Co také zaznělo ve sněmovních kroužcích

Pokusme se dnešními slovy vyjádřit, co je Boží království?

* Boží království je stav spočívání v Boží lásce. Člověk musí odmítnout hřích, aby se mohl do této Boží lásky ponořit. (českobudějovická diecéze)

* Boží království je každá myšlenka, slovo a skutek, které někomu předáme s láskou a z lásky. (brněnská diecéze)

* Boží království už je, ale je podobné hořčičnému zrnu, jež roste. (ostravsko-opavská diecéze)

* Nitro každého člověka je vyhrazeno Bohu, záleží na každém z nás, jak jej otevřeme a necháme působit Boží milost, aby v nás bylo království Boží skutečně patrné. Naše hříchy toto království ničí a zatemňují. (pražská diecéze)

Kde můžeme dnes zahlédnout rysy Božího království v životě církve?

* Ve mši svaté, ve svátostech a v neposlední řadě je nosíme každý ve svém srdci. Je však zapotřebí dát je najevo svému okolí. I nevěřící si nosí ve svém srdci Boží království, ale nevědí o tom. (litoměřická diecéze)

* V běžném životě - záleží na tom, jestli chce člověk vidět Krista v druhém člověku, protože tam, kde je Kristus, je Boží království. (ostravsko-opavská diecéze)

* Rysy Božího království v životě církve se projevují na rodině, ve službě potřebným, nemocným; v projevech přátelství, milosrdenství, odpuštění, usmíření. (pražská diecéze)

Jak byste zhodnotila dosavadní průběh plenárního sněmu?

Obecně si myslím, že široký dialog zahájený v souvislosti s přípravou sněmu je pro naši církev nesmírně potřebný, a je tedy velkým pozitivem. Ze zápisů sněmovních kroužků je patrná mimo jiné velká rozmanitost v názorech jednotlivých kroužků, v nichž lze vysledovat závislost na řadě parametrů, mimo jiné na lokalitě a věku účastníků. Některým se zdá, že. sněm se připravuje velmi pomalu a zdlouhavě, pro jiné jsou materiály příliš těžké, pro jiné zas neřeší jejich problémy, atd. V putující církvi totiž vždy byli, jsou a budou lidé konzervativní i radikálové a také ti, kteří si jedou „po svém“. Názory budou vždy sledovat nějaké statistické rozložení a nemůže se tomu vyhnout ani církev. Jde o to naučit se uvnitř mezí stanovených učením a morálkou církve naslouchat jeden druhému a naučit se vzájemné toleranci.

Ze zápisů k tématu "Církev v dnešním světě" zaznívá jako základní myšlenka, že křesťané mají žít tak, jako dosud: a ostatní si „všimnou“ jejich života, jako tomu bylo v prvotní církvi. Dnes však existují jiné informační technologie a svět - i ten náš český - jich užívá. Proto si myslím, že by jejich pomocí měli i křesťané aktivněji usilovat o prosazení určitých ideálů do společnosti. A protože nelze dělat hned všechno, doporučovala bych vytipovat několik základních věcí, kam by měli věřící nasměrovat své síly.a nepůsobit vzhledem ke společnosti roztříštěně jako dosud:

· Podpora křesťanských poslanců v boji za zákaz interrupcí (viz.např. současná iniciativa poslance Karase).

· Prosazení etické výchovy jako předmětu v základních a středních školách (jako je tomu téměř ve všech evropských zemích).

· Všemožná snaha o snížení až likvidaci nezaměstnanosti u mládeže do 25 let. Je bolestné, když člověk přijde o práci, u mladého člověka však dlouhodobější nezaměstnanost přináší postupný rozklad jeho osobnosti, a proto je třeba nejrůznějšími aktivitami mladé nezaměstnané vyhledávat a snažit se postavit je na vlastní nohy.

HELENA ŠŤASTNÁ

Autorka pracuje v Národním katechetickém centru.