematice

· mluvit o Boží lásce, zjistit představu člověka o Bohu a pak dávat otázky, aby musel přemýšlet

· někteří lidé mají špatné představy o Bohu, bojí se Ho

· děkovat za maličkosti – někdo pěkně tancuje, někdo má pěkné vlasy

· lidé se nechtějí vzdát dosavadního způsobu života, nemůžeme je „lámat přes koleno“

· je důležité, s jakým úmyslem se lidé ptají

· střelné modlitby během rozhovoru s lidmi

· někteří lidé nechtějí pustit Boha do svého života

· setkání s nevěřícími je přínosné pro nás i pro ně

· proniknout snadné, vydržet těžší

1.3.4. Kdo ve vašem okolí převládá? Lidé, kteří odpadávají od víry, nebo lidé, kteří přicházejí k víře? Jaké jsou to typy lidí?

Mladí odpadávají 1

1.3.5. Jak se naše společenství zajímá o situace, v nichž můžeme oslovovat nevěřící, například o zkušenosti učitelů a učitelek náboženství s dětmi z nevěřících rodin? Jaké jsou další situace, v nichž můžeme oslovovat nevěřící?

· Shodli jsme se na tom, že nejvíce oslovujeme nevěřící při osobním styku – osobním příkladem života více než přímým hlásáním evangelia. Svou otevřeností, vstřícností, přátelskými postoji probouzíme v nevěřících zvědavé otázky, které se mohou dotýkat víry, církve, křesťanství.

· Důležité je žít, angažovat se v konkrétní činnosti, z které vyzařuje duch evangelia. Nelze se omezovat jen na duši a duchovní stránku člověka. Křesťané musí být aktivní i v sociální sféře, politice, veřejně-prospěšné činnosti. Nemůžeme dnes opomíjet důležité projevy života církve, kterými jsou vedle bohoslužby a hlásání Božího slova také svědectví a služba.

· když se lidem stane neštěstí – jsou více nakloněni duchovním věcem

· příležitost o vánocích, velikonocích, o svátcích, pohřby a svatby

· lidé potřebují vidět příklad (něco, co jiní neudělají)

· někteří se snaží upnout na něco jiného, když mají problémy – škola, práce

· záleží na našem příkladu

1.3.6. Jak vypadá soužití našeho společenství (farního, řádového, mládeže atd.) s nevěřícími?

Zveme je na výlety 1

1.3.7. Jsme spokojeni s tím, jak vypadá naše svědectví o Boží spáse tomuto okolí? V případě, že ano, jaké k tomu máme důvody? V případě, že ne, co je v silách vašeho společenství změnit, co nikoliv?

Ne 1

· vzdělávat se, modlit se, mít cit pro danou situaci

· rozhovory s lidmi, kteří mají zájem

· vzdělávat se a pak něco udělat - nachystat dobrý program

· novinka – kněz „učí náboženství“ děti v mateřské škole

· cyklistické závody, volejbalové turnaje – hlavně na vesnici

· zpívat koledy o vánocích v nemocnicích, zpívání o velikonocích

Okruhy ke kapitole 2

2.1 Co je obecně třeba, aby se určitá skupina stala skutečným společenstvím?

2.2 Jak v naší církvi zažíváme rovnost všech lidí před Bohem?

2.3 Co je třeba v našich podmínkách napravit, abychom v církvi žili opravdu jako společenství Božího lidu?

Náměty k okruhu 2.1

Co je obecně třeba, aby se určitá skupina stala skutečným společenstvím?

2.1.1. Znáte ve světě kolem sebe skupiny lidí, které byste označili pojmem společenství? Znáte takové skupiny lidí v církvi? Jaké jsou jejich charakteristické společné rysy?

Stejné zájmy 1

Částečně se znají 1

2.1.2. Je třeba se ve společenství navzájem znát? Do jaké míry?

Ano, znát a poznávat 1

Náměty k okruhu 2.2

Jak v naší církvi zažíváme rovnost všech lidí před Bohem?

