Na téma „Přítomná podoba království Božího“ a „Jubilejní rok 2000“ přišly do redakce následující dva dopisy, s jejichž obsahem sice nesouhlasíme, ale v rámci diskuse je uveřejňujeme.

Co by v našem okruhu mělo ze života církve vymizet a co by mělo naopak přibýt?

1. Například se domnívám, že problém interrupce nebyl vhodně a milosrdně vyřešen. Je to příliš citlivá otázka a tyto ženy mnohdy nevědí, jestli zhřešily. Jedna žena si mně stěžovala, že se obrátila na kněze, ale ten jí neukázal cestu, jak se z toho dostat. Vždyť mnohdy jsou psychicky donucovány doma, v práci i u gynekologa. Jestli uvážíme, že v těhotenství je žena duševně labilní, je malér jedna dvě a následky na celý život.

2. Odpustkové mše sv. za sjednocení křesťanů.

3. V církvi je určitě hodně problémů a ty by se mohly zacelit v tomto milosrdném roku.

Co by se mělo přetvořit, aby byly na životě církve jasněji patrné rysy Božího království?

1. Zavést slavení večeře ráně v rodinách, tj. aby každý věřící muž, který má zájem, má více než 30 let, je ženatý a vychovává aspoň 1 dítě, prošel určitým jednoduchým církevním školením. Jeho rodina, osamělí lidé z okolí a neúplné rodiny by se pak kolem něho sdružovali a slavili s ním rodinnou mši. Výhody: a) možnost slavení v kteroukoliv těm lidem vhodnou dobu (když zlobivé děti spí), b) žádné materiální náklady, c) krátká vzdálenost, d) zvýšení důstojnosti otce, e) kněz (farář) by se mohl podle chuti a potřeby zúčastňovat jako pozorovatel, podle chuti a potřeby by vedl s lidmi duchovní debaty a podle potřeby by i zpovídal, f) kněz by udržoval s těmito muži spojení a vzájemně by se duchovně podporovali, g) rodinní kněží by ve svém okolí vybírali od všech lidí, o kterých se ví, že aspoň využívají katolické svátosti - křty, svatby, pohřby - svatopetrský haléř 1 Kč na osobu. Tím by tito lidé byli členy katolické církve a církev by na ně mohla působit aspoň prostřednictvím letáku vhozeného do poštovní schránky. Nedělní mše sv. by v kostele byly prováděny jako jindy - hlavně pro muže by byly povinné (aby mužů bylo na mši sv. víc než žen).

2. Zavést do úřadu ženy - kněze, ale ne na fary a do kostelů, ale spíš jako duchovní poradkyně pro ženy. Tyto ženy - kněží by měly být vdané a pečovat aspoň o 2 děti. Vzdělání by měly mít na úrovni biskupů. On by jim dával také příkazy a vzájemně a se s nimi radil o důležitých otázkách týkajících se ženských problémů.

Očekáváte s přelomem tisíciletí něco důležitého?

Rok jako každý jiný. Vzhledem k 2000. výročí narození Ježíše Krista by to měl být rok Božího milosrdenství. Kéž by církev vyhlásila v co nejhojnějším počtu odpustkové mše svaté.

Kéž by v tomto roce věřící pocítili, že osten a hůl v ruce pastýřově není na to, aby jimi pastýř mlátil ovce po hřbetě, ale na to, aby jimi chránil ovce před vlky. To církvi přeje

Gabriela Sochorová

Co by mělo ze života církve vymizet?

Nedůvěra k laikům ve farnostech a nekontrolovatelné a neprůhledné příjmy peněz do kapsy farářů, kteří k osobnímu platu přijímají peníze za pohřby, křtiny, svatby, intence za mše svaté a několikatisícové osobní dary. Záleží tu jen a jen na osobnosti kněze, zda tyto peníze využije, nebo zda podlehne pokušení a zneužije je. Pokud je zneužije, není to ani napadnutelné ani trestatelné z hlediska církve a jejich představitelů. Co by mělo přibýt? Vzájemné úcty mezi lidmi a vzájemného dialogu.

Jaké jsou Vaše zkušenosti s představami, že v roce 2000 přijde velká katastrofa? Nebo naopak, začne téměř ráj na zemi?

Myslím, že tato otázka je pro věřícího člověka bezpředmětná.

Jana Satková

Setkání animátorů sněmovních kroužků

se uskuteční 15. září v Opavě a 28. září 1999 v Ostravě, vždy od 17 hodin. Pozvánky budou animátorům zaslány.

Zadáno pro náš velký sněmovní kroužek

V každém čísle Okna Vám nabídneme několik otázek probíraných na setkáních sněmovních kroužků. Budeme moc rádi, když nám do redakce pošlete Vaši odpověď na jednu či více otázek. Odpovědi zpracujeme a postupně uveřejníme jako podnět pro ostatní.

Téma: Boží lid, Přípravy velkého jubilejního roku

1. Jsou lidé, kteří chtějí žít s Bohem, ale nechce se jim do církve. Bojí se její autority, nebo jim vadí nekvalita křesťanů, s níž se setkali, nebo se bojí jakékoliv strukturované společnosti, čili jakékoliv organizace. Co lze, podle Vašich zkušeností, pro ně udělat, aby jim „zachutnala“ příslušnost k církvi, aby je potěšilo, že jsou Božím lidem?

2. Co pro Vás, kdo jste byli už dospělí v druhé polovině šedesátých let, znamenal II. vatikánský koncil? Co jste se o něm dozvěděli? Co považujete za jeho největší přínos? Jak jste prožili změnu liturgie?