Aktuality: Setkání 7/2001

PŘÍPRAVA PLENÁRNÍHO SNĚMU IX. (témata 1999) aneb Jak to vidí naše diecéze

Vidíte v řeholích prorockou skupinu uvnitř církve nebo přežívání něčeho starého a úctyhodného? S jakými řeholními společenstvími máte osobní zkušenosti, dobré i méně dobré?

· Většina vidí v řádech něco úctyhodného, ale ne zastaralého, a to i z řad nevěřících. Při setkání či konkrétním jednání občana s příslušnicí či příslušníkem řádu je v jednání vidět vždy slušnost, vstřícnost a úcta, To bylo patrné i u většiny lidí v minulém režimu. Bohužel to, co není vidět v konkrétním přímém jednání, se objevuje v uměleckých dílech, článcích v tisku, často jsme svědky a zdá se, že více dnes než dříve, znevažování řeholníků (muzikály, seriály...). Je to zřejmě zájem určité skupiny lidí změnit pozitivní vztah veřejnosti k řeholníkům. Společnost chápe řeholníky (např. v nemocnicích, ústavech a dnes i ve školách) jako záruku kvality a spolehlivosti. Je zajímavé, že v minulém režimu i přední funkcionáři strany dávali nejraději své staré rodiče do domovů důchodců, kde pracovaly řádové sestry - osobní poznatky některých aktivistů. Velmi pozitivně jsou vnímány řádové sestry v roli profesorek na biskupském gymnáziu (i nevěřícími); podobně vnímáni jsou i působící kněží.

· Řádový život není zastaralou formou, ale je třeba větší popularizace, aby lidé měli lepší představy o životě v řádech. Osobně máme velmi dobré kontakty s dominikány, františkány a salesiány.

Jak vidíte uplatnění řeholí ve farní pastoraci?

· Především by se mohlo jednat o práci s dětmi a mládeží ve farnostech při výuce náboženství, ale i ve volném čase (farní kluby a společenství). S touto prací má dobrou zkušenost naše farnost (společná činnost dětí a vyvrcholení při vystoupeních na veřejnosti - besídky, divadelní scénky apod.). Bylo by velmi žádoucí, aby se podařilo (např. v naší diecézi) mimo mateřských školek a biskupského gymnázia zřídit i základní školy spravované církví. O mateřské školy je velký zájem a pak je značná mezera a navíc jsou uspokojeny jen děti se studijními předpoklady (gymnázia). Bylo by potřeba dát možnost všem dětem, aby byly vzdělávány a vychovávány v prostředí, kde vládne křesťanský duch. Právě zde by se mohli uplatnit další příslušníci řádů, a tak dále ve společnosti posilovat pozitivní přístup k řádům i církvi.

· Uplatnění řeholí ve farním životě snad v evangelizaci, konkrétně při katechizaci.

· Lze spíše rozšířit nabídku "duchovních rekreací" v pravém smyslu slova rekreace - znovustvoření - tak, jak je to v cizině. Tedy nevycházet tolik z kláštera do světa, ale spíše přitáhnout svět znovu do kláštera

Které způsoby řeholního života se vám zdají být pro život církve nejpotřebnější a proč? Z čeho by měly řehole žít?

· Jsou potřeba všechny řehole (modlící se, pracující i rozjímající). Řády by měly žít z toho, co jim patří (všechno jim bylo ukradeno a téměř nic vráceno). Výsměchem by bylo, kdyby tato krádež, provedená minulým režimem, ale právně nedotažená, měla být současným zřízením po demokratických změnách právně potvrzena a dotažena (týká se i ostatního majetku církve). Státní subvence nedosahují ani zlomku ukradeného majetku a navíc z tohoto majetku vlastně žijí i sekty! Samozřejmě by řády žily i z vlastní práce a z darů dobrodinců.

· Řehole modlitby, vzdělání, sociální a zdravotní služby. Řehole by měly být živy ze své služby a podle svých pravidel (víme, že se to lehce píše...).

· Nemyslíme si, že by měla vzniknout další nová kongregace, stávající nabízí dostatečně široký prostor pro realizaci ve všech směrech služby a povolání.