2.2.1. Měla by česká církev lépe hájit práva našich občanů? Jestliže ano, navrhněte, jakým způsobem. Jestliže ne, zdůvodněte proč. Kdo by se měl k takovým věcem vyjadřovat, kdo ne?

· Pastýřský list biskupa

· Církev by měla hájit práva, asi by to šlo přes „vrchnost“ – např. formou apelace na odpovědné orgány

· Prostor pro politiky, měli by se zasadit o řešení problémů, politici nejsou úplně volní, jsou sešněrovaní určitými dohodami …

· Aby se z církve nestala organizace, která do všeho „kafrá“ a všechno kritizuje

· Nevěřící církvi vyčítají, že jí jsou lhostejné současné problémy

· Co může církev udělat?

· Nemělo by to dostat nálepku politického programu, spíš jen hájit zájmy a tlačit na politiky

2.2.2. Jeví se vám církevní aktivity na pomoc romské menšině v naší zemi jako dostačující? Je to problém církve?

Ne 1

· Byl blahořečen 1. Rom – vidí, že i oni mají šanci.

· Ze zkušenosti lidí, kteří pracují s Romy: „Málokterá aktivita zanechá v člověku takový pocit zbytečnosti, jako práce s Romy.“

· Jsou zvyklí dostávat peníze od státu a necítí se nikde vázáni.

· Je nás málo a jsme unaveni.

2.2.3. Přispíváme ze svých příjmů na potřeby farnosti a diecéze, apoštolát, charitativní činnost, na misie, na bohoslovce, tzv. svatopetrský haléř na potřeby Apoštolského stolce? Sbírkami při mši svaté, pravidelnými dobrovolnými příspěvky? Příspěvky stanovenými naším biskupem?

Ano 1

2.2.5. Existuje ve Vašem okolí modlitebna nebo společenství jiného náboženství?

Ano 1

Okruhy ke kapitole 3

3.1 Odpovídá struktura naší církve uskutečňování jednoty Božího lidu?

3.2 Jakým způsobem žije církev v rodině a co udělat pro to, aby rodina měla své místo elementární buňky v církvi?

3.3 Co je cílem ekumenických snah v naší církvi?

3.4 Jaké skutečné konkrétní kroky podniká a má podnikat církev v diecézích a ve farnostech v oblasti ekumenismu?

Náměty k okruhu 3.2

Jakým způsobem žije církev v rodině a co udělat pro to, aby rodina měla své místo elementární buňky v církvi?

3.2.1. Jakou úlohu hrají rodiny v našem společenství? Angažují se nějak v jeho životě?

· Rodiče některých z nás navštěvují modlitební společenství – je to prospěšné

· Někteří lidé to potřebují a nechtějí přestat navštěvovat spolčo

· Na společenstvích řeší i svoje osobní problémy – radí si a pomáhají, obohacující je i setkávání manželů a rodičů

3.2.2. Jakým způsobem přijímáme rodiny s dětmi v kostele? Jak se tam chovají? Jak se tam cítí? Je tam něco i pro malé děti? A mají vůbec chodit děti do kostela?

· Děti si musí postupně zvykat na kostel již od útlého mládí

· S malými dětmi by se mělo jít do sakristie nebo kaple, aby nerušily

· Děti často ruší a není slyšet, co kněz říká

· Pohled kněží – jsou rádi, že v kostele jsou děti, ale jejich pozornost a soustředěnost se velmi snižuje, proto doporučují jít s dětmi do kaple

· Pro děti – dětská mše

· Na vesnicích mají děti více vychované

· Klást důraz na odpovědnost rodičů malých dětí vůči ostatním lidem v kostele při mši

3.2.3. Mají se matka či otec malých dětí účastnit bohoslužeb ve všední dny? Je správné v tyto dny odcházet od dětí do kostela nebo je brát s sebou? Jaké s tím máme zkušenosti? Patří účast na bohoslužbách ve všední dny k duchovnímu životu lidí žijících v rodině, nebo je to spíše projev nevhodné náboženské horlivosti?

