č. 2 / 2003, 12. 1. 2003

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Žijeme v misijním území. Chováme se podle toho? (III. část)

* Jsme misijní území, na němž působí polští kněží. Hovoří bezvadnou češtinou, jsou vzdělaní, mají jedinečnou víru v Krista, jsou sebejistí, nikoliv přikrčení, ustrašení a bázliví. Znám čtyři. Je snadno rozeznatelné, že pochází z národa, kde křesťanství neztratilo svou úctu a vážnost. S těmito kněžími by měl být navazován dialog.

(plzeňská diecéze)

* Odhlížet od církevní a náboženské terminologie, aby to nebyl projev náboženský, ale eticky přátelský, který se ztotožňuje s postojem Ježíše Krista. Pravdivě prosazovat svoji identitu, mít své pevné postoje a názory a srovnávat to s postoji Ježíšovými. Je na naší ochotě přijmout změny pohledu a dát si práci s tím, abychom byli pro druhé srozumitelnými. Tím, že každou nabídku, každý impuls, proměníme v nějaké dobro, přinášíme svědectví o Kristu do všech oblastí života. Zájem o křesťanskou zvěst mají lidé tehdy, když se ptají, z jakého zdroje žijí ti, kteří je svým životem i jednáním přitahují. Je potřebné, abychom se navzájem probouzeli k vědomí, že církev je živý organismus. K tomu také napomáhají aktivity hnutí a komunit. Chceme být vhodným místem pro ty, kteří se seznamují s křesťanstvím. Naší otevřeností a vstřícností jim chceme být nápomocní při poznávání Krista. Hledajícímu člověku bychom doporučili Skutky apoštolů. Jinak nutno volit podle možností hledajícího. Konkrétní člověk mě vede k hledání vhodné knihy. (pražská arcidiecéze)

* Snad by bylo lépe říkat, že se naše země podobá misijnímu území, než že jím je. Základy tady u nás přece máme a domníváme se, že dobré. Pohlédneme-li na opravený chrám, který pamatujeme jako zralý na bouračku, pociťujeme radost a uspokojení, zvláště když jsme se jeho obnovy sami zúčastnili. Nelitujeme námahy ani předchozích obětí. Spíš máme chuť něco jiného podniknout. Nemůžeme očekávat, že nám někdo dá do ruky podrobnou příručku s návodem, co v určitou dobu dělat a jak si počínat v té nebo v oné situaci. Takové návody nemohou existovat. Cenné mohou být osobní zkušenosti. Usilujeme-li o dobré osobní vztahy a máme-li dobrý úmysl, jsme na dobré cestě, i když nás trápí skutečnost, že i své dobré přátele nebo příbuzné nemůžeme lépe evangelizovat. Ale je důležité rozpoznat konkrétní milost, příhodnou chvíli a nepromarnit ji. Toužíme po výsledcích. Prosme za ni, jistě ji, až přijde čas navštívení, dostaneme.

(řeckokatolický exarchát)

* Konkrétní místo našeho misijního působení je naše nemocnice, kde denně přicházíme do styku s množstvím lidí nejrůznějšího vyznání.

Naše chování je často ustrašené, stydíme se, snažíme se přizpůsobit ostatním lidem, být "normální". Máme nezdravé ohledy na ostatní lidi, se kterými přicházíme do styku.

Na druhé straně máme často možnost hovořit s lidmi, kteří se ptají, chtějí hovořit o své víře, o náboženských otázkách.

Díky obětavé službě kněží ze Strahova přijímá mnoho lidí v naší nemocnici svátosti. Vzácné nejsou případy, kdy lidé po mnoha letech přistupují k svátosti smíření nebo kdy ti, kteří o sobě říkají, že jsou nevěřící, mají zájem o náboženské otázky.

Pracujeme na různých odděleních společně s civilními zaměstnanci. Často k nám přicházejí se svými náboženskými otázkami a máme možnost jim svědčit o své víře. Takovéto rozhovory někdy vedou ke konverzi spolupracovníků.

(ženské řehole)

(soj)