Magazín Setkání z č. 22 / 2003

V práci osmi komisí pokračuje Plenární sněm české katolické církve

Ve dnech 6. – 12. 7. 2003 proběhlo na Velehradě první zasedání Plenárního sněmu. Koncem prázdnin se ozvalo mnoho hlasů s otázkou, zda sněm utichl, skončil, nebo se na něj zapomnělo. Pravdou je, že práce sněmu se posunula do skromnější formy, účastníci teď pracují v osmi odborných komisích, přizvali si také další odborníky. Důvodem ustanovení komisí byla jednak nemožnost projednávat specifická témata v plénu přibližně sta delegátů, jednak fyzická nemožnost delegátů zůstávat na Velehradě po delší čas.

Účastníci sněmu se po jeho skončení vrátili ke svým povinnostem, ale neopustili sněmovní dění. Pátý jednací den byl uveřejněn návrh názvů skupin s možností zapsat se jako člen do komise dle vlastního výběru účastníka, případně do několika komisí. Témata byla stanovena podle priorit, které vyplynuly v průběhu jednání. Zdaleka nemohou pokrýt veškerou tematiku, ale sledují nejzákladnější linie témat příspěvků účastníků.

Členové komisí vypracovali zadání a v pátek ráno předložili seznam členů své komise společně se zadáním k odhlasování plénu. Z toho je patrné, že komise jsou opravdu dílem sněmu. Sněmovní komise budou pracovat až do listopadu 2004, kdy předloží své závěry mimořádnému zasedání České biskupské konference. Po projednání a schválení budou dokumenty osmi komisí rozeslány všem účastníkům sněmu, aby se tak mohli připravit na druhé zasedání, které se uskuteční v červenci 2005.

Nyní si představíme jednotlivé sněmovní komise. Číslo jedna má Komise pro duchovní četbu dějin. Vede ji otec biskup Václav Malý, z řad expertů sněmu je zde PhDr. Jan Stříbrný, členy z řad účastníků prvního zasedání jsou PhDr. Vácslav Babička a Jiří Pecka. Zadání práce je následující: Ujasnit a vymezit obsah pojmu, sledovat přístup historický i teologický. Soustředit se na etapy českých církevních a duchovních dějin, které zasahují živě do naší současnosti, zvláště pak na období konfesních rozkolů a naopak období smíření (ekumeny). Stejnou pozornost věnovat obdobím, kdy se rozcházely cesty církve a společnosti, a pokusit se analyzovat hlavní příčiny. Vycházet z materiálů sněmu a plně využívat základní literaturu k českým církevním a duchovním dějinám a specialistů na jednotlivá období a témata.

Komise pro duchovní četbu dějin si na svém setkání stanovila harmonogram práce a cíle, dr. Stříbrný se přimluvil za to, aby do přípravy textu byly vtaženy i sněmovní kroužky a aby tak byla při přípravě sněmovních dokumentů zajištěna zpětná vazba od řadových členů církve. P. Pecka navrhl, aby komise stanovila zásadní etapy českých duchovních dějin a aby těžiště dokumentu bylo položeno do období od josefinismu do současnosti. Mons. Malý debatu shrnul do závěru, že text bude pojat jako věrohodně žité křesťanství a zápasy víry, do 15. století bude toto dění demonstrováno na profilujících osobách, poté na způsobech řešení krizí a na reakcích na výzvy doby.