Mohou 1

3.2.4. Prožíváme fakt, že naše rodina je základní buňkou církve? Co si pod tím konkrétně představujeme? Uskutečňuje se v ní duchovní život jejích členů? Jak se uplatňuje všeobecné kněžství v rodinách? Slavíme tam církevní, rodinné i společenské svátky? Jak tam nasloucháme Božímu slovu? Jak se tam modlíme? Potřebujeme společnou modlitbu? Žehnáme se v rodině? Žehná rodinu jen otec, matka, nebo navzájem?

· Duchovní život členů, modlitba, uplatnění všeob. kněžství, slavení svátků

· Nedostatek odvahy navrhnout modlitbu se sourozenci

· Žehnat křížkem a nechat si žehnat

3.2.5. Jsou naše rodiny pro své členy prvotním místem setkávání s Kristem? Jakým způsobem? Kdo u nás především předává a rozvíjí víru dětí: rodiče, kněz, nebo katecheta?

Ano, babičky se modlí s dětmi 1

3.2.6. Existují v naší farnosti rodiny, které jsou „na okraji“, bez zájmu o společenství farnosti? Jak se jim snažíme přiblížit?

Společný výlet 1

Okruhy ke kapitole 4

4.1 Jak vypadá život laiků v našem společenství a v celé naší církvi?

4.2 Jaké je poslání laiků v životě našeho společenství, celé církve a společnosti a jak by se mělo uplatňovat?

4.3 Jak vypadá a může vypadat duchovní život laiků?

Náměty k okruhu 4.1

Jak vypadá život laiků v našem společenství a v celé naší církvi?

4.1.1. Jak a kde konkrétně žijí všichni pokřtění bratři a sestry naší farnosti? Kdo má o nich adresný přehled?Kolik se jich z toho aktivně účastní bohoslužebného společenství?

Nemáme přehled 1

4.1.2. Jak velkou část naší farnosti tvoří důchodci, děti a studenti, kolik zbývá na střední generaci?

Rozděleno na třetiny 1

4.1.3. Kdo ví něco o tom, kde pracují? Jsou mezi námi významní odborníci, členové zastupitelstva místní obce nebo státu?

Ano, jsou a víme,. kde pracují 1

4.1.4. Udržují obětaví laici u nás životaschopnost společenství, kam pouze občas dojíždí kněz?Vedou u nás z nedostatku kněží bohoslužby laici? Má to dobrou budoucnost? Proč ano? Proč ne? Máme s něčím podobným zkušenost z jiných farností?

Ne 1

4.1.5. Zůstávají odrůstající děti z rodin v našem společenství aktivními členy církve? Nebo převažují ti, kteří církev opouštějí? Proč?

Zůstávají 1

4.1.6. Jak vnímáme postavení laiků v našem společenství, v naší církvi? Jaké v ní mají místo, jak podněcuje jejich křesťanský růst a uplatnění v životě?

· laici v naší farnosti mají významné postavení

· aktivně se podílejí na životě farnosti (ekonomická, pastorační rada)

4.1.7. Jak spolupracují laici a kněží v našem společenství, v naší církvi ? Máme v této oblasti nějaké vlastní zkušenosti? Jak hodnotíme vztah svých církevních představených k činnosti laiků?

· p. farář očekává návrhy od laiků a vychází jim vstříc

· s p. farářem spolupracuje pouze úzký okruh laiků

4.1.8. Uplatňují laici v našem společenství právo a povinnost sdělovat pastýřům své mínění o věcech týkajících se prospěchu církve? Máme s tím nějakou zkušenost?

Ano, komunikace funguje 1

4.1.9. Mají v našem společenství laici teologické a katechetické a jiné vysokoškolské vzdělání? Jak ho využívají k šíření evangelia?

