Příprava plenárního sněmu II. (témata 1999)

aneb Jak to vidí naše diecéze

Pokračujeme ve zveřejňování úryvků ze zápisů sněmovních kroužků na daná témata.

Zkusme dnešními slovy vyjádřit, co je Boží království

* Boží království je stav spočívání v Boží lásce. Člověk musí odmítnout hřích, aby se mohl do této Boží lásky ponořit.

* Boží Království je všude tam, kde je v Duchu svatém Ježíš Kristus Pán - toto nelze nijak zmodernizovat!

* Stav blaženosti poznávání Boha jako nejvyššího dobra" nyní i na věčnosti. Pozitivní vztahy mezi lidmi a perspektiva věčnosti.

* Život ve společenství s Pánem Bohem

* Víra, láska mezi lidmi a k Bohu, poznání a oslava Boha

* Nejdokonalejší možné souznění s Bohem a Jeho přijetí

* Na zemi: víra, naděje, láska; po dovršení: láska

* Současné se dotklo každého, kdo uvěřil v Boha, dovršené je život v Boží přítomnosti

* Z hlediska člověka je to dokonalá svoboda pro dobro a spolupráce s Bohem

* a) Boží království je společenství mezi lidmi

b) všude, kde je láska, pokoj

c) společenství s Bohem

d) jsou dvě roviny Božího království: pozemské a eschatologické

Kde můžeme dnes zahlédnout rysy Božího království v životě církve?

* V lidech a ve společenstvích, kde je snaha prožívat hluboký a láskyplný vztah k Bohu: Bylo je možné prožívat v „tajné“ církvi.

* Na různých místech. Intenzivněji v oblastech, kde lidé strádají, kde je méně industrializace, bohatství a snad i techniky, kde nevládne názor, že věda vše vyřeší.

* Tam, kde se lidé nepoddávají utrpení (nebo nereptají), ale přijímají ho a využívají pro dobro druhých

* Tam, kde jsou lidé schopni pomoci druhým modlitbou i hmotně (anonymně)

* Tam, kde je na lidech vidět, že jsou věřící - láska k bližním, ochota pomoci

* Tam, kde jsou lidé schopni neoplácet zlo zlem

* Tam, kde jsou lidé shromážděni v Božím jménu

* Tam, kde je nezištná láska a služba, dobré vztahy k bližním

* a) ve společenství křesťanů a hnutí

b) všude, kde se žije podle evangelia

Co by v našem okruhu mělo ze života církve vymizet, co by melo přibýt a co by se mělo přetvořit, aby byly na životě církve jasněji patrné rysy Božího království?

* VYMIZET by mělo:

- málo živý křesťanský život (vztah k Bohu) a jeho nedostatečné projevy mezi nevěřícími

- neznalost Bible a všeobecná nevzdělanost ve víře

- vlažnost a někdy lhostejnost k poslání hlásat evangelium

- hřích, zbytečné řeči, nemorálnost, bezbožství

* PŘIBÝT by mělo:

- individuální četba a promýšlení slov Písma sv.

- schopnost hovořit s nevěřícími o Bohu pro ně srozumitelným jazykem

- možnost koupit Bible v knihkupectvích

- modlitba, tichost, kajícnost, obrácení a svátostný život

* PŘETVOŘIT by se mělo:

- způsob a prožívání modlitby (z monologu dialog, více naslouchat Bohu)

- nebýt jen spolu, nebát se určitých „rizikových“ prostředí (mohu jít na rockový koncert a diskutovat o věcech obecně lidských - ovšem v Božím duchu)

- naslouchat okolnímu světu s láskou

- vnitřní život církve by měl být v souladu s hlásanou naukou.

- méně okázalosti (vnější reprezentace a obřadnosti), více pokory a skromnosti

- priorita lásky před mocí

- chybí dostatečné vzdělání o církvi a o její minulosti.

- věřící a často i představitelé církve nejsou příkladem správného chování.

- negativní vliv televize

- za vše může doba tvrdě ateistické výchovy v letech před rokem 1989.

- snaha o navrácení majetku

- příčiny postupné ztráty autority církve je třeba hledat v církvi samé. Církev musí být pro ty mimo ni přitažlivější.

- církevní představitelé se nevyjadřují, například v kázáních, kvalifikovaně k problémům současné doby. Duchovní správce farností by měl taky ukázat, že se dívá na televizi a že rozumí současné době, pak může pomáhat věřícím hledat v současném světě správnou orientaci.

- šancí pro nás, jak poopravit obraz církve, jsou správně vedené přípravy mladých manželů na svátost manželství, na křest apod. Bohužel mnoho lidí vidí v těchto svátostech pouze vnější obřad a kněz je mnohdy na pochybách, zda svátost udělit, či ne. Pro tyto přípravy je rovněž rezervováno málo času.

- církev by se neměla uzavírat do života pro sebe, pro své společenství - např. by se mělo vyučovat náboženství ve škole, ne na farách.

- u věřících by měla vymizet nesmiřitelnost, neschopnost odpustit (která je často vidět).

- chybí živá společenství věřících se zájmem o druhé a mezi věřícími a knězem (např. společenství po ukončení bohoslužby).

- do bohoslužby by se měly víc zapojit děti, aby se zaujaly pro církev a aby to pro ně nebyly jen trpné chvíle, kterých se později rády zbaví (např. by byly dobré promluvy pro děti).

- měli bychom být v našich projevech víry důvěryhodní a srozumitelní, aby se naše víra stala přitažlivou i pro ty, kteří zatím stojí mimo.

- ze života církve by mělo vymizet: nevědomost křesťanského života, zaslepenost, tradiční křesťanství, nedělní křesťanství, pomlouvačnost.

- v církvi by mělo přibýt: vzájemná činnost s konkrétním cílem, všímat si druhých. Každý musí začít sám u sebe a pak se církev někam dostane.