Výběr ze zápisů Bible,
Liturgie
Připravil Antonín Šimek
Protože končí ve sněmovních kroužcích práce s
posledním materiálem Liturgie, považuji za zbytečné vás dále seznamovat s
otázkami tohoto materiálu. Ohlédněme se a podívejme se na odpovědi z dvou došlých
zápisů k poslední kapitole “Témata a otázky adresované především mládeži”
z materiálu “Bible”.
6.1. Známe slova papeže Jana Pavla II. mládeži?
- neznáme
6.2. K čemu nás inspirovala?
- protože je neznáme, tedy k ničemu
6.3. Jsou naše setkání nad Písmem svatým provázena svědectvím z vlastních
životů?
- nesetkáváme se, jen výjimečně, ale jsem provázena svědectvím vlastních
životů.
6.4. Učíme se otevírat své srdce mezi svými?
- ano
6.5. Zakusili jsme někdy v životě, že nás duchovní sdílení druhého člověka
inspirovalo a posílilo?
- to zakusil každý z nás, někdo i mnohokrát
K materiálu Liturgie – Teologické základy jsem obdržel 5 zápisů, z
kterých jsem vybral následující.
1.1.1. Liturgie je osobní rozhovor mezi člověkem a Bohem. Slavíme
liturgii opravdu v tomto duchu? Jak rozumíme tomu, že liturgie je rozhovor Boha
a člověka?
- Bůh k nám promlouvá v Ježíši Kristu, vybízí nás k slavení. Naší odpovědí
je přijmutí pozvání, díkuvzdání, chvála.
- rozumíme tomu snad dobře: Bůh mluví k shromážděným věřícím svým Slovem,
Eucharistickou přítomností a my Ho prosíme, děkujeme a chválíme - tedy alespoň
někteří.
- liturgické úkony chápu jako zpřítomňování dějin spásy a účast na nich by
měla vědomě vtahovat každého člověka do kontaktu s Bohem.
- rozumím, že liturgie je služba Bohu a lidem. Z odstavce č.1. jsem
pochopil, že v liturgii probíhá osobní rozhovor mezi Bohem a člověkem.
1.1.2. Často o tom čteme, ale prožíváme opravdu a plně skutečnost, že
Kristus je sám v liturgii přítomen? Chováme se při liturgii podle toho?
- ano, prožíváme přítomnost Krista. V liturgii se chováme jak nám velí
tradice a řád. Někdy to na nás není vidět, když jdeme z kostela.
- ano prožíváme
- věříme sice, že Kristus je v liturgii přítomen, ale k plnému pochopení
posvátnosti a velikosti všech úkonů nám mnoho chybí. Růst k hlubokému
soustředění je pro většinu z nás prací na celý život.
1.1.3. Co pro nás znamená, že je Ježíš Kristus přítomen nejen pod
způsobami proměněného chleba a vína, ale i ve svém slově, ve shromážděném
lidu, ve sloužícím knězi?
- Krista přijímáme ve slavení, v lidech, ve službě kněze. Snažíme se
neupřednostňovat jeden způsob před druhým.
- většina z nás to chápe, někdo snad dostatečně neuznává přítomnost ”ve
shromáždění lidu”
- domnívám se, že valná část Božího lidu, přítomného na bohoslužbě, si ani
plně neuvědomuje opravdovou přítomnost živého Krista v eucharistii, jak lze
usoudit z jejich chování.
1.1.4. Snažíme se porozumět, co se při liturgii (mši svaté, bohoslužbě
slova, při udílení svátostí...) děje? Komu klademe své otázky, jakým způsobem
se dozvídáme o bohatství liturgie?
- ano, snažíme se pochopit. Máme vynikajícího kněze, který nám vysvětluje
bohatství Liturgie.
- snažíme se porozumět, dotazy nemáme komu dávat, z dřívějších dob si
někteří pamatují ”liturgická kázání”.