Ano, učí náboženství 1

4.1.10. Mají laici, kteří jsou pověření nějakou zodpovědností v církvi (pastorální asistenti, členové poradních sborů, diecézní, pastorační nebo ekonomické rady) odpovídající vzdělání? Snaží se jej doplnit?

Doplňují 1

4.1.11. Dbají laici v našem společenství, aby respektovali nauku církve, a varují se toho, aby v otázkách připouštějících různé názory nevydávali svoje mínění za nauku církve?

Většina se snaží 1

4.1.12. Hájíme si navzájem dobrou pověst a dodržujeme právo na soukromí?

Zčásti 1

4.1.13. Jakou měrou pronikají křesťanské hodnoty do života obce, v níž žije naše společenství, díky našemu zaměstnání, politickým a společenským funkcím?

· je to možné zejména prostřednictvím zaměstnání, různých křesťanských akcí, laici se u nás organizují v hasičích, ve Skautu, Orlu, Sokolu

· naše otázka: Jaké informace by se měly objevit na www. stránkách farnosti? Někteří z nás se domnívají, že na těchto stránkách by měly být i akce pořádané politickými stranami a Orlem

4.1.14. Jaká je současná česká církev vzhledem k laikům? Jak se v ní laikům žije, jaké v ní mají místo, jak stimuluje jejich křesťanský růst a uplatnění v životě?

Klade vysoké nároky na další vzdělávání 1

4.1.15. Jaký úkol by měli mít podle nás laici v pastorační nebo ekonomické radě biskupa?

Poradní 1

4.1.16. Měla by být práce laiků v církvi dobrovolná, tedy bezplatná, nebo za mzdu? Jaké důvody hovoří pro mzdu, jaké proti?

· laici by měli být hodnoceni podle typu práce, náročnosti a domluvy

· pokud by práce ohrožovala sociální postavení rodiny, měla by být vždy placená

· mzda by též měla být za práci, která vyžaduje zodpovědnost

4.1.20. Myslíme si, že je respektována rovnoprávnost žen a jejich role v životě rodiny i farnosti? Víme o konkrétních krocích pro odstranění předsudků či nepochopení jejich role? Je proto podle nás třeba něco dělat? V případě, že ano: Co? V případě, že ne: Zdůvodněme svůj názor.

Ano 1

4.1.21. Dají se v církvi rozlišit „práce pro muže“ a práce „pro ženy“?

Ano 1

4.1.22. Jakou máte zkušenost s uplatněním žen, které ministrují nebo čtou čtení při bohoslužbách?

Dobrou 1

Náměty k okruhu 4.2:

Jaké je poslání laiků v životě našeho společenství, celé církve a společnosti a jak by se mělo uplatňovat?

4.2.4. Jak se u nás v rodinách a v našem okolí uplatňuje podíl na kněžském poslání u laiků? Jak si konkrétně představujeme posvěcování rodinného života? Jak se u nás laici podílejí na posvěcování vašeho okolí? Můžeme uvést konkrétní příklady?

· v rodinách – společná modlitba

· společná účast na mši sv., společná příprava na přijetí svátostí (např. před prvním svatým přijímáním sv. smíření všech členů rodiny)

· společná četba Písma svatého

· v okolí – služba lektorů a akolytů

4.2.5. Jak se u nás konkrétně uplatňuje podíl na prorockém poslání u laiků? Známe mezi laiky lidi vydávající svědectví o Kristu? V čem se projevují? Potřebuje naše církev a svět takové lidi? Podporuje je?

Vyučování náboženství 1

Farní věstník 1

Sdělování zkušeností ve společenství 1

4.2.9. Usilujeme v církvi o posvěcení světa, který sdílíme s tvory svěřenými nám coby hospodářům? Jsme “dobrými pastýři” všemu, co Bůh s láskou stvořil, nebo se zaměřujeme jen na člověka?

Ano 1

4.2.10. V čem podle nás spočívá nebezpečí klerikalizace laiků? Souvisí to s uplatněním laiků při liturgii?

Ztratila by se hierarchie v církvi 1

4.2.14. Sledujeme křesťanské pořady České televize ( křesťanský magazín apod.), rádio Proglas? Jak podle nás oslovují naši společnost?

