Politické společenství a mezinárodní řád

Antonín Šimek

Setkání animátorů se uskutečnilo 27. 4. v Hradci Králové. S materiálem „Bible“ by měly sněmovní kroužky pracovat přibližně do června a s materiálem „Liturgie“ do 30. 11. 2002.

V pracovním materiálu „Bible“ nám v 4. kapitole předkládají tyto otázky:
4. kapitola – „Formy a cesty, jak se setkávat s Božím slovem v Bibli“

4.1 Nejvíce vědomostí o Písmu sv. jsme získali
a) při liturgii?
b) při samostatné četbě?
c) při biblické hodině?
d) v biblickém kroužku?
e) jinde?
4.2 Konají se v naší farnosti bohoslužby slova bez slavení eucharistie?
4.3 Konají se v naší farnosti biblické hodiny? Jak často? Kolik lidí je navštěvuje (jaká asi část z těch, kteří chodí na nedělní bohoslužbu)?
4.4 Koná někdo v naší farnosti, společenství službu lektora / lektorky?
4.5 Je v naší farnosti skutečností, že pastorace vycházející z Bible oslovuje i ty, kteří nepatří k žádnému církevnímu společenství? Pokud ano, jak se to daří? Pokud ne, co bychom navrhovali ke zlepšení situace? Jak bychom k tomu mohli přispět my sami?
4.6 Připravujeme se společně na nedělní bohoslužbu v rodině, společenství? Jaké metodické pomůcky k tomu používáme (např. knihy)?
4.7 Je-li na sněmovním kroužku přítomen učitel - Plánují učitelé náboženství výuku tak, aby seznámení s posvátným textem odpovídalo očekávání žáků, takže všichni budou moci vnímat působivost slova, které je schopno dát životu smysl a směr?

Výběr ze zápisů kroužků
K poslední kapitole „Politické společenství a mezinárodní řád“ z loňského materiálu „Církev a svět“ jsem obdržel 11 zápisů a z nich je sestaven následující výběr.

8.1 Jak hledat a nacházet správné místo církve v řádu pozemských věcí?
- Křesťan se musí začlenit do společnosti a pracovat pro ni na různých místech. Křesťan musí maximálně uznávat svobodu toho druhého.
- Účast křesťana ve volbách je povinností. Modlíme se za zlepšení politické situace, ukončení válek a sporů, ale výsledky nejsou vidět. Modlíme se špatně? Nemáme raději dělat něco jiného?
- Pokud je myšlena v té otázce církev jako instituce, tak si myslím, že do těch politických věcí by měla zasahovat spíš nepřímo. Spíš by se měla starat o duchovno, o tento rozměr. Ono to i tak ovlivní politiku nebo společnost. Ale nezdá se mně, že církev by měla prosazovat nějaké politické cíle nebo vystupovat jako politická strana, to mi nepřijde příliš šťastné. Spíš jednotliví členové církve v politice mají smysl, to ano.

8.2 Jaký máme názor na otázku majetku církve?
- Co bylo ukradeno, musí být vráceno, nebo finančně vyrovnáno. Na druhou stranu je otázkou, jestli máme finance na udržování navráceného majetku a jestli s ním umíme hospodařit.
- Moc uvědomění a odpovědnosti v těchto věcech mezi lidmi není.
- Bude nutné vychovávat lidi k pocitu odpovědnosti za svoji farnost. Všichni se musíme zapojit do této práce. Na jedné nástěnce bylo znázorněno, že se lidé dívají na život ve farnosti dvojím způsobem: 1. jede vláček, já si sednu do vlaku a nechám se vézt. Venku jsou výpravčí, průvodčí, strojvedoucí – ti mají zodpovědnost a já se vezu. 2. to je orchestr. Jeden diriguje a všichni ostatní hrají pod jeho vedením.
- Ten první způsob je, že církev je tady pro mě a já od ní beru. Ten druhý způsob je ten, že já se musím také zapojit a přispět svojí prací pro dobro církve.
- na režii si farnost většinou vydělá sbírkami, s výplatou duchovního to je horší, o údržbě ani nemluvím, to je neúcta k našim předkům, jejich milodarům. Zařízená církev vybavená církevní daní v Německu a nezávislá církev ve Francii, jak o tom vyprávěl Petr Kolář. Kdo ale spravuje památky? To je reflexe Petra Koláře, jak by asi u nás fungoval ten který systém? Starosta mi tvrdí, že v zastupitelstvu není jediný člověk, který by byl přesvědčený o prospěšnosti opravy kostelní střechy.
- Za vhodné považujeme financováním nákladů od věřících s podporou státu, zejména v opravách památných budov. Asignace považujeme za dobré, zde ale vzhledem k 50 % důchodců za nedostatečné.
- Já mám z naší církve a farníků pocit, že kostel berou jako budovu, do které v neděli vyrazí, ale neuvědomují si, že ten kostel je vlastně jejich.

8.3 Jak napomáhat uzdravení z čtyřicetileté komunistické minulosti?
- Komunistickou minulost nelze napravit, snad jen její následky.
- Odpuštění druhým i sobě snad praktikujeme – to je spíše otázka ve zpovědnici. Na vyšší úrovni se ale odpouštělo, mnozí odhalení pomocníci STB zastávají významné funkce v církvi.
- Za dob komunismu farnost držela více pohromadě, byla schopná více toho dokázat společnými silami než teď. Teď se rozptýlila, je problém přesvědčit lidi na nějakou společnou akci.

8.4 Jak by měla vypadat spolupráce křesťanských církví v celosvětovém měřítku?
- Je jasné, že tolerance a schopnost chápání názorů druhého jsou výrazem pravého křesťanství.
-Tady se nám jaksi nedaří spolupracovat s církvemi jiných tradic, aby ta spolupráce směřovala k vnějšímu světu. Já jsem byl na vojně se dvěma evangelíky a jedním katolíkem, a tam to fungovalo velice dobře. Bylo dobře cítit to, kdo má s náboženstvím něco společného a kdo ne. Ze začátku to bylo hodně vyhraněné, ale později se nám ti nevěřící začali přizpůsobovat.
- Ke zvýšení morální úrovně naší společnosti přispíváme spíše povznesením jednotlivců a osobně, nevystupujeme rozhodně jako kolektiv “Sjednocených křesťanů”. Náboženskou svobodu uznáváme, ale někdy velmi neradi např. pro muslimy, kteří za přiznání ke křesťanství popravují a nejsou to jen talibáni, ale i přátelé USA v Arábii, Jemenu a jinde.

8.5 Jak chápeme pojem mezinárodní řád?
- Špatný vtah k cikánům pramení z nějaké konkrétní špatné zkušenosti lidí s nimi. Horší to je třeba u takových Vietnamců, proti kterým nemůže většina z nás říct špatné slovo, a přesto jim velká část Čechů nemůže přijít na jméno. Ono to je opravdu o tom, abychom prezentovali postoj tolerance, aby ty, které potkáváme, to vedlo minimálně k zamyšlení, jestli ten jejich postoj je ideální.
- Pomáháme podle možností – misie, bible pro …, adopce na dálku, růženec pro …, likvidace lepry a další. Sbírky, které se konají, bývají bohaté. Lidé chápou nutnost pomoci druhým, kteří to potřebují.
- Povinnost křesťanů je uznání rovnoprávnosti všech obyvatel této planety.