Sněmovní den v diecézi (IKD 2/2001)

V sobotu 13. ledna 2001 se v Hradci Králové sešli animátoři a členové sněmovních kroužků a další zájemci o sněm. Na úvod jsme se zájmem vyslechli přednášku dr. Libora Prudkého z Prahy na téma "Náboženství v naší zemi ve světle sociologických výzkumů". Po ní se účastníci rozdělili do šesti pracovních skupin, aby hovořili o dvou vyhlášených tématech. V odpolední části jsme vyslechli jejich závěry, na něž navazovala diskuse.

V další části článku vás seznámíme s některými podněty z přednášky, ze závěrů pracovních skupin a z odpovědí pana biskupa Dominika Duky.

Několik myšlenek z přednášky

Obsah přednášky a její sociologická podklady zde není možno tlumočit. Uvádíme tedy alespoň některé inspirativní závěry, které lze doložit statistickými údaji:

ü V naší zemi se setkáváme s velkou touhou po duchovnu, ozývá se tu volání po náboženském oslovení. Je tu neuvěřitelný prostor pro pastoraci - a pastorace z kazatelny představuje jen její malý zlomek.

ü V duchovní oblasti lidé v naší zemi očekávají nejvíce od římskokatolické církve. Naše církev proto nese největší odpovědnost.

ü Patříme k nejvíce sekularizovaným zemím Evropy. Při průzkumu porovnání váhy prohřešků se přesto ukazuje, že u nás je víra v Boha jediným rozhodujícím diferencujícím činitelem, který staví hráz proti rozvolnění váhy prohřešků. Všechny ostatní činitele (věk, vzdělání, zaměstnání.) se ukázaly jako nepodstatné. Postavení náboženskosti je tedy v této oblasti u nás stále prvořadé.

ü Ke sněmu pan dr. Prudký uvedl, že je to dílo, které je nezastavitelné. Osm až dvanáct tisíc lidí se každý měsíc schází a diskutuje, učí se domluvit, naslouchat, formulovat své potřeby a přání a otvírat se druhým v církvi i za jejími hranicemi. Zopakoval, že je velká radost číst a zpracovávat zápisy. Oznámil nám ovšem špatnou zprávu, že ze zápisů k materiálu "O církvi" nikdo neprovádí obsahovou analýzu. (Bude provedena pouze analýza klíčových slov.) Tuto skutečnost považuje za velmi smutnou nejen on, ale i řada dalších účastníků setkání.

Jak se nám daří práce ve sněmovním kroužku?

ü Některým kroužkům příliš nevyhovovala podoba materiálu "O církvi" - vadila zejména nejednoznačnost otázek, na něž se těžko odpovídalo. Materiál "Církev a svět" hodnotí lépe.

ü Oživení a aktivita, kterou sněmovní kroužky přinášejí, je velmi důležitá.

ü Práce ve sněmovním kroužku je velkým prostorem pro nás pro všechny (pro aktivity laiků různé od osobní zbožnosti a liturgie), i pro informování a ovlivnění celé společnosti.

ü Sněmovní kroužek nemůže být "debata u piva", setkání musí mít metodiku, řád, nějaký reálný výstup; členové musejí být připraveni; animátor musí mít pevnou ruku v řízení diskuse. Animátor by měl motivovat, až provokovat členy, aby i ti pasivnější svůj názor projevili. Je potřeba se držet tématu, odpovídat na otázky, které jsou kladeny. Je nutné umožnit zaznít všem názorům, a ty by se měly objevit i v zápise. Důležitá je i modlitba - Duch Boží musí vanout!

ü Pro fungování kroužků je důležitý tahoun (zpravidla animátor) a aktivní, vnitřně motivovaní členové. Chybí-li byť jen jedno z toho, kroužek nefunguje a zaniká.

ü Celkem je možno říci, že zájem o práci v kroužcích většinou upadá a někde nemá podporu farářů, členů ubylo.

ü Mladí lidé dávají přednost svému společenství s písní a meditací.

ü Mladí se obávají, že se jejich náměty nikam nedostanou; starší jsou unaveni - jsou zvyklí jen pasivně naslouchat a neumí svůj názor formulovat.

ü K obsahové analýze odpovědí ze sněmovních kroužků asi není v církvi moc chuti; nemáme strach z toho, co by nám to ukázalo?

ü Převládá skepse k celocírkevnímu užitku sněmovních kroužků a sněmu - co s tím biskupové udělají??? Na druhou stranu je ale patrné, že kroužky mají význam pro každého jednotlivce a pro místní církev v daném městě či obci.

ü Prosíme o rozšíření prostoru pro sněmovní kroužky v Katolickém týdeníku a v IKD, protože od uveřejňování podnětů z kroužků si slibujeme povzbuzení těchto kroužků k další práci a vzájemné poznání.

