ANKETA

CO očekávám od plenárního sněmu?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Když jsem nedávno listoval mnoha stránkami, které obsahovaly pouze názvy témat a tematických okruhů, které se v přípravné fázi sněmu tvoří, zvážněl jsem. Naše církev je v nelehké situaci a s ohledem na poslední půlstoletí tomu ani jinak být nemůže. Nejprve bude asi třeba podrobně analyzovat dvě období, a to desítky let nesvobody a poměrně krátký čas svobody. Z toho prvního zůstaly v našich myslích zbytky lecčeho negativního a my si to ani neuvědomujeme, Tato doba také znamenala naprostou absenci dialogu, jehož umění nám nyní bohužel často chybí. V důsledku železné opony u nás také „začerstva" nezdomácněly výsledky II. vatikánského koncilu. Dnes to jde mnohem pomaleji. Mnozí se jakoby ohlížejí zpět ve snaze začít tam, kde tehdy svoboda skončila. Společnost ovšem stojí na prahu nového tisíciletí. Přál bych si, aby v získané svobodě byl sněm historickou událostí a aby měl pro nás stejný význam jako poslední koncil pro církev univerzální. Cesta k tomu nebude lehká. Bohužel, naše společnost i církev jsou v situaci, kdy neustále něco doháníme, a to v nás často vyvolává nežádoucí neklid. Bude proto třeba značné velkorysosti, která umožní pronášet různé názory a postoje, ovšem s vysokou kulturou dialogu, aby byla v souladu nejen svoboda slova a demokracie, ale též kázeň a struktura církve. Zde bude třeba mnoho moudrosti, laskavosti a tolerance.

Do projednávaných témat by měla být zahrnuta i perspektiva nové evangelizace v podmínkách naší církve; neměla by být zaměřena pouze dovnitř, ale tak, aby oslovila celou společnost. Zde bude třeba provést důkladný rozbor příčin ateizace a projevů sekularismu a hledat cesty k řešení. Nabídnout spolupráci, která povede k změně smýšlení veřejnosti a jejího postoje k duchovním hodnotám a potřebám lidského života. Značná pozornost by měla .být věnována hledání současného křesťanského životního stylu. Úloha laiků v církvi by měla být posílena, aby nebyli nepříliš respektovanou mlčící většinou a ženám aby nezbyla jen péče o úklid chrámu a o květiny, jak tomu bohužel v některých farnostech je. Odpovědnost za církev má na základě křtu každý křesťan. Zcela určitě se nezapomene na význam rodiny v církvi i ve společnosti, na duchovní pomoc rozpadlým rodinám, na pastoraci rozvedených a na celou řadu problémů dnešních věřících.

Přípravné fázi i později sněmu samotnému přeji hojnost darů Ducha svatého i bohaté plody, které budou provázet naši církev do třetího tisíciletí.

Jiří Florian

Autor je vedoucím náboženského vysílání České televize Brno.