Co
je nového s plenárním sněmem ...
V
sobotu
15.5 se v Arcibiskupském paláci sešli animátoři (rozuměj: vedoucí) sněmovních
kroužků, tj. zástupci těch věřících, kteří se se svou malou
troškou snaží uvést tento sněm ve skutek.
Bylo nás šedesát. Jiří Černý (náš "šéf" - neboli moderátor za pražskou arcidiecézi) nám na úvod řekl několik zajímavostí:
V
únoru bylo registrováno v celé ČR 886 kroužků (číslo kolísá, kroužky vznikají,
ale i zanikají), z toho 4 řeckokatolické. Své kroužky má i mládež - 220,
katecheti -
110,
řeholnice - 104 a řeholníci - 4. O
kněžských kroužcích nějak nebyla řeč. V pražské arcidiecézi
je evidováno 88 kroužků, z toho 23 není potvrzených (proběhlo druhé kolo
"sčítání" a potvrzování - asi se už nesnažili
zapsat), 37 kroužků už poslalo zápisy ze svých jednání.
Jaká
radost do našich řad, že z našich farností jsme byli dva -
já
za Dobřichovice a pan Charvát za Všenory -
a
oba kroužky už pilně pracují - své zápisy zasílají.
Program
byl jednoduchý a ze začátku to vypadalo, že nebude nic moc -
jednotliví
animátoři v rozmezí cca 2-5 minut hovořili o svém kroužku.
Výsledkem bylo, že jsme všichni tři hodiny takřka bez dechu poslouchali - a v
duchu určitě děkovali Bohu za dobré dílo.
Pokusím
se nastínit to nejzajímavější:
Drtivá
většina kroužků byla z farností (ty v "institucích" se nějak
neuchytily a pomalu se rozkládají či tenčí). Kromě kroužků,
které vznikly na platformě již scházejícího se společenství (což
byla cca slabá třetina) byl vznik sněmovního kroužku impulsem
pro práci farnosti. Lidé se začali scházet, poznávat a zajímat o problémy své
farnosti i církve. Všichni se shodli na tom, že i kdyby se nic dalšího nestalo,
už to samo je obrovské plus.
Většina
kroužků vznikla z popudu laiků - s podporou kněze. Leč
byli
tam i takoví, kteří mají obavy z reakce kněze, jeden
prohlásil, že církev je dost rozhádaná a že on volí variantu se za sněm modlit
(což ovšem, pokud činí, činí důsledně soukromě). Někteří lidé měli obavy, že
svými odpověďmi pobouří své kněze, případně se "shodí" před těmi,
kteří budou jejich závěry číst. (Při té příležitosti mě napadlo -
děkujeme
opravdu dost upřímně Bohu za kněze v našich farnostech?)
V
jedné farnosti tři lidé odmítli práci ve sněmovním kroužku ze strachu o svá
místa!!! Jeden pražský kroužek pojal svou práci skutečně velkoryse -
mají
svůj vlastní telefon, mobil, e-mail, voice-mail (opravdu netuším, co to je) a
internetovou (WWW) stránku.
Jedna
paní z vesnické farnosti informovala: Farář mi
dal ty materiály, ať něco začnu, dala jsem je dál a vrátily se mi. Tak jsem
řekla "čtyřem muckejm a čtyřem ženckejm" - aby to bylo spravedlivé,
že by do toho měli jít. Na prvním setkání jsem se zeptala, co k tomu mají a
oni, že nic. Povídám - Nováková, vy k tomu
opravdu nic nemáte? Ta začala - a už se to rozjelo.
V
jedné pražské farnosti se sešel kroužek borců, kteří odmítli nabídnuté
materiály, stanovili, čím by se měl sněm zabývat,
veškerou problematiku probrali a odpověděli na dotazy, stanovili plán -
a zaslali to na Radu laiků i do KT.
Jen mají mírnou křivdu, že se z toho ještě nic nestalo. Další
kroužek zatím neposlal zápisy, protože jsou "takové
veselé" a ještě neprošly cenzurou. Doporučili jsme jim, ať je zašlou
"takové veselé"...
V
mnoha případech se lidé shodli, že debaty jsou
velmi bouřlivé, názory ne vždy jednotné, ale v podtextu jsem vycítila zájem o
věc a rozdílnost názorů byla vnímána spíš pozitivně. Další při rokování
projevili obavu, aby se církev příliš nerozhádala, aby neřekli něco
nesprávného, aby nějak neublížili...
někde mají snahu vtěsnat všechny názory do jedné, perfektní věty, na níž se
všichni shodnou...
