Plenární sněm (IKD 12/2000)

Setkání sněmovních kroužků

Zveme všechny zájemce o sněmovní proces na setkání sněmovních kroužků královéhradecké diecéze v sobotu 13. ledna 2001 od 9 do 16 hodin v Novém Adalbertinu na Velkém náměstí v Hradci Králové. Pokud máte zájem o oběd, je třeba se přihlásit nejlépe do konce roku (tel. 049 5063429, e-mail rl@diecezehk.cz).

Předpokládaný program: Dopoledne od 9.00 příjezd účastníků, od 9.30 úvod, od 9.45 přednáška dr. Prudkého: Náboženství v naší zemi (poznatky ze sociologických výzkumů) a od 11.00 sněmovní diskuse v pracovních skupinách na témata "Jak se nám daří práce ve sněmovním kroužku?" a "Postavení laiků v církvi u nás". Po polední přestávce ve 13.00 následuje od 14.00 společný program s výsledky z pracovních skupin, shrnutím a dotazy. Odpoledne se zúčastní diecézní biskup Dominik Duka.

Nový materiál "Církev a svět"

Pro sněmovní kroužky je připraven na rok 2001 nový pracovní materiál "Církev a svět". Obsahuje tato témata

ü Duchovní situace společnosti

ü Rodina - Manželství - Žena

ü Výchova a vzdělání

ü Kultura a inkulturace

ü Misie a mezináboženský dialog

ü Média

ü Sociální život

ü Politické společenství a mezinárodní řád

Všem kroužkům přejeme hodně spokojenosti při práci s tímto novým materiálem. Pokud by tato oblast sněmování zaujala i další zájemce o sněm, upozorňujeme, že stále je možné a vítané založit nový sněmovní kroužek a připojit se tak k sněmovnímu procesu.

Ze zápisů sněmovních kroužků

Dnes vás chceme seznámit s několika podněty zabývajícími se duchovním životem laiků a křesťanským způsobem života.

ü Duchovní život může vést každý bez rozdílu věku a stavu. Horší je to s individuálním duchovním vedením. Kněží o ně nemají ten zájem jako měli v dřívějších desetiletích. Potřebovali bychom farní knihovnu (a čítárnu časopisů), která by mohla alespoň trochu to duchovní vedení nahradit, a také občas misie.

ü Manželství je a mělo by být obohacením duchovního života.

ü Žít kulturu života je nejen důležité, ale i nutné, zásady Jana Pavla II. by měly přejít do mozků a srdcí všech a ne být námi katolíky kritizovány.

ü Mladí lidé si dnes neumějí brát podněty, nejsou vyrovnáni s realitou, inklinují k "modernismu". Starší člověk se dokáže orientovat a správně odlišit dobro a zlo. Je nabourán žebříček hodnot.

ü Bylo by třeba systém exercicií prohloubit. Je-li dobrý kněz, táhne za sebou lidi a vytvoří dobré duchovní zázemí.

ü Velký zájem a diskusi vzbudila otázka, co je to vlastně křesťanský způsob života. Patří sem i čištění vztahů mezi lidmi, schopnost odpuštění, smíření. Měli bychom být v porovnání s okolním konzumním životním způsobem nějak jiní, "ujetí": Nebýt stádní, podporovat pluralitu života v alternativě, aby každý byl sám za sebe, rozvíjel právě tu svou vlastní hřivnu, být skromní (ve spotřebě, v nárocích), pokorní, zaměřovat se na duchovní hodnoty, mít úctu k jinakosti ostatních lidí, ostatních náboženství, být vnitřně svobodní, nebát se, být vstřícní, otevření, tolerantní.

ü Duchovní život laiků může a má být plnohodnotným duchovním životem, zcela srovnatelným s duchovním životem kněží či řeholnic. Má své specifické zdroje a podoby. Zásadně důležité je propojení duchovního života s každodenním "světským" životem v jednotu života křesťana ve světě. Tyto dvě stránky života jsou spolu nerozlučitelně propojeny. Ze života ve světě, v manželství, v rodině a v zaměstnání lze čerpat nenahraditelné podněty pro autentický duchovní život a naopak.

ü Podstatným požadavkem je nejen víra, ale křesťanský způsob života. Jak známo, období katechumenátu (přípravy na křest) je obdobím uvedení do křesťanského způsobu života. Tento křesťanský způsob života je třeba rozvíjet a držet se jej po celý život. To se bohužel často neděje a ani se tomu v církvi často nepřikládá důležitost.

ü Mnozí laici postrádají duchovní doprovázení, kněží nemají čas, někdy se dokonce setkáváme s postojem: "To je jen pro povolané". Naskýtá se také otázka možnosti nahrazení kněze při duchovním doprovázení zkušeným laikem.

ü Nejdříve se hovořilo o tom, co se míní pojmem duchovní život. Každopádně jde vždy o život, který, i když je prožíván v rozličných prostředích a podmínkách, tak směřuje k jednomu společnému cíli - žít v Kristově duchu. Kvalita duchovního života se neposuzuje podle prostředí, stavu apod.

Připravil Jaromír Matěna