V pořadí druhá je Komise pro statistická východiska a analýzu socio-ekonomického prostředí a kulturních tendencí. V jejím čele je otec biskup František Radkovský, jejími členy jsou Ing. Jaromír Schneider, PhDr. Vácslav Babička, P. ThDr. Petr Žůrek, Dr. Jaroslav Sehnal, P. Jan Balík, Ing. Anna Pukowiecová. Její zadání je zároveň jakýmsi podkladem pro práci ostatních komisí: Komise má formulovat základní členění socio-ekonomického prostředí v ČR z pohledu podmínek pro působení církve (hlavní odlišitelné oblasti tohoto prostředí), rozhodnout o zdrojích dostupných údajů pro analýzu dle oblastí stanovených výše (s ohledem na hodnověrnost a dle možnosti jednoznačnost) a o vhodném způsobu (formě) shromáždění údajů pro analýzu (využití dostupných statistických údajů, údajů získaných vlastním průzkumem v diecézích atd.). Za úkol má rovněž vlastní zpracování analýzy (výsledný soupis údajů – ukazatelů) a vypracování závěrů vycházejících z analýzy (interpretace analýzy) – základní rozčlenění na údaje kladného trendu, údaje signalizující možné problémy v budoucnu, údaje negativního trendu…). Má rozhodnout na základě interpretace analýzy i o návrhu možných a žádoucích směrech dalšího vývoje dle jednotlivých oblastí (podklad pro formulaci hlavní vize i strategických cílů působení církve v ČR). Ing. Prudký shrnul první etapu práce komise do dalších úkolů: Je třeba zhodnotit stav a vývoj české společnosti z hlediska duchovních potřeb a dále témata spojená s rozvojem a úkoly církve ve vztahu k vývoji společnosti. V podstatě se tato práce týká bodu č. 1 zadání naší komise. Každý zpracuje svůj názor, pokud možno ve formě hesel. Jednotlivé příspěvky se vzájemně obsahově zkombinují. Materiál bude poskytnut jednotlivým komisím, od nichž budou požadovány reakce a vyjádření, co požadují od naší komise a co mohou poskytnout nám.

Třetí je Komise pro vizi misijního a evangelizačního působení celého Božího lidu v české společnosti pod vedením otce biskupa Ladislava Hučka. Z řad expertů jsou jejími členy Prof. Tomáš Halík, Ludvík Kolek, z řad účastníků sněmu P. Václav Vacek, Ing. Jaromír Schneider, Mons. Jiří Mikulášek, P. Adolf Pintíř, Mgr. Daniela Nešporová, O. Vasyl Slyvotski. Již z jejího zadání je patrné, že tato komise má před sebou obrovský díl práce: Evropská a česká situace na prahu třetího tisíciletí – současné výzvy (dle posynodální exhortace Jana Pavla II. Církev v Evropě). Prameny misijního poslání a nové evangelizace – výzva k pokání, zvěstovat evangelium naděje a služba evangeliu. Vymezení pojmů: preevangelizace, evangelizace, nová evangelizace, reevangelizace, autoevangelizace. Formy a stupně vztahu a příslušnosti k církvi (sympatizanti, adherenti, katechumeni, čekatelé křtu, pokřtění). Možnosti a metody preevangelizace a misijního působení – zmapování a shromažďování, příp. vyhodnocování zkušeností. Evangelizační význam života v rodině, společenství, udělování svátostí a svátostin. Systematická výchova všech členů církve. Příprava bohoslovců.

Číslo čtyři má Komise pro život a poslání kněží, jáhnů a osob zasvěceného života v naší církvi, v jejím čele jsou hned tři biskupové: Mons. Josef Koukl, Mons. Jiří Paďour a Mons. Vojtěch Cikrle. Z účastníků sněmu se k práci v této komisi přihlásili P. Stanislav Přibyl CSsR, Ing. Bruno Borski, P. Václav Slouk, P. Jiří Kopejsko OCr., S. Edita Mendelová OP, P. Michael Pojezdný OPraem, Mons. Dr. Jan Mráz a doc. Petr Chalupa. Úkolem komise je zabývat se identitou kněží, jáhnů a zasvěcených osob ve vztahu k různým podobám jejich služby v podmínkách České republiky, formulovat cíle a cesty k prohloubení intelektuálního a spirituálního profilu kněží, jáhnů a zasvěcených osob. Dále se bude pátá komise zabývat se podmínkami pro zdravé rozvíjení lidské osobnosti kněží, jáhnů a zasvěcených osob, včetně situací nemohoucnosti ve stáří a nemocí. Posledním úkolem, který jí první zasedání uložilo, je Pastorace povolání.

