Představujeme nového
sekretáře Gabriela Dernerová
Od 1. září 2001 bude práci sekretáře plenárního
sněmu katolické církve v ČR pro královéhradeckou diecézi pan Ing. Antonín
Šimek. Požádali jsme ho, aby nám zodpověděl několik otázek a sdělil tak něco o
sobě, o svých zkušenostech a záměrech ve své nové práci.
Mohl byste se našim čtenářům krátce představit?
Jmenuji se Antonín Šimek, je mi 48 let, bydlím ve Velkém Poříčí. Jsem ženatý,
máme s manželkou 4 děti. Vystudoval jsem textilní fakultu na Vysoké škole strojní
a textilní v Liberci. Zde jsem zažil pěkná společenství mládeže, která mě
životně oslovila. Před 11 lety jsem dokončil katechetický kurz v Praze.
Donedávna jsem 24 let pracoval v Rubeně Náchod převážně jako vývojový
konstruktér strojů. V současné době si hledám nové zaměstnání. Sekretáře sněmu
budu vykonávat na vedlejší pracovní poměr.
Jaké aktivity vyvíjíte u vás ve farnosti?
Tuto otázku považuji za důležitější, protože může inspirovat k hlubšímu
zamyšlení a rozšířil bych ji na vyvíjíme - tedy i já ve společenství s dalšími
farníky.
Po nezbytném hmotném zajištění rodiny a jejím duchovním životě je z mého
pohledu nejdůležitější práce pro církev, kterou od nás Bůh očekává, právě ve
farnosti. Je to po rodině druhé nejmenší církevní společenství, kde žijeme s
problémy a někdy i radostmi. Myslím si, že každý dostal od Boha nějaké hřivny,
neměl by je nechat zakopané nebo je využívat jen pro sebe či svou rodinu. Každý
věřící patří do nějaké farnosti. S farníky se každodenně stýká a společně si
mohou vzájemně pomáhat stávat se lepšími a tak působit i na okolí. Je třeba
vytvořit živé farní společenství, v němž by bylo dobře, když ne všem, tak
alespoň většině farníků. Na začátku tvorby takovéhoto společenství je dialog.
Kněz a farníci - laici, by spolu měli často komunikovat, vzájemně se slyšet,
hledat co je živé společenství, vytvořit si společný pastorační plán s úkoly
pokud možno pro všechny, právě podle darovaných hřiven. Skutečnost je bohužel
někdy jiná. Z chování farníků lze vyčíst, jakým procentem se identifikují s
církví, s farností. Někomu stačí mše svatá v neděli a „víc po mně nechtějte“. V
každém farníku by především knězem a biskupem měla být posilována odpovědnost
za život farnosti a tím i za církev.
Snahu o tvoření živé farnosti sdílí i někteří další farníci, a proto se nám
před 5 lety podařilo zvolit 13 člennou farní radu. Farní rada se scházela v
měsíčních intervalech, kladla si úkoly, které sama viděla, převážně stavební a
pastorační. Farnost si tak vybudovala na bývalé faře místnost, kde se může
scházet. Považuji to za důležité pro dialog, pro budoucnost farnosti, aby
farnost měla i mimoliturgický prostor, kde se lidé snadněji projeví než v
kostele. Dalšími stavebními aktivitami jsou v kostele vytvořená zpovědní
místnost, kompletně vyměněná elektroinstalace a připravuje se plynové vytápění.
V pastoraci působíme při živých betlémech a farních dnech, které se konají v
parčíku před kostelem. Těchto akcí se zúčastňují i nevěřící, což je také jeden
z hlavních cílů, neboť se nám zdá, že nevěřící těžko překračují práh kostela.
Ve farní místnosti se scházejí modlitební společenství růžence, biblická
setkání - určené pro mládež a dospělé, sněmovní kroužek a vyučuje se zde
náboženství. Stává se pravidlem, že na ukončení školního roku výuky náboženství
pořádají katecheté poříčské a hronovské farnosti výlety. Původní farní rada se
transformovala v pastorační radu farnosti a pracuje i ekonomická rada farnosti.
Část farníků se ale nezapojuje. Někteří občas přijdou za pastorační radou s
návrhem - udělejte to a to.
