ANKETA

Co očekávám od plenárního sněmu

Matematik a lékař mají rozdílné vzdělání, ale počínají si podobně: operují. Než začne svou operaci matematik, musí znát maximum objektivních hodnot. Než lékař přiloží skalpel, musí znát všechna předoperační vyšetření. A také v hodnotách objektivních. Připravovaný sněm mi oba dosti připomíná. Má-li tento povolaný církevní orgán odpovědně operovat a napomoci úzdravě nemocného těla církve, musí přistoupit k předoperačním vyšetřením s odvahou.

Chirurg má oproti sněmu .výhodu, uzdravuje organismus cizí, zatímco sněm bude pracovat na těle vlastním. Proto by měla být jeho předoperační příprava zvláště precizní.

Nějaká předoperační vyšetření jistě k dispozici budou. Nevím však, zda zasáhnou do potřebné hloubky: Nebude to přece plastická úprava kosmetických vad zevnějšku církve, ale životodárný zásah do jejích vitálních funkcí. Zanechme ale podobenství a věnujme se realitě, která je, na rozdíl od všelijakých matematických neznámých, známá. Všude existuje církev v určitých podmínkách. K jejich zkoumání a po- jmenování snad odvaha ze strany naší církve bude. Jde o údaje o návštěvnosti mší, o počtu farností, kněží, jáhnů, bohoslovců, řeholníků, zkrátka "živý inventář" církve. Snad bude proveden i soupis inventáře kostelů, kaplí, plošná výměra lesů, vod a strání. Přidá se průměrný věk kněží, biskupů, řeholníků a počet církevních škol, náboženských tiskovin, časy v médiích věnované křesťanské tematice. - Se svou troškou do mlýna přispějí i diecéze počtem církevních sňatků, pohřbů, biřmování, nedělních sbírek či charitních akcí.

K tomu všemu odvaha jistě bude. Možná i k učeným diskusím o teoretických problémech, které nakonec rozhodne Řím. Bude však třeba odvahy k jiné pravdě. Nikoli k té o počtu a velikosti orgánu, ale k takové, která bude konstatovat fakta o jejich zdraví a funkci.

Je třeba vědět, kolik lidsky nezralých mužů přistupuje ke kněžskému svěcení, kolik z nich se brzy se svou službou rozchází vnitřně a kolik úplně a proč. Kolik kandidátů řeholního života je duševně anomálních. Jaká část kněží celibát slibuje, ale nežije, kolik nevěřících studentů opouští s diplomem laická studia teologických fakult. Jaká část účastníků bohoslužeb nezná vůbec základy křesťanského učení a jaká s tímto učením nesouhlasí. Bylo by dobré vědět, kolik psychických traumat zakoušejí lidé ve zpovědnicích díky zpovědníkům. Kolik církevních manželství se uzavírá z donucení kněze nebo příbuzných, a je tedy neplatných. Kolik služebníků církve nerespektuje nařízení biskupů, kolik jich odmítá články kanonického práva, Je třeba vědět o napjatých vztazích mezi biskupy a kněžími, mezi literou zákona a životem věřících. O tom; jak veliká část nejen laiků, ale i řeholních sester věří v okultismus, spiritismus nebo magii. Kolik kněží pracuje formálně, tj. vykonává požadované obřady, ale neučí věrouku. Kolik osob v duchovním stavu se nevzdělává a ustrnulo na poslední informaci z litoměřického semináře. Je třeba vědět, kolik kněží podlehlo alkoholismu a rezignaci, Proč mladí, kteří se sami pokládají za věřící, žijí životem profánním, nekřesťanským, a mají přímo odpor ke katolické věrouce, Kolik biřmovanců nezná Otčenáš ani Desatero. Je nutné znát celou mašinérii církevního formalismu, pojmenovat ji a s výše uvedenou odvahou jí pohledět do očí.

Aby totiž závěr sněmovní operace nebyl pitvou. A nejen proto.

Max Kašparů

Autor je jáhen a psychiatr