Nové
informace o plenárním sněmu katolické církve
(Informace HK č. 85)
19. ledna 1998 se poprvé setkali moderátoři sněmovního procesu z
jednotlivých diecézí České republiky s přípravným výborem sněmu v Praze. Naši
diecézi zastupoval Mons. Josef Socha, od příště by se těchto jednání měli
účastnit dva zástupci z každé diecéze a Mons. Sochu by tedy měl
doprovázet P. Václav Vacek, který byl službou moderátora naším biskupem
pověřen spolu s ním. Mons. Socha se se mnou ochotně rozdělil o informace, které
takto nabízím i vám.
Jde o zmapování toho, v čem je a v čem není naplňován II.
vatikánský koncil u nás. Neměl by být umlčen žádný hlas - ovšem samozřejmě
nesmí být destruktivní. Ze sněmovních kroužků mají vzejít podněty. Jde o to
rozhýbat potenciál lidských myšlenek, naučit lidi diskutovat. Naučit je kultuře
dialogu. Měli bychom se ptát, co můžeme udělat my pro pokoncilní obnovu u nás.
Je třeba vše zkoumat, před ničím se neuzavírat předem. Jde o probuzení
zodpovědnosti za církev, kterou vyplývá ze všeobecného kněžství.
V současnosti je hlavním úkolem zakládání sněmovních kroužků. Je připravena
výzva k zakládání sněmovních kroužků, která bude v nejbližší době otištěna v
"Akta curiae" pro kněze a v IKD pro všechny věřící diecéze. Sněmovní
kroužky jsou povinné ve vikariátech, na biskupství, v církevních institucích -
což je u nás např. Charita, církevní školy, Pastorační středisko, každé
diecézní Centrum (pro mládež, pro rodinu, katechetické...). Kroužky budou
vznikat také v řeholích, semináři, na teologických fakultách a podobně.
Sněmovní kroužek má mít nejméně osm členů - aktivistů. Povede jej
animátor, což by měl být činný aktivní člověk. Schvaluje jej biskup a má mít
teologické vzdělání. Animátoři budou mít vazbu na moderátora sněmu v
diecézi. Aktivistou může být kdokoliv, dokonce i nevěřící, pokud bude mít úmysl
pro dobro církve. Asi do půl roku by měly být tyto sněmovní kroužky ustaveny,
aby se mohlo začít s přípravnou periodou. Ta by měla trvat asi do roku
2001.
Moderátoři sněmu mají za úkol do konce března oslovit vikáře a
představitele církevních institucí v diecézi. Vikáři by měli oslovit
kněze svého vikariátu. Buď bude kněz sám animovat sněmovní kroužek, nebo osloví
další. Každý animátor si má shánět aktivisty.
Laik Jiří Černý, sekretář Rady laiků pražské arcidiecéze, který je
moderátorem sněmu za tuto arcidiecézi, v Praze informoval o tom, že už
připravil komunikační síť, zmapoval diecézi a snažil se podnítit vznik
sněmovních kroužků.
26. ledna P. ThDr. Ing. Miloš Raban poskytl kněžím naší diecéze základní
informaci o sněmu. Využil jsem této příležitosti a po skončení kněžského
dne jsem ho požádal o rozhovor. Některé jeho myšlenky uvádím:
Plenární sněm má soudní, zákonodárnou a výkonnou moc nad všemi
diecézemi. Je to něco jako parlament, vláda a ústavní soud v jedné
osobě. Má velkou pravomoc. Proto je třeba pečlivě dodržovat, aby byly splněny
podmínky církevního práva, aby sněm měl opravdu tuto právní váhu. Toto je jeden
z důvodů, proč doba přípravy je tak dlouhá. My bychom samozřejmě mohli udělat jakési
"jamboree", fórum, setkání a podobně - a nikdo by tomu nebránil, ani
naši biskupové, ani Vatikán - ale jeho závěry by neměly žádnou závaznost.
Vzhledem k povaze sněmu by sněm mohl napomoci k vyřešení řady
problémů v církvi. Lidé často říkají, že to bude ještě dlouhá doba a že řadu
věcí je třeba řešit dříve. Když se ale podíváme, co se v této oblasti změnilo
za osm let od roku 1989, vidíme, že stav je velmi žalostný. Proto kdyby se
povedlo je vyřešit sněmem, bylo by to velice dobré.
K tomu, aby sněmovní proces přinesl ovoce, je nutné zaručit tři
důležité podmínky: svobodu slova, která zaručuje, že každý názor může být
vysloven a bude slyšen, funkčnost, bez které půjde jen o formální záležitost, a
kompetentnost. Toto platí i pro sněmovní kroužky. Kroužek bude tvořit osm až
dvacet aktivistů. Funkčnost by měla být zaručena mimo jiné osobností animátora.
