OKNO č. 4 / 1998
Proto je nyní zapotřebí, aby i v našich zemích bylo uskutečněno to, „co Duch praví církevním obcím dnes“ (srov. Zj 2-3), aby tak mohly být rozvinuty závěry II. vatikánského koncilu, totiž přiblížení života církve potřebám doby i současné společnosti podle „znamení časů“ (Mt 16,3), aby tak církev lépe odpovídala na touhy a hledání našich současníků.
Sněmovní proces byl zahájen 5. 7. 1997 na Velehradě vydáním Dekretu o svolání Plenárního sněmu katolické církve ČR. Za hlavní téma zvolila Česká biskupská konference „Uskutečnění závěrů II. vatikánského koncilu a perspektiva nové evangelizace v našich podmínkách. Sněm by se měl stát věcí všech, kterým leží na srdci Církev – Tělo Kristovo.
Život církve dnes zajímá velmi malé procento křesťanů – viz poměr účastníků bohoslužeb k těm, co se hlásí ke křesťanství při sčítání lidu nebo náklady katolického tisku. Jen v naší diecézi je z cca 80 tisíc účastníků nedělních bohoslužeb necelá polovina ve věku od 19 do 60 let. Tuto realitu je třeba přijmout a nemít v souvislosti s konáním sněmu příliš velká očekávání. Tím můžeme předejít možnému rozčarování, které je možná už nyní v myslích některých z nás. Biskupové od nás očekávají pomoc (čtyři z nich mají kolem 75 let), proto v následujících letech bude záležet na každém z nás, jakou cestou se naše církev vydá. Sněm, přes všechny dohady o vhodnosti jeho konání na konci druhého tisíciletí, je darem Ducha svatého a může dát nový impuls pro život naší církve na začátku třetího tisíciletí.
Neočekávejme od sněmu rychlá, pohotová řešení našich problémů. Sněmovní proces bude dlouhý. Přípravná fáze, která začíná, by měla končit kolem roku 2001, vlastní sněmovní fáze, za účasti cca 200 účastníků, by měla končit kolem roku 2004. Závěrečná usnesení budou vyhlášena sněmem po přezkoumání Apoštolským stolcem. Termíny jsou předběžné, protože nikdo z nás neví, co všechno může průběh sněmu ovlivnit.
Dne 16. 3. 1998 se na svém prvním zasedání sešla tématická sekce pod vedením biskupa Jiřího Paďoura. V celkem 16 komisích: řeholní – muži a ženy, laická, kulturní, ekumenická, jáhenská, církevní, liturgická, biskupská, hospodářská, občanská, eklesiologická, pastorální, morální, kněžská a biblická se budou připravovat sněmovní předlohy. První verze mají být odevzdány do 15. 6. 1998 Poté budou připomínkovány biskupy, vedoucími komisí a vybranými experty. Na podzim by měly připomínky do svých předloh zapracovat jednotlivé komise a na začátku roku 1999 by se měly předlohy dostat do sněmovních kroužků. Máte už svůj sněmovní kroužek?
Dne 15. 3. 1998 se četla po bohoslužbách „Výzva k formaci sněmovních kroužků Plenárního sněmu katolické církve v ČR“. Sněmovní kroužek je ve farnosti doporučen – není závazný. Povede ho animátor se základním teologickým vzděláním (např. katechetický kurz, kurz pro pastorační pomocníky, teologická fakulta). Kroužek musí mít alespoň 8 členů (bez animátora) a neměl by přesahovat 30. Návrh animátora s jeho souhlasem, doporučením duchovního správce a jmény členů kroužku je třeba zaslat co nejdříve na adresu diecézního moderátora. Formulář „návrh animátora“ je u každého duchovního správce. Sněmovní kroužky jsou součástí pastorální sekce vedené biskupem Václavem Malým, která pečuje o aktivní účast laiků na sněmovním procesu. Kroužky budou projednávat předlohy vyhotovené v jednotlivých komisích nebo některé části předloh, budou se podílet na průzkumu s cílem popsat spokojenosti a radosti na jedné straně a potřeby a bolesti na straně druhé v osobním a rodinném životě, v životě farního a diecézního společenství, v životě katolické a české církve. Stanou se i subjektem zájmu průzkumů analytické sekce. Další sekce pracující v přípravné fázi sněmu jsou: organizační – organizuje přípravu sněmu (P. Miloš Raban), analytická – provádí průzkumy obyvatelstva, zejména věřících (biskup Vojtěch Cikrle), informační (P. Daniel Herman) a duchovní – pečuje o dostatek modlitebních společenství na podporu sněmu (biskup Josef Hrdlička).
Sněm dává příležitost začít spolu mluvit, přemýšlet, modlit se a konat. Sněm není pouze věcí našich biskupů, kteří nakonec budou mít poslední slovo. Hlásat Kristovo učení, evangelizovat by měl každý křesťan. Je to přání a úkol našeho Pána
Jaroslav Černý