Sociální život

Další setkání animátorů sněmovních kroužků se uskuteční dne 27.4. v 9.30 v Novém Adalbertinu. Animátoři obdrží mimo aktuálních informací i pracovní materiál Liturgie. K dispozici jsou nové internetové stránky Plenárního sněmu - královéhradecká diecéze na adrese: http://mujweb.cz/www/hk-sk/.

V pracovním materiálu „Bible“ nám jsou v 3. kapitole předloženy tyto otázky:

3. kapitola – „Návod k jednání“

3.1. Máme své vlastní Písmo svaté? Celé? Pouze Nový zákon?

3.1.1. Máme Písmo sv. v naší rodině?

3.1.2. Čteme sami Písmo sv.? Pravidelně? Občas?

3.1.3. Čteme Písmo rádi?

3.2. Účastnili jsme se četby Písma sv. v biblickém kroužku?

3.3. Máme ve vaší farnosti (společenství) pravidelné promluvy při mši svaté, popř. bohoslužbě slova na biblické téma?

3.4. Připravujeme se na bohoslužby tak, že si dopředu přečteme z Písma úryvky, které se budou v neděli číst?

3.4.1. Odkud víme, jaká čtení z Písma se budou při nedělní bohoslužbě číst? (Katolický týdeník, direktář, misálek, katolický diář, dvojlist „Nedělní liturgie“, z farního časopisu ...)

3.4.2. Přečteme si pouze uvedený úryvek, nebo širší část, třeba celou kapitolu?

3.4.3. Jsou u nás při bohoslužbách čtení z Písma uváděna několika větami, aby lidé lépe porozuměli biblickému textu, který uslyší?

3.4.4. Je u nás při bohoslužbách Písmo čteno srozumitelně a dobře?

3.5. Povídáme si doma o slovu Božím z nedělní liturgie?

3.5.1.Vracíme se v týdnu k pochopenému textu?

Kromě otázek se můžeme vyjádřit k odstavcům v pracovním materiále. Odstavce obsahují tyto úvahy:

B7. Pastorace vycházející z Bible

B8. Cíle takové pastorace

B9. Metodické zásady k dosažení těchto cílů

B10. Nová evangelizace

K loňskému materiálu „Církev a svět“ k 7. kapitole „Sociální život“ jsem obdržel celkem 13 zápisů a z nich je sestaven následující výběr.

7.1 Znáte sociální učení Církve? jaký úkol máme my při uplatňování sociálního učení Církve? Snažíme se jej promítat do běžného života?

- sociální učení církve v encyklikách – svým zpracováním nejsou určeny pro široký okruh věřících.

- Naše úroveň znalosti sociálního učení Církve (zejména různých encyklik) je různá a nemusí to záviset na stupni vzdělání, někoho prostě „oběžníky“ příliš nefascinují.

- Pro zvýšení odpovědnosti za svět jsou vhodné takové ty trochu burcující promluvy, ale to náš farář nedokáže, ten se drží přesně exegese.

- Toto téma je náročné pro naši malou vyspělost v problematice. Na jedné straně existuje u některých zaměstnavatelů velká necitlivost vůči potřebám zaměstnanců, na druhé, velká část zaměstnanců dosud neopustila posice z minulého režimu ( pouze natažená ruka – co za to, nevyužívání pracovní doby, závist, rovnostářství, atd).

- Otázka, zda mají existovat speciální křesťanské odbory k hájení důstojnosti pracujícího člověka – s postupující sekularizací je důležité, aby věřící měli účast ve „světských“ odborech.

- sociální smýšlení lidí ve farnosti – je, ale farnost je celkově apatická – chápání spoluzodpovědnosti je zcela individuální – nedostatečná osvěta u nás.

- Sociální nauka církve na začátku minulého století prohrála v souboji s komunistickými teoriemi.

- Který souboj v minulém století v západním demokratickém světě katolická církev vyhrála? Církev reaguje na aktuální problémy dobře, ale příliš pozdě. Západní svět je pro naši církev příliš rychlý a katolická církev reaguje ve většině případů velmi pomalu.

