Plenární sněm katolické církve u nás
(Hromosvod 3/1998)

Naši biskupové vyhlásili Plenární sněm katolické církve v  České republice. Co je to vůbec církevní sněm? Jaký je jeho smysl a jaké jsou jeho cíle? Jak bude vypadat sněmovní proces? A především - týká se to taky nás? Pokud ano, co pro to můžeme konkrétně udělat? Pojďme na tyto otázky spolu hledat odpovědi.

Co je to vůbec církevní sněm?

Trochu nepřesně by se dalo říci, že sněm je jakýsi "malý koncil". V  tomto případě jej svolala Česká biskupská konference a týká se všech našich diecézí a řeckokatolického exarchátu na území naší republiky. Má pravomoc uspořádat vše, co je potřebné a vhodné pro vzrůst víry, pro společné řízení pastorační činnosti, pro obnovu a prohloubení křesťanského života a obecné církevní kázně. Jeho pravomoc je dokonce větší než pravomoc biskupské konference. "Plenární sněm má soudní, zákonodárnou a výkonnou moc nad všemi diecézemi. Je to něco jako parlament, vláda a  ústavní soud v  jedné osobě." (P. Miloš Raban) Sněm má oficiální schválení Vatikánu a jeho průběh se řídí směrnicemi církevního práva. (Hlubší zájemce odkazuji na CIC 439-446.)

Jaký má sněm smysl a jaké cíle?

"Hlavním tématem má být uskutečnění II. vatikánského koncilu a  perspektiva nové evangelizace v  našich podmínkách. Víme dobře, že koncil dal mnohé nové podněty. Především se jeho obraz církve navrací k původnímu pojetí v důrazu na Božím lidu, dále mluví o kolegialitě biskupů mezi sebou, kolegialitě biskupů s  papežem, zdůrazňuje všeobecné kněžství všech pokřtěných, přináší pastorační podněty, vyzývá k otevření se světu a podobně.

My zatím pořád ještě žijeme z pozůstatku rakouského katolictví, hledáme teď nové možnosti, ale vlastně pořád nemáme ucelený pohled na sebe sama. To samozřejmě neznamená popření církve jako takové, ale církev žije v  dějinách. Je třeba obrovské vstřícnosti. Potřebujeme obnovu nejen jako jednotlivci, ale i jako církev. Nevyhneme se také tomu, abychom dobře zanalyzovali minulost. Dosud se podle mého nestalo, že bychom se dobře vyrovnali my, katolíci, s  naší nedávnou minulostí. Jde o to, abychom na začátku třetího tisíciletí měli odvahu, vůli a ukázali si cestu, jak přejít k církvi chudé, která je solidární se slabými, k  církvi, která žije v  diaspoře, k církvi, která unese pluralitu uvnitř, ale i vně sebe." (biskup Václav Malý)

Jak bude vypadat sněmovní proces?

V současnosti probíhá formační fáze sněmu. Jejím cílem je oslovit a motivovat věřící, informovat veřejnost, formovat sněmovní kroužky a  strukturu přípravné komise a připravit přípravnou fázi sněmu.

Ta by měla začít nejspíš na podzim tohoto roku, kdy už by mělo naplno pracovat šest sekcí přípravného výboru. Tematická sekce má za úkol oslovit naše významné teology a připravit souhrny koncilních dokumentů jako podklady pro jednání ve sněmovních kroužcích. Hned na počátku byly zvoleny čtyři nejzávažnější dokumenty koncilu -  konstituce. V činnosti sněmovních kroužků pak leží těžiště přípravné fáze sněmu. Nevzniknou-li skutečně fungující sněmovní kroužky z  aktivních křesťanů, celá přípravná fáze sněmu "uvízne na mělčině". Vznik a fungování sněmovních kroužků má na starost pastorální sekce v  čele s biskupem Václavem Malým. Koordinaci sněmovních kroužků v  diecézi obstarává moderátor, u nás jím byl jmenován Mons. Josef Socha a P. Václav Vacek.

Analytická sekce by měla sněmovní proces doprovázet průzkumy mezi věřícími i nevěřícími, informační zprostředkovat potřebný informační servis a duchovní nezbytnou modlitební podporu. (Podrobnější informace o struktuře přípravného výboru a jeho úkolech najdete v  Ádéčku č. 10/1997.)

Přípravná fáze bude trvat několik let - a je to dobře. Právě tato fáze může totiž oslovit co nejvíce lidí a vést k oživení Božího lidu od samého základu. Zde se také mohou objevit a vykrystalizovat opravdu podnětné myšlenky.

Vlastní sněmovní fáze potom celý proces zakončí. Bude trvat také několik let. Členy sněmu s hlasem rozhodujícím jsou biskupové, s  hlasem poradním pak generální a biskupští vikáři, děkani teologických fakult, rektoři kněžských seminářů, vyšší řeholní představení a zástupci kněží a laiků. Na sněm budou pozváni i hosté z jiných církví i  zástupci vědeckého, politického a kulturního světa. Všichni zvaní se budou moci vyslovovat k předlohám.

A co my?

Zdá se vám, že na ty nejdůležitější otázky "Týká se to taky nás? Pokud ano, co pro to můžeme konkrétně udělat?" jsem vám zůstal dlužen odpověď? Máte pravdu. Pokud ji do příště nenajdete sami, budeme je hledat spolu v dalším Hromosvodu.

Jaromír Matěna