Farní listy od sv. Antonína, roč. 9, č. 4

 

ZE SNĚMOVNÍHO KROUŽKU

 

Zdá se, že téma "Jaký má existence církve ve světě smysl? Co znamená pro okolní svět?" bylo vyčerpáno v několika větách. O otázce na smysl církve bylo řečeno: "Církev vede ke Kristu - to je to hlavní. Církev (neboli Boží lid, tedy každý z nás) je vyslána ke všem národům hlásat radostnou zvěst, je zárodkem a znamením spásy a Boží přítomnosti. Na otázku, co církev znamená pro nevěřící, odpověděl lapidárně jeden z diskutujících. Řekl: "Smysl pro nevěřící? Ten má být vidět na věřících!"

Další debata se točila spíše kolem toho, jaká by církev měla být, aby působila co nejvěrohodnějším dojmem a aby dovedla co nejvíce lidí ke spáse. Mimo jiné zaznělo, že církev má v řadách nevěřících značné množství sympatizantů a že je často odradíme tím, že se vedou žabomyší války, a to nejen uvnitř církve, ale i na veřejnosti, nezřídka přes sdělovací prostředky a často dost nevybíravým způsobem.

Církev žije ve světě, ale světu nesmí podléhat a přizpůsobovat se mu. Církev nemá patent na správné jednání, ale má vzor v Kristu. Na cestě k Němu je třeba dělat dobré skutky a uvědomit si, že naše hlavní prezentace má být život podle evangelia. I v nepochopení a nesnázích je třeba vědět, že ten, kdo miluje, je vždy přínosem. V tomto pohledu vidíme i jeden z důvodů pro existenci klášterů, které přes velké nepochopení hlavně ze strany nevěřících přinášejí mnoho dobrého i pro ně.

Tak, tolik asi k našemu minulému setkání, a nyní k tomu budoucímu. To se vzhledem k tomu, že třetí čtvrtek v dubnu je ve Svatém týdnu, uskuteční až třetí čtvrtek v květnu, tedy až 18. května 2000 opět od 19.00 hod. ve farních místnostech a bude na téma "Je známo, že na kněze je kladeno zpravidla tolik požadavků, že je nemůže všechny zdaleka naplnit, i kdyby sebevíc chtěl. Pokusme se tedy sepsat, které jsou podle nás hlavní požadavky na kněze, jejichž naplnění zajisti, že jeho funkce bude mít skutečně smysl, a to jak pro boží lid, tak pro ostatní svět. "

Přeji všem požehnané prožití velikonoc, plných radosti ze vzkříšeného Krista, a těším se na naše další setkání v květnu.

Josef Staněk