Postavení laiků v církvi u nás

ü Je dobré, když ve farnostech vznikly a fungují pastorační rady a ekonomické rady farnosti. Účastníci setkání oceňují postoj pana biskupa Duky, který usiluje, aby tyto rady vznikly. Podle zkušeností účastníků tam, kde fungují, přinášejí velký užitek.

ü Rozhodně nikde zatím nemají laici takovou možnost k plnění úkolů, které by mohli zastávat a které jim i podle dokumentů církve přísluší.

ü Pokud laici chtějí, aby se něco udělalo, měli by to nejen navrhnout, ale také promyslet a udělat.

ü Vypadá to, jako by se nás kněží báli. Aby se zbavili strachu, měl by je formovat biskup. Jde o to, aby si zvykli na nové role, které s sebou podoba kněžské služby dnes přináší. Když jim to řekneme my, třeba nás vyslechnou, ale neposlechnou. Proto bychom si přáli, aby biskup kněze formoval.

ü Otázka: Jak získat slyšení u našeho pana faráře. Existují dvě mezní polohy: a) kněz, který spolupráci farníků připustí a ti ochotně a rádi pracují (málo časté případy), b) farníci nechávají kněze samotného a nejsou ochotni pomoci (častější případy; zpravidla kněz neumí farníky ke spolupráci získat, má ze spolupráce obavy). Otázkou k zamyšlení je, jak jsou kněží na spolupráci s laiky připravováni. Nejde o to, aby kněz vše osobně řídil, ale aby dal prostor k rozvíjení dalších osobností. Kněz by měl alespoň občas sněmovní kroužek navštěvovat. Jako běžný člen kroužku, jako "velké ucho".

ü Církev se bez kněží jistě neobejde. Bude ale model kněžství za dvacet let stejný? Úloha kněze a podoba kněžské služby se bude muset změnit.

ü Církev by se možná spíše měla ptát (i laici), jak odpovědět na poptávku po duchovních hodnotách ve společnosti.

ü Na otázku, zda jsou orgány zastupující laiky v církvi vhodné a důležité, panují různé názory. Někteří uvádějí, že laici se mají otevřít světu a ne se starat o církev. Druzí uvádějí, že laické orgány v církvi mají být a mají být doplněním či protiváhou pyramidálního systému v církvi.

ü Zaznělo také upozornění, že rada laiků se v diecézi snadno může stát jakousi pseudoradou s nejasně formulovanými cíli a pravomocemi.

Co na to biskup Dominik Duka?

ü Zápisy z kroužků čtu, přemýšlím nad nimi, hodnotím je.

ü Je třeba odlišit otázky, které pálí většinu, od ojedinělého nespokojeného názoru.

ü Ukazuje se, že nejvíce se straní kroužků mladí a kněží. Naše dosavadní práce tyto skupiny neoslovuje. Mladí zřejmě hledají ve víře spíše zážitek a společenství, nechtějí přijmout racionální kritiku. Proč vidíme nezájem u kněží? Naše církev má stále velmi klerikalizovanou podobu. Za komunistů za vše v církvi odpovídal kněz. Tímto byly formovány dvě generace kněží i laiků. Kněží jsou často zavřeni na farách.

ü Asi by se měla najít témata pro mladé zajímavá. Musíme najít i témata zajímavá pro kněze. Je i celá řada kněžských starostí. Je třeba více tolerance a úcty mezi laiky a kněžími.

ü Ukazuje se, že bude třeba vtáhnout kněze do přípravy sněmu prostřednictvím vikariátních konferencí. Některá odborná témata zpracují teologické fakulty. Tím sněm získá - vedle výstupu ze sněmovních kroužků - další podklady.

Poděkování a prosba na závěr

ü Rozhovor začíná, pokračuje, jsme za něj vděční. Doufám, že tady budeme jako lidi, kteří jsou dělní. Patříte k nejčilejším, děkujeme vám za to. (P. Václav Vacek, diecézní moderátor sněmu)

ü Lidi ve sněmovních kroužcích představují jeden z nejvíc inspirujících hlasů v církvi. Odrážejí přesněji a promyšleněji než ostatní - pozitiva i chyby. (dr. Libor Prudký).

ü Členové sněmovních kroužků děkují, že nám biskupové dali možnost scházet se ve sněmovních kroužcích, že se zajímají o naše zkušenosti. Tato skutečnost jistě přispěje ke zlepšení vzájemné komunikace.

ü Členové sněmovních kroužků děkují všem, kdo se podílejí na přípravě materiálů a zpracování zápisů kroužků.

ü Členové sněmovních kroužků prosí o to, aby byla sněmu věnována v církvi větší pozornost, aby byl rozšířen prostor pro sněmovní kroužky v Katolickém týdeníku a aby byla prováděna obsahová analýza jejich zápisů.

Připravil Jaromír Matěna

---