Křesťanský magazín 1

Rádio Proglas 1

Náměty k okruhu 4.3

Jak vypadá a může vypadat duchovní život laiků?

4.3.3. Nacházejí laici díky svému způsobu života ve světě i specifické podněty pro svůj duchovní život? Jaké?

· učení trpělivosti, sebeovládání (např. ve chvílích fyzické či psychické vyčerpanosti), vděčnosti

4.3.4. Prožívá laik, který usiluje o hlubší duchovní život, bolestný rozpor mezi svou duchovní snahou a každodenní realitou, nebo lze obě tyto stránky života plodně propojit a usilovat o to, žít celý život v jednotě s Bohem? Pokud ano, jak? Znáte lidi, kteří to dokázali? Jak?

· Panna Maria a všichni svatí, kteří jsou v nebi

· laik většinou prožívá rozpor mezi skutečností a realitou a zda je tento rozpor bolestný, záleží na okolnostech

· my ho jako bolestný ale nepociťujeme

4.3.5. Usilují-li laici o hlubší duchovní život, obracejí se především k třetím řádům řeholních komunit a k novým duchovním hnutím, nebo nacházejí i jiné formy hodnotného duchovního života laiků?

· v naší farnosti se laici obrací především k Hnutí fokoláre

· jiné formy: četba o spiritualitě různých řádů

4.3.6. Jaké máme zkušenosti s osobní modlitbou, s modlitbou v rodině, ve společenství, ve farnosti? Jaké máme zkušenosti s modlitbou liturgickou (společné nešpory apod.)?

· osobní modlitba nás vede a usměrňuje na cestě k Bohu, uvádí vztahy mezi lidmi na pravou míru

· liturgická modlitba – přivítali bychom aktivnější zapojení lidí do liturgie (v neděli propojit kázání pro dospělé a pro děti, větší zapojení lidí i dětí do nedělní liturgie (aby měli čtení a přímluvy jednotliví věřící)

4.3.9. Je manželství pro manžele obohacením jejich duchovního života? Existuje společný duchovní život manželů? Modlí se manželé spolu? Sdílejí se v duchovních věcech? Máme s tím nějakou zkušenost? Nebo podle nás jde spíše o projevy přílišné náboženské horlivosti?

Modlí se spolu 1

4.3.10. Jaký přínos mají malá společenství pro náš duchovní život? Máme s tím nějakou zkušenost?

· vzájemná podpora, pomoc v modlitbě, v duchovním životě, sdílení života

· prostor pro konfrontaci názorů

4.3.11. Potřebujeme k našemu duchovnímu růstu duchovní vedení či doprovázení? Pokud ano: Nacházíme jej? Vnímáme to v dnešní církvi jako problém? Pokud si myslíte, že služba duchovního vedení v církvi nefunguje tak, jak by měla: Proč?

Ne všichni 1

Je třeba pravidelné vedení 1

Kněží nemají čas 1

4.3.12. Jaký přínos mají podle vaší zkušenosti pro duchovní život laiků kázání na téma úryvku z evangelia?

· záleží na knězi, jak je schopen evangeliu pozorně naslouchat

· lidé si často stěžují, že kázání nerozumí, a proto si myslí, že nejlepší jsou kázání pro děti, protože jsou konkrétní, jasná a stručná

· je dobře, že se káže, ale kázání by podle nás měla být stručná, jasná pro všechny, stálo by z to vypíchnout 1-2 nejdůležitější myšlenky pro všední život

· záleží ale také na člověku, zda chce kázání přijmout

4.3.13. Víme, že v církvi je mnoho forem duchovního života. Má i duchovní život laiků různé podoby?

· přínos mají jak pro členy, tak pro nečleny hnutí

· jediný problém je v intoleranci lidí, kteří necítí svoji cestu k Bohu prostřednictvím hnutí, a v rivalitě mezi členy hnutí

Okruhy ke kapitole 7

7.1 Jak uskutečňujeme v našem životě, v našem společenství, v naší církvi typické postoje Mariina života?

7.2 V čem vidíme přínosy a omezení mariánské zbožnosti?

7.3 Jak u nás vypadá (a jak by měla vypadat) úcta k Panně Marii a její projevy? Je založena na koncilním učení?

Náměty k okruhu 7.2.