Ve farnosti působíte také jako animátor sněmovního kroužku, jaké
jsou Vaše zkušenosti z této práce?
Každý animátor nasbíral zkušenosti z práce ve svém kroužku a netroufám si jim
radit. Po technické stránce mohu sdělit, jak provádíme sněmování ve Velkém
Poříčí. Vznik sněmovního kroužku v naší farnosti, dne 6.11.1998, nezačínal „na
zelené louce“, ale z lidí, kteří již navštěvovali biblické hodiny. Biblické
hodiny před vznikem kroužku se konaly 2x za měsíc, po vzniku kroužku se
scházíme 1x na biblické hodině a 1x na sněmovním kroužku v měsíci. Scházíme se
na bývalé faře a na setkání přichází průměrně 15 lidí. Po úvodní modlitbě
následují aktuality ze sněmovního dění. Vlastní náplní kroužku je letos
probírání pracovního materiálu Církev a svět, vydaného přípravnou komisí
Plenárního sněmu v ČR - hnědý sešit. Požádám někoho z přítomných, aby dělal
zapisovatele. Na začátku se čte základní materiál ze sešitu, který čerpá z
koncilových dokumentů. Po suché řeči dokumentů přicházíme k diskusi nad
předloženými otázkami. Protože otázek je velmi mnoho a není možno všechny
probrat, vybírají se jen zajímavější otázky. Otázka se nejprve několikrát
přečte a začíná diskuse. Odpovědi se formulují a zapisuji je na tabuli. Když se
zdá, že všechny názory jsou vysloveny a zapsány, odpovědi se na tabuli ještě
dolaďují - precizují. V tom vidím klad, že účastníci mají odpovědi stále na
očích a mohou je opravovat. Hlasováním se názorům přikládá jejich váha. Po
zapsání hlasů na tabuli, tabuli opíše zapisovatel do zápisu. Přistoupíme k
další otázce. Za hodinu sněmování probereme 4 otázky. Následuje 15 min.
přestávka s občerstvením a volnou diskusí. V druhé části setkání obvykle
promítáme video s náboženskou tématikou. Celé setkání se zakončí modlitbou.
Zápis se přepíše do elektronické podoby a zasílá se ke zpracování.
Kroužek je otevřený, to znamená, že jsou vítáni farníci, kteří se ještě nikdy
nezúčastnili, i lidé z jiných farností. Termíny setkání jsou uvedeny v
půlročním přehledu duchovních setkání v naší farnosti, které jsou farníkům k
dispozici. Zápis z kroužku je umístěn i v kostele na vývěsce.
V čem vidíte význam sněmovního procesu u nás?
Přál bych si, aby se odstranila dvojkolejnost v naší církvi, duchovní a laici.
Aby žádná otázka nebyla v církvi tabu, o kterém není vhodné diskutovat, a pro
kterou člověk dostává nálepku heretika. Aby církev nekřísila neoslovující formy
zbožnosti, které mladým lidem nic neříkají, a spíše je od církve odpuzují, ale
měla odvahu hledat a zkoušet oslovující formy a metody.
Co považujete pro Vaši práci sekretáře sněmu za podstatné?
Ohledně mojí práce:
Ohledně sněmovních kroužků:
Dialog je v církvi velmi potřebný. Tím, že nad problémy přemýšlíte a hledáte
léčbu, pomáháte církvi, aby v tomto prostředí a v této době byla věrohodnější,
předávala evangelium ve srozumitelné podobě.
Ohledně analytické sekce v Praze:
Aby nás seznamovala s věcnou analýzou došlých zápisů.
Ohledně biskupů na sněmu:
Uvítal bych rozhovor v IKD s biskupem o následujících otázkách:
1.
Jak bude sněm probíhat?
2.
Jak budou biskupové na sněmu využívat věcnou analýzu došlých zápisů?
3.
Jaké proporce budou uplatňovány mezi věcnou analýzou a názory
biskupů?
4.
Proč neexistují „povinné“ kroužky?
5.
Proč není ze strany biskupů, kněží větší angažovanost ve sněmovním
procesu?
Na body 4) a 5) bych rád znal názory i několika
kněží.
Plnost darů Ducha svatého vám nejen do Vaší práce za redakci IKD a
čtenáře přeje Gabriela Dernerová