1.1.5. Jaká kniha, přednáška, kázání nebo co jiného nám nejvíce pomohlo v
pochopení rozmanitosti a hloubky liturgie?
- ve farnosti jsme měli cyklus přednášek o liturgii. Knihy: Liturgie a
život, Eucharistie, Prostřený stůl.
- velmi rozdílné poznatky, animátor od Liturgie P. Mariana Schallera a dr.
Pokorného, ostatní jednotlivé knihy Pokorného a také kardinála Lustigera.
Kázání a přednášky - bohužel ne.
1.2.1. Jak se připravujeme na mši svatou?
- přečteme si liturgické texty na danou mši svatou. K přípravě patří i
zpytování svědomí.
- většina podle KT, spíše jde o čtení
- seznamujeme se předem s liturgickými texty příslušné neděle. Dobrou
přípravou je také přijít na mši sv. včas a soustředit se.
1.2.2. Jak rozumíme tomu, že liturgie není soukromým úkonem jednotlivce,
ale vždy projevem celé církve? Je naše farní společenství skutečným Božím
lidem? Je liturgie v naší farnosti “zjevováním církve”?
- liturgie má povahu veřejnou a společenskou (není soukromým úkonem).
- liturgii takto rozumíme, nevyskytují se u nás soukromé modlitby, ovšem
málo lidí (asi jen 1/2) odpovídá zejména Věřím v jednoho Boha. Liturgie v naší
farnosti je občas velmi muzikální a tím se podle faráře ”evangelizuje”.
- denně v každém čase se po celém světě koná bezpočet stejných liturgických
úkonů, ve kterých je přítomen jeden a týž Kristus. Tím je všechen Boží lid –
Církev nepřetržitě spojována.
1.2.3. Jakým způsobem probíhá liturgická formace naší farnosti? (kázání,
katecheze, přednášky, debaty v rámci společenství na faře atd.) Kdo ji vede?
- liturgická formace u nás už 9 let neexistuje ani kázání, debaty atd.
- největší formace probíhá při mši svaté. (kázání, debaty ve společenství
- občas k nám přichází pan farář, máme připravené otázky)
1.2.4. Setkáváme se v neděli (po bohoslužbě, večer apod.) s celou
farností, či ve skupinách? Neskončí naše společenství jen hodinou v kostele?
- po mši se setkáváme ve skupinách, vedeme dialog ve společenství atd.
- naše společenství končí vždy tou hodinou v kostele, někdo se zastaví se
známými.
- jistě by bylo dobré a užitečné, kdyby kněz nemusel po mši sv. pospíchat
na další bohoslužby a mohl se svými farníky setrvat v přátelském rozhovoru.
U nás se po každé nedělní mši sv. schází ve společenské místnosti na faře
několik mužů na malé občerstvení.
1.2.5. Známe se v našem farním společenství? Snažíme se ve farnosti
navazovat přátelství?
- ano, známe se, ale přátelství může být pouze mezi užší skupinou.
- o přátelství se snažíme, ovšem někteří o navázání kontaktů nestojí
(hlavně střední generace nejeví zájem)
- z farního společenství se většinou znají trochu víc ti, kteří jsou
zaangažováni na chodu farnosti a běžně přikládají ruku k dílu všude tam, kde je
třeba. Je dobré vědět na koho se lze vždy s důvěrou obrátit.
1.2.6. Jaké máme zkušenosti se spoluprací mezi společenstvími
řeckokatolických a římskokatolických věřících?
- spolupráce je výborná, liturgii východního obřadu máme každé 2 týdny
v neděli, katolíků tohoto obřadu jsou u nás pouze 2. Je ovšem
nesprávný pojem ”řeckokatolický věřící”, jak je uvedeno v materiálech.
- řeckokatolické společenství u nás nemáme, ale v případě nouze zastupoval
našeho p. faráře bez problémů řeckokatolický kněz.
- v našem okolí nevíme o žádném řeckokatolickém společenství.