Pod číslem pět byla schválena Komise pro život a poslání laiků v naší církvi. Její vedení se ujal otec biskup Karel Herbst, pomáhají mu experti sněmu Prof. PhDr. Vladimír Smékal, prof. Lubomír Mlčoch, ing. Cyril Martinek. Z účastníků sněmu zde pracuje PhDr. Vácslav Babička, Mgr. Marek Výborný, P. Vojtěch Suchý SJ, Karel Ženíšek, P. Adrián P. Zemek OPraem, Bohumila Venclů. Úkolem komise je zabývat se posláním a odpovědností laiků jak v církvi, tak i ve světě. V církvi jde o podíl na odpovědnosti za život ve farnostech, vikariátech/děkanátech a diecézích působením v různých grémiích a účastí na různých aktivitách (misijních, charitativních, pastoračních aj.); uplatňování charizmatického rozměru církve skrze život a práci v nových církevních hnutích a komunitách; účast a činnost v různých křesťanských sdruženích, spolcích a jiných institucích z oblasti duchovní, ale též sportovní, kulturní, svépomocné a jiné (Orel, Skaut a pod.). Ve světě jde o pronikání a zdokonalování řádu časných věcí duchem evangelia (viz AA 5). Jedná se především o oblasti politiky, ekonomie, sociálních záležitostí, práva a spravedlnosti, kultury, masmédií a jiných.

Komise by měla připravit návrhy na podporu této činnosti laiků ze strany církve především po stránce duchovní, ale též odborné a organizační.

Šestou komisí je Komise pro liturgii a svátostnou pastoraci. Jejím vedoucím je otec biskup Josef Hrdlička, členy jsou P. Stanislav Přibyl CSsR, P. Václav Vacek, O. Josef Blaščák, Mgr. Lenka Ferbyová, P. František Hanáček a Mons. Milán Kouba. Výsledný dokument práce této komise by mělo být teologické pojednání o duchu liturgie s praktickými výstupy. Hlavní témata jsou liturgie a život ve farním společenství, otázka liturgické služby kněží, jáhnů a laiků v duchu požadavků církve, liturgie a ostatní projevy zbožnosti s vymezením, co je to lidová zbožnost, liturgické prostory – reflexe, problematika hudby a zpěvu v liturgii, kultura liturgických gest, postojů a oblečení, význam přípravy a ticha v liturgii a slavení svátostí v životě farnosti.

Vedení sedmé Komise pro partikulární právo se ujal otec biskup František Lobkowicz, z řad expertů je zde doc. Ignác Hrdina, za účastníky sněmu ThDr. Jiří Svoboda a Dr. Jiří Kašný. Úkolem sněmu místní církve – Plenárního – je úsilí, aby na jeho území byly jednak: uspořádány pastorační potřeby Božího lidu, jednak, a to hlavně, má sněm moc řízení, především zákonodárnou (kán 445). Tato jeho zákonodárná moc je jeho mocí podstatnou, podléhající samozřejmě schválení Apoštolského stolce spolu se všemi sněmovními akty. Úkolem této komise je tvorba partikulárního práva, které se týká jak základních norem, tak nejrůznější záležitostí kleriků, manželského práva, správy majetku i práva trestního, roztroušených v dalších knihách CIC.

Poslední, osmá Komise pro pastoraci pracuje pod vedením otce biskupa Dominika Duky. Za experty zde pracuje PhDr. Josef Zeman, členy komise z řad účastníků prvního zasedání Plenárního sněmu jsou P. Ludolf J. Kazda OPraem, Ing. Marie Kotrbová, P. Miroslav Šimáček, P. ThDr. Petr Žůrek, Mons. Ing. Aleš Opatrný Th.D., Mgr. Ludmila Horáčková. Jejím úkolem je stanovit základní směrnice pro pastorační práci v příštím desetiletí, které budou vycházet z analýzy života církve i společnosti a z koncilních i pokoncilních dokumentů. Tyto základní směrnice je třeba konkretizovat pro praktické farní pastorace, kategoriální pastorace (mládež, hnutí, rodiny, děti, senioři, atd.) a pro osoby činné v pastoraci (laici, jáhni, kněží). Zvlášť je třeba věnovat se evangelizačnímu aspektu pastorace a diakonické složce pastorace.

V těchto osmi komisích pokračuje tedy sněmovní proces dál.