V Katolickém týdeníku č. 29
z 20. července 2003, ale i v rozhlase a na internetových
stránkách, bylo vše podstatné řečeno. Přesto se chceme se čtenáři Zpravodaje a
Farního věstníku podělit o několik postřehů.
Co bylo cílem?
Zamyšlení se nad životem katolické
církve v České republice z pohledu závěrů II. Vatikánského sněmu: jak
církev působí ve společnosti a nasměrování jejího dalšího vývoje. Na základě
práce sněmovních kroužků byl vytvořen pracovní materiál, tzv. Instrumentum
laboris (IL) s názvem: Nenechme si vzít budoucnost.
Účastníci sněmu
Po celý týden se na Velehradě
setkávalo 91 delegátů , 11 expertů a jeden host: všichni biskupové, generální
vikáři, biskupští vikáři, děkani teologických fakult, pět představených
mužských a pět ženských řeholí, laici a kněží zvolení jako zástupci
jednotlivých diecézí, experti a hosté. Předseda sněmu byl kardinál Miloslav
Vlk. Části jednání se zúčastnil nuncius E. J. Ender. Právo rozhodovací při
hlasování o jednotlivých návrzích měli biskupové, právo poradní měli
ostatní, kromě hostů a expertů.
Za plzeňskou diecézi
Otec biskup Mons. František
Radkovský, generální vikář P. Adrián Zemek O.Praem, biskupský vikář pro Diakonii
P. Ludolf Kazda, O.Praem, a biskupský vikář pro školství a zahraničí P. RNDr.
Robert Falkenauer a P. Jiří Hájek, Pavla a Karel Ženíškovi.
Průběh
V neděli byl Plenární sněm
slavnostně zahájen mší svatou. Otec kardinál na jejím závěru vyzval delegáty
k postoji jednoty a spolupráce.
Pracovní materiál obsahoval:
Preambuli, část I. Duchovní četba dějin, část II. Hle já jsem
s vámi po všechny dny až do konce světa a III. část, nejrozsáhlejší,
s názvem: Co máme dělat?, která nabízela pohled a „vizi“ v 25
tématech, např. preevangelizace, evangelizace, katecheze, pastorace mládeže,
manželství a rodina, pastorace nemocných a seniorů, povolání, formace a služba
laiků, zasvěcený život, život jáhnů a kněží, atd.
K jednotlivým vybraným tématům
byly vytvořeny skupinky. Byla to zajímavá práce a obohacující vzájemné
poznávání. Účastníci podávali připomínky a návrhy k IL (celkem přes 200).
Měly různorodý charakter; od drobných slovních úprav, až k návrhům
zásadního charakteru. Poslední dva dny sněmu pak bylo hlasování, podobalo se to
dvoukomorovému parlamentu - biskupové hlasovali jen o návrzích, které
prošly u delegátů poradních hlasů.
Výsledky
Text IL „Nenechme si vzít
budoucnost“ byl po připomínkách schválen jako celek, ale nemá charakter
závazného výstupu ze sněmu, ale jen jako jeden z podkladů pro jeho další
práci. Ta bude probíhat v dalším roce v osmi tématických komisích.
Každá je složena z biskupa, účastníků, kteří se do ní přihlásili, a
doplněna o experty. Témata: Partikulární právo, kněží a jáhni, laici,
evangelizace, analýza stavu, liturgie, pastorace ...
Pokračování
Vzhledem k rozsahu a náročnosti
práce v komisích, vzhledem ke Středoevropským katolickým dnům, které mají
být ukončeny v květnu 2004, bude další zasedání Plenárního sněmu nejdříve
v roce 2005.
Různé postřehy
· Všichni přítomní
účastníci, kněží i laici, se mohli svobodně vyslovit a biskupové
naslouchali jejich názorům.
· Organizace
celého týdne byla velice oceněna. Sekretář sněmu P. Pavel Ambros SJ byl svým
opravdu noblesním vystupováním a moderováním důležitým zklidňujícím článkem
celého jednání.
· P.
Jiří Hájek předložil návrh, aby moravské diecéze přispěly sbírkou na plzeňskou
a litoměřickou diecézi. Návrh byl všemi biskupy přijat.
· Prof.
Tomáš Halík, který se účastnil jako expert, přednesl dva věcné a vtipné
příspěvky. Po svém odjezdu (z důvodů zaneprázdnění) poslal sněmu dopis, ve
kterém vyjádřil svůj kladný názor k průběhu sněmu a naději v jeho
užitečné pokračování.
· Na
sněm přijížděla většina delegátů s velkými očekáváními, vesměs nenaplněnými
konkrétním obsahem.
· Sněm
otevřel další cestu. Témata, která se vymykala kompetenci sněmu, budou zaslána
jako připomínky do Vatikánu.
· Náš
otec biskup František vedl jeden večerní program v bazilice: „Zpytování
svědomí církve“. Bylo to pokorné vyjádření všeho co nás tíží, co nebylo
z naší strany bez chyb. Proto velmi působivé.
· Zástupci
naší diecéze vytvářeli kompaktní, spolupracující skupinu.
Na Velehradě jsme byli již od pátku,
a tak jsme se mohli zúčastnit poutní bohoslužby a koncertu „Lidí dobré vůle“,
na kterém vystoupili mj. Spirituál, Hradišťan, Kale (Věra Bílá) a další.
Zároveň v rámci akce Středoevropské katolické dny se účastnili umělci
z Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska.
Mnozí mohli i během koncertu
prožít chvíle ztišení v bazilice, kde byla zorganizována komunitou Emanuel
nabídka rozhovorů, přímluvné modlitby, žehnání, byla možnost svátosti smíření.
S velkým zájmem byla využita adorace, která začala po skončení koncertu a
trvala až do půlnoční mše sv., první poutní mše, kterou celebroval náš otec
biskup František.
Nečekali jsme, že o tuto noční
bohoslužbu bude takový zájem mezi mladými lidmi. Bylo pro nás opravdu milým
překvapením vnímat atmosféru naplněné baziliky.