V
některých kroužcích zadané otázky rozdávají předem, aby se mohli lépe
připravit, případně vypracovávají odpovědi písemně. Hovořilo
se o tom, zda dodržovat anonymitu příspěvků jednak směrem k biskupům, jednak k
médiím. Bylo proto zajímavé, že se dost lidí obávalo ztráty anonymity, že by
lidé zdaleka tak upřímně neodpovídali. Vliv 40 let, kdy nikdo nesměl nic a
všichni se báli "někoho shora ", je stále ještě dost silný ...
A
potom gól do vlastních řad: v jedné farnosti zápisy z jednání sněmovního
kroužku dávají do farního časopisu, aby s nimi seznámili alespoň farníky. I
silně jsem se zastyděla - mea culpa. Hlavně, že
mě Milan stále píše do tiráže jako redaktora...
Sezení
se zúčastnil i pan Libor Prudký - sociolog,
který pracuje v analytické sekci - té,
která sbírá podněty z kroužků a pracuje s nimi. Postup je
takový, že zápisy shromáždí, udělají z nich svodku a jako podněty je předávají
biskupům. Říkal, že by bylo dobré,. kdyby biskupové četli přímo ty zápisy. Dále
řekl, že tato sněmovní aktivita je největší občanská aktivita od roku 1989, že
to sice nemusíme brát pozitivně, ale atmosféra nejasných obav je stále mezi
lidmi přítomná (lidé jsou křehcí, nemusí se nám to líbit, ale je to tak) a že
mnoho lidí vnímá církev existenciálně jako jednolité semknuté vojsko a
jakákoliv rozepře či jen debata pro ně znamená ztrátu jistot... Přimlouval se
za to, aby ti "odvážnější" sami vystoupili z anonymity a své zápisy
poslali přímo do KT, případně, aby mu oznámili zájem, že chtějí jednání
nějakého kroužku natočit do televize. A že sněm bývá často veden buď tlakem
shora nebo zdola -
a u nás se to tak nějak vzájemně prolíná...
Celkově
jsem z toho měla opravdu dojem, že něco pozitivního narůstá, že se pomalounku
přestáváme jen ptát. co TI NAHOŘE udělají a začínáme přemýšlet o církvi jako o
naší, jako o nás. Kdyby ovocem všech těchto kroužků bylo jen a jen toto
probuzení a stále více se probouzející spoluzodpovědnost nás všech, je to
nesmírný úspěch.
Na
závěr: správný křesťanský novinář (jímž samozřejmě nejsem) má psát pravdu a nic
než pravdu. Snažila jsem se o to, ale všechny výše uvedené informace jsou jen z
letmo zachycených záznamů mluveného slova a hlavně - je to záznam mých osobních
pocitů Omlouvám se tedy těm, jejichž slova či vystoupení jsem pochopila či
zachytila trochu jinak.
Hana
Málková - animátor sněm. kroužku
*****
Víte,
s těmi zápisy (našimi odpověďmi na otázky) - uvažoval
jsem už dříve o tom, zda informovat v AVE či nikoliv. Jedna věc
je skutečností - jednalo by se pouze o informaci, tedy bez možnosti ze strany
čtenářů něco k tomu dodat, doplnit. Čili jen o představu, na co že se nás vůbec
ptají, a co my na to odpovídáme...
Proto
jsem vybral (náhodně) ze čtvrtého setkání sněm. kroužku v Dobřichovicích
jednak otázky a pak naše odpovědi: Téma - Boží lid
Otázka:
Pro nás je církev Boží lid, pro mnohé zvenčí je to organizace, jejíž moci se
bojí, pro jiné spolek na úrovni turistického spolku, pro jiné zas zastaralá
položka z historie. Jaký ale má existence církve ve světě smysl? Co znamená pro
okolní svět?
