Arcidiecézní zpravodaj č. 9 / 1998

Sněmovní nápadník

Blíží se konání Plenárního sněmu, sbírají se postupně náměty k přemýšlení. Můžete je posílat i naší redakci, mohou pohnout i k přemýšlení i ostatní čtenáře.

Zdá se nám výhodnější a více povzbuzující neuveřejňovat autorovo jméno. Vaše příspěvky označujeme pořadovým číslem.

Navrhovala bych, aby se zabýval (ne v neposlední řadě) problémem dalšího vzdělávání laiků, ale hlavně kněží. Vzdělávání je samo o sobě k ničemu, nevede ke spáse, ale způsobí, že rozumíme lépe sobě, světu, svým kořenům.

V době kybernetiky a řízení složitých systémů vyvstává aktuálnost biblického vyjádření o tom, že církev je mystické tělo Kristovo. Tělo je stále více poznáváno jako mnohem složitější a cílovější hmotný systém než vše ostatní, známé z techniky, chemie, sociologie atd. Na druhé straně lze význam slov bible chápat jako nesmírně hluboký nejen v nadpřirozené sféře, ale i ve sféře hmotné – viz příklad se solí země, který nese mnoho analogií z chemie (jednoduchost), fyziky (pasivita), vaření (ne vše lze solit a nic nelze solit libovolně) atd., jež lze efektivně aplikovat na to, co chtěl Kristus tímto přirovnáním říci. Tělo – umožňuje mnoho (uzdravení, žití, růst…), ale i omezuje (nelze např. transplantovat ruku na nohu, nelze říci, že vlasy k tělu nepatří, protože padají apod.). Tělo zaručuje význam své hmoty, i když ta jím prochází, opouští ho. Všechny tyto a mnohé další vlastnosti lze aplikovat na církev. Mimo jiné i to, že tělo není hromada molekul, orgánů či buněk apod.

Všichni patříme k tělu Kristovu, a proto bychom měli mít možnost vědět, v jakém zdravotním stavu je, případně co jej trápí, kde ho píchá a tlačí.