ROJEK
č. 11, 1998, str. 11
Dne
7.10.1998 se sešel ve farní klubovně za hojné účasti věřících (asi 20) a
duchovenstva (1 otec Linhart) již potřetí sněmovní kroužek. Zahájili
jsme jej přečtením zápisu z kroužku minulého, na kterém se hovořilo o
katolické církvi mezi ostatními křesťanskými církvemi a jehož součástí byla
i zajímavá beseda s duchovními z církvi československé husitské, bratrské,
českobratrské evangelické. Shodli jsme se na tom, že by bylo dobré pozvat k
diskusi na některé z příštích setkání také řadové členy zmíněných církví.
Tentokrát
otázka večera zněla .,MY A NEVĚŘÍCÍ". Původně jsme chtěli vyslechnout
názory "zvenčí", tedy nevěřících. Ale nikomu z nich se do katolické
"arény" nechtělo. Někteří ze sněmujících tedy alespoň zprostředkovaně
vyslovili názory, argumenty i pocity svých nevěřících přátel na téma katolická
církev.
V
jejich pohledu se často objevovaly tyto výhrady a otázky: restituce církevního
majetku, celibát, rozpor života církve a Bible, Jan Hus, nepřátelství mezi
křesťany, zastaralost prostředků, kterými církev oslovuje dnešní lidi atd.
Uznejte, že bylo o čem diskutovat. (Jak lidi přivést do církve, ale zároveň se
vlezle nepodbízet a také neztratit svou tvář? Dlouhá sukně, bledá líčka, to je
správná katolička? Čím jsme charakterističtí pro druhé lidi? Jací jsme
doopravdy? Dokážeme pro nové příchozí vytvářet láskyplné a vstřícné
společenství?)…
Přijďte
si povídat, ptát se i hledat odpovědi do farního sněmovního kroužku! Ten
další se koná 11. listopadu a bude předem ohlášen při nedělních bohoslužbách.
K.
V.