Odpovědi:
smysl? - hlásání radostné zvěsti o spáse a o Ježíši Kristu přítomném mezi námi
připomínání Boží existence a všeho, co s tím souvisí
máme
být kvasem a solí, posvěcovat okolí, přinášet naději připomínka věčnosti
smysl
a směrování života radostné prožívání života
Otázka:
Jsou lidé, kteří chtějí žít s Bohem, ale nechce se jim do církve. Bojí se
její autority, nebo jim vadí nekvalita křesťanů, s nimiž se setkali,
nebo se bojí jakékoliv strukturované společnosti, čili jakékoliv organizace. Co
lze, podle vašich zkušeností, pro ně udělat, aby jim zachutnalo náležet do
církve, aby je potěšilo, že jsou Božím lidem?
Odpovědi:
jedině skutečný, nepředstíraný zájem, pomoc, osobní příklad my sami musíme mít
v církvi domov, ne organizaci
společné
prožívání všedního života, osobní zájem o druhého člověka
trpělivě
vysvětlovat a ukazovat pravdu o církvi, zpracovat historii, mluvit pozitivně a
pravdivě o tom, co církev je (neboť poznání o církvi v našem národě jsou
báchorky) modlitba za svět
rozšířit
alespoň mezi věřícími znalost výsledků II.VK, - v
promluvách, dokumenty přístupné ve farních knihovnách, větší důraz na znalost a
uskutečňování závěrů II.VK v semináři
víc
zviditelnit církev, proniknout i do jiného než katolického tisku, zaujímat
křesťanské postoje ke světu lidí
Otázka:
Myslíte, že by se stala tvář církve pravdivější, srozumitelnější a pro
poctivé lidi přitažlivější, kdyby se v naší církvi plněji znalo a žilo slovo
Boží? Nebo jaké jiné cesty k dosažení lepší a pravdivější tváře církve znáte?
Odpovědi:
ano, jedině žití v Pravdě
náboženství
od první třídy
pravidelná
četba Písma doma, naučit ji i své děti ve farnostech
víc
prosazovat biblické hodiny
víc
využívat práce laiků, katechetů, - problém je v
konzervativnosti kněží a neochota rovnocenně spolupracovat
vytvářet
společenství pro děti - nejen škola, nejen mše
motivovat věřící ke sebevzdělávání
Otázka:
a) Mnozí ještě pamatují situace, kdy se ve většině měst a skoro v každé
vesnici u nás ke katolické církvi hlásila většina obyvatel. Dnes to tak není.
Máme se radovat z toho, že jsme malé stádce, nebo se tímto evangelijním slovem
jen utěšujeme a je to spíš z nouze ctnost, nebo je reálná naděje, že zas bude
většina lidí katolíky?
Odpovědi:
a) množství ještě neznamená kvalitu (kde jsou ty zástupy dnes?)
Ježíš
řekl, že budeme solí a kvasem - nelze, aby celý svět byl solí
současný
stav bereme jako realitu - ani se neradujeme, ani
se nijak neutěšujeme
reálná
naděje, že všichni budou zase věřit, není (najde Syn člověka na zemi víru, až
přijde?)
b)
Čili jakou církev si pro nejbližší léta našeho života představujeme, jak
vypadá církev, kterou chceme a budeme schopni tvořit?
b)
představujeme si ji jako malou, ale živou bude taková, jací budeme my sami
Otázka:
a) Máte dojem, že církev ve vašem okolí, ve vaší farnosti nebo v celé
diecézi musí udělat nutně některé změny, aby byla plněji Božím lidem? Které?
Odpovědi:
a) větší aktivitu, menší lhostejnost jak k sobě navzájem, tak ke
"světu"
Otázka:
b) Čím se bude církev vždy lišit od jiných společností? A jak jsou tyto
odlišnosti přijatelné dnešním mladým lidem?
Odpovědi:
b) není lidským, ale Božím dílem
může
se přizpůsobit po určitou hranici (existují neměnné fakty -
hierarchie, dogmata, morální principy)
pojem
mladí lidé nelze paušalizovat, záleží na zájmu o danou věc. Mají-li zájem, je
pro ně přijatelná.
To
je tedy pro představu zápis z jednoho sezení sněm. kroužku. Jedná se většinou o
otázky řekl bych obecnějšího charakteru. se širším dopadem, na některé se pak
odpovídá i dost obtížně, nutí k přemýšlení. Opravdu se tam nevyskytují otázky
typu: Jakého byste chtěli faráře- černovlasého nebo spíš blonďáka? Odpověď:
nejraději zrzavého... Dokázali byste odpovídat jinak, lépe, fundovaněji? Není problém.
založte vlastní sněmovní kroužek!
M.H.