Požadavek, aby animátor měl určité teologické vzdělání a znal učení církve, má
být právě zárukou kompetentnosti. Každý člověk, který bude mít zájem se zapojit
do sněmovního kroužku, musí mít možnost najít své místo.
Sněmovní kroužek dostane pro svou činnost podklady, které
vypracují přední čeští teologové z jednotlivých koncilních a
pokoncilních dokumentů. Úkolem sněmovních kroužků bude je probrat, odpovědět na
otázky a konkretizovat je v místních podmínkách. Jakýkoliv názor, který bude na
sněmovním kroužku vysloven a na němž bude jeho autor trvat, se objeví i v
závěrech, které bude animátor sněmovního kroužku předávat. Tím je zaručena
svoboda slova a možnost se vyjádřit pro každého. Z hlediska funkčnosti kroužku
je výhodnější, aby kroužky byly názorově homogennější, tedy bez výrazných
rozporů: kroužek pak bude dělnější a funkčnější a nebude se vyčerpávat ve
stálých polemikách. Takto to stanovuje i jednací řád.
Předlohy pro vlastní sněm nebudou připraveny předem
"shora", ale budou se "formovat" výhradně "zdola"
na základě podnětů ze sněmovních kroužků. Takto vzniklé předlohy projdou
určitým procesem zpracování, až úplně nakonec o nich budou biskupové
hlasovat.
27. ledna 1998 se v Praze uskutečnil druhý diskusní večer o sněmu
s panem biskupem Václavem Malým a MUDr. Petrem Příhodou. Večer moderoval Jiří
Zajíc. Úvodní slovo patřilo biskupu Malému:
Přípravná fáze je svým způsobem nejdůležitější. Boží lid se bude
vyjadřovat k jednotlivým otázkám. Půjde o to, jak Boží lid smýšlí, co pokládá
za důležité. Už pracuje tematická sekce. Významní teologové byli pověřeni
rozpracováním čtyř konstitucí Druhého vatikánského koncilu: Profesor Skalický
zpracuje Pastorální konstituci o církvi v dnešním světě "Gaudium et
spes", asistent P. Pospíšil Věroučnou konstituci o církvi
"Lumen gentium", prof. Tichý Věroučnou konstituci o Božím zjevení
"Dei verbum" a doc. Kunetka Konstituci o posvátné
liturgii "Sacrosanctum Concilium". Měli by vystihnout kostru
koncilních dokumentů a do června zpracovat tak souhrn na tři-čtyři strany jako
podklad pro sněmovní kroužky, aby na podzim mohly kroužky už začít naplno
pracovat.
Smyslem těch diskusí a debat je, aby ti, kteří se toho zúčastní,
si řekli: Ano, to se nás dotýká. Co my z toho děláme, proč neděláme toto,
jak to děláme, je to opravdu životodárné, odpovídá to opravdu duchu podnětů
koncilu? Při kladení těchto otázek, které půjdou na tělo a které by neměly být
jen diskutováním o něčem, ale které by měly být vtělením něčeho, co se dotýká
konkrétního duchovního a pastoračního i liturgického života těch skupinek,
přitom vzniknou další otázky. Zpracované podněty se vrátí zpět. Proces se
případně může opakovat, protože třeba vzniknou jiné důrazy, než byly v těch
prvních výstupech.
Chci zdůraznit, že to není tak, že biskupové si něco vymysleli a
teď se to snaží "shora" prosadit. Příkladem je i to, že na
animátorovi se musí shodnout alespoň osm lidí a ti ho vlastně navrhují
diecéznímu moderátorovi a diecéznímu biskupovi. Aby to opravdu byli lidi požívající
určitého respektu, tak se bude požadovat, že je doporučí alespoň osm lidí,
kteří řeknou ano, to je člověk, který by mohl vést sněmovní kroužek. Není to
tedy tak, že biskupové najmenují animátory, a že jenom ti, kdo budou
najmenováni, mají právo do toho mluvit. Ne, naopak máme zájem, aby šel celý
proces zdola.
Ideální je, aby se proces nezastavil na vikariátech, ale mělo by
to jít dál do farností. Klidně může nastat situace, že i ve farnosti vznikne
více těchto sněmovních kroužků. Organizačně by měly vzniknout nejdéle do
podzimu, kdy by se měly "rozjet". Při dosti značné pasivitě části
laiků i části kněží to nebude jednoduché. Kněz má povinnost se zúčastnit
sněmovního kroužku; nemusí však být animátorem. Já osobně se přimlouvám za to,
aby už ve sněmovních kroužcích byli lidi různých názorů a docházelo tak
k jejich tříbení. Animátoři by měli mít alespoň takové základní
teologické vzdělání a znalost církevních dokumentů. V tomto případě je
třeba ponechat důvěru vikářům k jejich posouzení podle místních podmínek. Ruku
na srdce: i řada kněží církevní dokumenty nezná. Pokud máte zájem o vytvoření
sněmovního kroužku, obraťte se na diecézního moderátora. Rozhodně neobcházejte
kněze ve farnostech, třeba i leccos překousněte, protože mnohdy dost rozklížená
situace ve farnostech by se ještě více rozklížila.
