Co
očekávám od plenárního sněmu
Má
očekávání jsou již částečně ovlivněna předchozími příspěvky do této ankety i
řadou názorů, s nimiž jsem se setkal. Píši hlavně proto, že mi většina z nich
"nemluvila z duše". Nesouhlasím s nářkem, že sněm nemůže přispět k
řešení "velkých" témat jako celibát nebo svěcení žen. Snad nejsem
příliš provinční, když vidím "menší" témata jako pro nás podstatně
naléhavější. Stejně tak nesouhlasím s názorem, který volá po pronikavé analýze.
Nejsme povoláni, abychom Kristovo tělo léčili, a už vůbec ne, abychom ho
"diagnostikovali" - jsme povoláni k tomu, abychom Kristovo tělo žili.
Zdá
se mi jako velmi šťastná myšlenka,
že sněm má mít pastorační charakter. Je to asi to nejpotřebnější pro naši
současnou situaci. Místo církve v měnící se společnosti bude stále zřetelněji
takové, jaké zkušenosti s činností církve bude vnější společnost mít.
Zkušenosti z toho, jak se církev prezentuje, jak kultivovaně prosazuje
své cíle a zájmy, jak účinně pomáhá řešit sociální, zdravotní a vzdělanostní
problémy celé společnosti. Tento vnější pohled na církev je ve skutečnosti
pohledem na pastorační činnost církve, protože je pohledem na chování, vztahy a
odbornost lidí, kteří jako církev na různých úrovních vystupují.
A
právě chováni a vztahy věřících, ale zprostředkovaně i odbornost jsou výsledkem
pastorace. Alespoň do té míry, že úspěšná pastorace, jejímž výsledkem je
duchovní pokrok člověka, indikuje i znatelný pokrok v kvalitě a angažovanosti
života. Aby byla pastorace úspěšnější, je třeba najít lepší organizační formy
(počínaje reformou farního systému a konče třeba statutem
farních rad), lepší pastorační metody (které počítají s promyšleným zapojením
laiků) i lepší metody vzdělávání, komunikace a finančního zabezpečení (včetně
aktivnější účasti všech věřících katolíků). Nezbytná se mi jeví i určitá
pastorační specializace - třeba na oblast pastorace rodin,
mládeže, na pastorační činnost ve vězeňství, armádě
nebo zdravotnictví. Přitom specializace v nynější době asi nebude
stát na specializaci osob, zvláště ne duchovních, ale spíše
na účasti odborníků ve specializovaném týmu.
Všechny
tyto věci se jen obtížně přejímají ze zahraničí. Na druhé
straně je třeba zahraniční zkušenosti
dobře znát. Naše zeměpisná poloha mezi Rakouskem a Polskem představuje nejen
dilema volby mezi dvěma značně odlišnými přístupy, ale i dvojnásobek vzorů a
zkušenosti. Nemůžeme se přemístit ani zeměpisně, ani myšlením, ale naopak
musíme dobře zaplnit a využít náš vlastní duchovní prostor.
Tvůrčí kapacity, které by mohl všeobecný sněm vytvořit, by mohly
být přiměřené velikosti tohoto úkolu. Očekávám, že sněm místní církve přinese
tak zásadní reformu pastorační praxe, jakou byla
liturgická reforma bohoslužebné praxe obecné církve.
Josef
Zeman
Autor
je ředitelem Národního centra
pro rodinu (Brno)
Naši biskupové se rozhodli svolat plenární sněm,
který má dát kompetentní odpovědi na nové potřeby a problémy našich věřících i
celé společnosti. V lednu vyzvali biskupové k denní modlitbě za zdar
sněmu, za kterou všem věřícím žehnají. O tom, co se pro splnění tohoto
náročného úkolu již podařilo udělat, jsme hovořili se sekretářem přípravné
komise plenárního sněmu P. Milošem Rabanem.
Jak
pracují jednotlivé sekce a co všechno mají za úkol?
Tematická
sekce vedená biskupem Paďourem už konkretizovala a analyzovala hlavní téma
sněmu, aby se totiž uskutečnily závěry II. Vatikánského koncilu
v perspektivě nové evangelizace v našich podmínkách. Z toho
plynou dva základní problémy, které se budou řešit i na našem sněmu:
odpovědnost za naši církev a odpovědnost církve za naši společnost. Sněmovní
témata jsou dále rozdělena do čtyř základních okruhů, které „mapují“ témata
koncilových konstitucí – O církvi, O liturgii, O Písmu svatém a O církvi
v dnešním světě. V tematické sekci byly navíc vytvořeny odborné
komise, které projednávají také řadu témat.
Pastorální
sekce, kterou vede biskup Malý, pečuje o formaci sněmovních kroužků. Jsou to
skupiny věřících ve farnostech, ale i dalších církevních institucích, které mají
jako hlavní úkol projednávat sněmovní témata. Členové kroužků budou dále také
zkoumat prioritu potřeb v církvi zdola a jejich připomínky budou
zohledněny při zadávání předloh. Do dnešního dne se již vytvořilo na pět set
kroužků a další vznikají.
Analytická
sekce, kterou řídí biskup Cikrle, se rozdělila na tři týmy, zabývající se
historickými, sociologickými a vyhodnocovacími analýzami. Výsledky průzkumů
budou vyhodnoceny a stanou se opět jedním z podkladů nejen pro sněmovní
předlohy, ale i pro další diskuse ve sněmovních kroužcích. Některé z nich
budou publikovány, aby na ně mohla reagovat i veřejnost.
Kde
se budou moci zájemci dozvědět víc o probíhající přípravě na sněm?
V informační
sekci, která se teprve ustanovuje. Jejími členy budou zástupci našich
nevýznamnějších civilních a církevních médií. Než začne vycházet sněmovní
bulletin, mohou si zájemci vyhledat informace o sněmovním procesu ve článcích,
otištěných v Perspektivách či Katolickém týdeníku a na vznikající
internetové domovské stránce Katolické církve v ČR, na kterou mohou
posílat i své příspěvky a připomínky ke sněmovnímu procesu.
Kateřina
Nešlehová