- Církev musí přinášet řešení aktuálních problému kvalitně a přitom rychle. Čas je důležitá veličina a není ji možné opomíjet. Církevní představitelé mi někdy připomínají lékaře, kteří si před operací, která musí být provedená okamžitě, řeknou, že si musí vše ještě důkladně promyslet. Zatímco vše pečlivě zvažují, pacient umírá.

- Církev nekomunikuje s lidmi, jejichž práva jsou pošlapávána. Komunisté se o tyto lidi zajímají mnohem více a jejich sociální nauka je obyčejnými lidmi proto přijímaná v širší míře než sociální nauka církve.

- Někteří zaměstnavatelé dnes vydírají své zaměstnance. Zaměstnanci zase často využívají všech prostředků, jak okrást zaměstnavatele (využívaní služebního vozu pro soukromé účely, kradení materiálu atd.).

- Sociální politiku by měl dělat stát, podnik je tu proto, aby vydělával peníze. Volná soutěž je něco jako extraliga v hokeji. Mužstvo, které si do útoku zařadí hráče na vozíčku se v extralize neudrží a zkrachuje.

- Ne každý člověk může pracovat v „extralize“. Co potom s lidmi, kteří na to nemají?

- Já jako podnikatel nepotřebuji výjimečné pracovníky. V dnešní době je dost obtížné sehnat pracovníka, který nekrade a nepodvádí.

7.2 Jak souvisí globalizace s prakticky žitým evangeliem?

- nejsme vázáni jen na svůj domov. Otevřením hranic, globalizace na nás bude klást větší nároky. Měli bychom v lidech podporovat vědomí o zodpovědnosti za všechny chudé kolem nás. Podle sociálního cítění vládních představitelů se odvíjí i sociální politika. Musíme žít a pracovat poctivě,lidé na vyšších postech musí být příkladem.

- K této otázce zazněl názor, že v našem státě ve srovnání s chudými a hladovějícími zeměmi světa žádní chudí nejsou. Existuje zde široká síť sociálních podpor, i možnosti práce pro ty, kdo skutečně pracovat chtějí existují. K tomu bylo poznamenáno, že je třeba také nevychovávat nové generace k lhostejnosti k práci. K chudobě bylo ještě řečeno, že chudí zde vždycky na světě budou, ráj na světě budoval pouze komunismus, a jak to dopadlo.

- Existují dva přístupy: 1. Příklad Matky Terezy, která se všeho vzdala, vzala sárí a celý život strávila s žebráky v Indii. Pro křesťanství tak možná udělala víc než dvacet papežů dohromady. 2. Jiný a stejně důležitý přístup může být od mezinárodního koncernu, který postaví továrnu v Indii. Dá lidem práci, kterou zaplatí tak, že dělník uživí nejen sebe, ale ještě svoji početnou rodinu. Samozřejmě díky levné pracovní síle vydělá, ale může tak postavit továrnu zase někde jinde. To je také křesťanský přístup. Mravní prostředí lze zlepšovat v našem každodenním životě (nabídky pro mládež ve městě...). Náš vztah k životnímu prostředí začíná v maličkostech (třídění odpadků, topení...). Je ale třeba dokázat vytrvat. Křesťané málo vnímají životní prostředí jako Boží dílo.

7.3 Jak řešíme sociální otázku přispěním evangelia?

- Náš nově budovaný kapitalismus má nešvary kapitalismu 19. století (chování zaměstnavatele k zaměstnancům). Zprofanované odbory (každý si vybaví ROH) mnoho lidí odpuzují, máme nedůvěru ke všemu kolektivnímu.

- Ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance je podstatná spravedlnost, jinak se jedná jen o boj, kdo víc vyžďímá.

- Pro sociální činnost je podstatný Ježíšův vzor. Charita jako jedna z mála udržuje dobré jméno katolické církve v povědomí české společnosti.

- Hledání kompromisu např. v politice právě v souvislosti mezi ekonomikou a sociálním postojem je velice těžké. Často se dnes volá po větších sociálních jistotách, ale ty jsou potom často demotivující.