Následovala celá řada dotazů a odpovědí. K některým z nich bychom
se ještě rádi vrátili příště. Jaromír Matěna
Výzva sněmu i pro nás? (Informace HK č. 85)
Sněm má velkou pravomoc a může mít velký význam a reálný dopad na
budoucnost církve. Sněmovní proces může přinést velké ovoce i v rámci farností,
je výzvou ke komunikaci. Sněm vlastně vyzývá k diskusi, k přemýšlení a hledání,
nejen, že to vše legalizuje, ale dokonce to požaduje. Důrazem na svobodu slova
zaručuje, že každý, kdo bude mít zájem, se bude moci vyslovit, každý, kdo bude
chtít, se bude moci zapojit do sněmovního kroužku. Je to projev důvěry ve
všechny z Božího lidu, i křesťany laiky.
Hned první přijdou na pořad dne ty nejzásadnější dokumenty
koncilu, tedy konstituce. Zde bude možno hned reagovat na to podstatné. Jako důkaz
postačí přehled některých témat těchto konstitucí. Lumen gentium: tajemství
církve, Boží lid, hierarchické zřízení církve, laici, svatí, Panna Maria.
Gaudium et spec: postavení člověka v dnešním světě, povolání člověka,
důstojnosti lidské osoby, vznešenost svobody, úkol církve v dnešním světě,
manželství a rodina, kultura, hospodářství, mír. Dei verbum: Kristus naplňuje
Zjevení, vztah mezi tradicí a Písmem, Starý zákon, Nový zákon, Písmo v životě
církve. Sacrosanctum Concilium: liturgie je vrchol a zdroj činnosti církve,
liturgie není jediná činnost církve, spolupůsobení věřících, obnova liturgie,
eucharistie, další svátosti, liturgický rok, liturgická hudba.
Pokud jde o sněmovní kroužky, snahou je, aby vznikaly zdola.
Přesto dosavadní praxe jde vlastně shora. Je zde ale nepřeslechnutelná výzva po
aktivitě a iniciativě zdola. Podle mne je důležité tuto výzvu zaslechnout a
také ji pomoci šířit dále, nespoléhat při tom jen na cestu přes vikariáty.
Bohužel v naší diecézi postrádáme Radu laiků a nemáme přehled o aktivitách ve
farnostech, jako v Pražské arcidiecézi. Tím víc záleží na přímých osobních
kontaktech, setkáních a společenstvích.
Myslím si také, že by se měla uspořádat řada informativních a
diskusních setkání o sněmu, podobných těm dvěma setkáním s biskupem
Václavem Malým v Praze, na nichž jsem byl. Tato setkání by měla oslovit lidi v
nejrůznějších místech naší diecéze. Považuji to za prvořadý úkol těchto měsíců
a také jsem to navrhl Mons. Sochovi a P. Vackovi, pověřenými činností
moderátora v naší diecézi.
Je nejvyšší čas začít vytvářet prostory pro komunikaci ve
farnostech a v diecézi. Závisí na tom zdar sněmovního procesu u nás. Sami víme,
že otevřená komunikace, diskuse, vzájemné sdílení se a otevírání se navzájem v
respektu, lásce a důvěře nebyly často dosud příliš podporovány. Podle mého
názoru se hodí vyvinout v tom úsilí. V tom si myslím, že už jsme ve farnosti
kousek cesty ušli.
Už teď je ta správná doba, kdy je třeba přemýšlet nad založením
sněmovního kroužku. Lidé, kterým není lhostejný stav církve, by měli uvažovat,
zda nevstoupí do sněmovního kroužku a nebo nepomohou založit nový. Je třeba
také přemýšlet nad tím, jaké by tyto kroužky měly být, a nad jejich animátory.
Záleží prostě na nás, a to právě teď.
Připomínám, že již zítra je možnost se o sněmu dozvědět z velice
kvalifikovaných úst na přednášce sekretáře sněmu P. Rabana. Také diecézní
moderátor sněmu Mons. Josef Socha přislíbil uspořádání besedy o sněmu ve středu
25. února od 19.30 v Novém Adalbertinu. Na tuto besedu všechny
zájemce o sněm již nyní upřímně zveme. Zde bychom se asi mohli už více
soustředit na konkrétnější otázky související se zakládáním a fungováním
sněmovních kroužků v naší diecézi. Jaromír Matěna