Média

V pracovním materiále pro rok 2002, který byl rozeslán všem animátorům sněmovních kroužků, nazvaném „Bible“, se nám v další kapitole nabízejí tyto otázky:

2. kapitola – „Zásady správného používání Bible v životě církve“

2.1. Jaký význam přikládáme Písmu svatému mezi ostatními knihami?

2.1.Nakolik Písmu rozumíme?

2.2.1.Dostáváme od těch, kteří mají slovo Boží vykládat, dostatečný výklad a pomoc? Kdo nás přivedl k porozumění Písmu?

2.2.2. Máme možnost se někoho zeptat?

2.2.3. Co děláme pro lepší porozumění Písmu sv.?

2.3. Známe dokument papežské biblické komise Výklad bible v církvi? Četli jsme jej?

2.3.1. Jak jsme se s dokumentem seznámili?

2.3.2. Co nás nejvíce zaujalo?

2.4. Známe a používáme nějakou knihu zabývající se výkladem Písma sv.?

2.5. Jakou souvislost vidíme mezi texty Písma sv. a životem?

Kromě otázek se můžeme vyjádřit k odstavcům v pracovním materiále. Odstavce obsahují tyto úvahy:

B3. Význam Písma svatého, setkání se vzkříšeným Kristem

B4. Četba v duchu církve

B5. Důsledky pro pastorační práci

K loňskému materiálu „Církev a svět“ k 6. kapitole „Média“ jsem obdržel celkem 12 zápisů. Z nich jsem sestavil následující výběr.

6.1 Jak rozumíme médiím?

- Média mají velkou moc. Proto ti, kteří v nich pracují, by měli silně cítit zodpovědnost za to, co vytváří.

Hodnocení křesťanských médii: katolický týdeník – kladně s určitými výhradami (chybí nám uveřejňování čtenářských příspěvků.) Getsemany – kladně, AD – kladně, Report - neodebíráme, nebyli jsme spokojeni, Světlo - záporně, teologické texty – kladně. Rozhlas - Radio Proglas hodnotíme kladně, ale i ve vysílání Radiožurnálu se objevují zajímavé projekty. Televize – křesťanský magazín – kladně. Internet – vidíme v něm velkou možnost seznámení se s církví. Knihy – kladně, velká nabídka. Vždycky bude záležet na lidech, kteří v médiích pracují. Odráží se v nich profil celé společnosti.

- I mezi periodiky, jež katolíci čtou, se najdou tiskoviny s rysy bulváru (Světlo, Report), které bývají uměle udržovány při životě.

-Pro dosažení dobrých a kvalitních programů v médiích je třeba vychovávat správné režiséry a podporovat je i třeba církví.

- Jsme přesvědčeni, že médiím nejde jen o honbu za přízní veřejnosti a za ziskem, ale za cílevědomé nahlodávání mravního zákona, daného do srdce každému člověku.

- Nemyslím, že má jednotlivec možnost výrazně ovlivnit působení médií, to bychom museli žít v mravně kvalitnější společnosti, kde by zlo nemělo šanci, ale bránit se, dávat víc najevo svůj nesouhlas, bychom zcela jistě měli. Možná by víc pomohlo, kdyby se názory jednotlivců shromažďovaly např. v ČBK k dalšímu působení na média.

6.2 Jak napomáhají sdělovací prostředky dnešnímu světu pochopit církev?

- Naše společnost má na církev takový pohled, jaký jim média nabízejí. Často se vybírají senzace a stále se opakující spory. Často ale my sami sdělovacím prostředkům nic jiného nenabízíme. Neuměli jsme využít prostor, který nám byl sdělovacími prostředky nabídnut. Nemáme schopné lidi, kteří by se ujali tohoto úkolu.

- Existují kvalitní dokumenty o práci charity a různých soc. zařízení. Přesto že pracují pod katolickou církví,nejsou popsány jako církevní aktivity.

- Nemůžeme vytvořit lepší mediální obraz o církvi, než jsou skutečné poměry v církvi. Můžeme stokrát chtít předkládat světu podobu církve jako společenství, jako domu ze skla, jako společnosti, která se nestará jen o sebe, jako prostředí tolerance, úcty a respektu apod. - ale jestliže to vevnitř funguje dost jinak, nemůže se nám to nikdy podařit.

- Mezi média nepatří jenom tisk, rozhlas, televize či internet – nýbrž i nástěnky – i na jejich úrovni se pozná, zda máme o čem mluvit, zda máme co prezentovat!

- Církev by měla vytvořit o sobě mediální obraz: ne triumfální, pravdivý, vzdělávat společnost v základních náboženských otázkách.

- Mediální přehled o církvi v Evropě nemáme. Mediální obraz o církvi by měl být stravitelný i pro nevěřící, aby byl pro ně pochopitelný, přitažlivý a nemluvil liturgickou řečí. Ztotožňujeme se s názorem p. profesora Tomáše Halíka, že k lidu v naší vlasti nelze přistupovat ani ve zlatě, ani s okovanou botou.

- Z rozhlasových pořadů pokládám za velmi užitečný pořad Svobodné Evropy Víra a svět.

- Pořady o sochách a duchovní hudbě jsou sice krásné, avšak nevypráví o životě církve - spíš dělají dojem, že církev je něco dávného nebo vážného.

6.3 Jak podněcují média dialog uvnitř samotné církve?

- Dialog uvnitř církve vyvolaný médii probíhá pouze na úrovni užších skupin, maximálně farností. Církev by měla aktuálně reagovat na závažné situace v naší zemi i ve světě. Tiskový mluvčí by měl pravidelně vystupovat se stanoviskem církve.

-V naší církvi je evidentní silný tlak na to, aby nebyl skutečný dialog (jenom jako a nebo o pseudotématech, to ovšem ano), aby nebylo skutečné veřejné mínění a nebo se aspoň neprojevovalo (viz potlačení všech možných snah jej vytvářet, projevovat a kultivovat) a aby nepřevzalo v životě církve aktivní roli (a nebo jen značně zdeformovaně). To je prostě zjevná skutečnost. Pokud s ní „shora“ někdo něco zásadně nezmění, nezbývá, než ji přijmout. Proto je nutno o tyhle všechny věci (dialog, veřejné mínění a jeho projevování, aktivní role v životě církve) usilovat zcela nezávisle na oficiálních strukturách církve (a jejich představitelích): jsou zahlceny samy sebou a nemají tyto věci jako prioritu (v lepším případě) nebo se jim brání (až příliš často).

- Tok informací neexistuje, biskupové se o to nesnaží, žijí tak jak v dobách aliance trůnu s oltářem, stýkají se s politickými představiteli na různých oslavách, ale na styk s prostými věřícími nemají čas. O pronikání mimo katolický okruh nemůže být ani řeč. „Mikulášské čepice“ v televizi spíše lidi od církve odrazují.

- Diskusi tj. dopisy čtenářů KT zavrhl, místo toho přináší portréty evropských katedrál. Většina kněží bez rozdílu věku nepřekračuje svůj způsob vyjadřování jak se ho naučili před 30 – 50 lety. Jsou ovšem výjimky, často 75 kněz mluví srozumitelněji a konkrétněji než 40 letý.

Připravil Antonín Šimek