V čem vidíme přínosy a omezení mariánské zbožnosti?

7.2.1. Prožívá a slaví se úcta k Panně Marii v naší farnosti?

Ano 1

7.2.2. Máme v našem společenství májové pobožnosti? Jak často? Jsou ve srovnání s minulostí stále přitažlivé? Kterou generaci lidí v našem společenství oslovují? Zažívají po roce 1989 rozkvět, nebo spíše útlum?

Májové pobožnosti denně 1

Stejné před i po roce 1989 1

Živý vztah k P. Marii 1

7.2.3. Máme v našem společenství zkušenost se společnou modlitbou růžence? Modlíme se ho jako soukromou modlitbu? Rozumí mu a modlí se ho u nás mladá generace?

Ano, ano, ano 1

7.2.4. Jaké zkušenosti máme s modlitbou živého růžence? Ať jsou kladné nebo záporné: Zdůvodněte, proč.

· je důležité mít spojovatele, který by hlídal, kdo odpadne

· je dobré, aby lidi o sobě věděli

7.2.5. Odpovídají mariánské pobožnosti (májové, společné modlitby růžence, mariánská procesí) dnešní mentalitě lidí? Co by se mělo změnit? Co ne?

Ne, zastaralé 1

7.2.6. Jakou zkušenost máme s poutěmi do míst velkých mariánských zjevení (Lurdy, Fatima, apod.)? Co na nich přitahuje poutníky? Co odpuzuje? Je o ně v dnešní době zájem? Doporučili bychom tyto poutě svým blízkým, nebo nedoporučili? Z jakého důvodu?

· mariánská místa uznáváme, ale nemáme oblíbenou vnější formu, spíše nám jde o vnitřní smysl poutí

· nemáme potřebu jezdit na vzdálená poutní místa, když blízko našeho bydliště jsou poutní místa, která máme rádi

· nejsme pro davové, spíše soukromé poutě

7.2.11. Jaký význam přikládáme rostoucímu počtu soukromých zjevení Panny Marie a jejich obsahu? Jaký zájem vyvolávají v našem okolí? Je tento zájem přínosem pro církev? Pokud jej považujeme za pozitivní: V čem spatřujeme jeho přínos? Pokud za negativní: Čím myslíte, že je tento zájem způsoben? Má se s ním něco dělat? Pokud ano: Co?

Bez zkušenosti 1

7.2.12. Oslovuje naše mariánská úcta nevěřící lidi, nebo spíše odrazuje? Máme se vůbec o jejich reakci zajímat? Jsme v našem společenství ohleduplní k jiným osobním projevům mariánské zbožnosti?

Odrazuje, nesrozumitelná 1

7.2.13. Jak vnímáme zasvěcení našeho národa Kristu rukama Panny Marie na počátku devadesátých let? Co pro nás znamenají některé záporné reakce? Zdůvodněte své názory.

Je to dobře 1

7.2.15. Projevujeme mariánskou zbožnost nošením mariánských medailónků, obrázků apod.? Jakou s tím máme zkušenost?

Prstýnky 1

7.2.16. Máme zkušenost s pořádáním tzv. mariánských večeřadel? Pokud ano, co o nich soudíme?

Ne 1

7.2.17. Jsou některé mariánské zbožnosti v našem okolí agresivní, odtržené od reality nebo překrucující evangelijní poselství radostné zvěsti?

Ne 1

7.2.18. Rozlišujeme v našem společenství mezi náboženským uměním a kýčem? Je to zapotřebí?

Ano 1