Katolický týdeník č. 34/2001, 26. 8. 2001

Jak byste zhodnotil dosavadní průběh plenárního sněmu?

Počátek přípravy plenárního směnu v ostravsko-opavské diecézi začal docela slibně. Vzniklo přes padesát sněmovních kroužků, k nimž přibylo za poslední dva roky dalších patnáct. Aktivně se však zapojila do činnosti pouhá třetina. Zbytek buď vůbec nezačal, nebo časem odpadl.Existuje celá řada příčin pasivity sněmovních kroužků:

Nesprávné představy o činnosti kroužků, které způsobily jejich předčasný zánik, složitost tematických okruhů, náročné požadavky na vypracování písemných výstupů z probíraných témat atd. Ovšem za jednu z rozhodujících příčin nezájmu věřících o přípravu sněmu považuji pasivní postoj většiny diecézních kněží k činnosti kroužků. Tato pasivita může mít opodstatnění v bývalém Němci osídleném pohraničí, ale ve "vnitrozemí" je to skličující jev. Vždyť kdo by měl více myslet na budoucnost církve než sami kněží? Jestliže kněz ve své farnosti neprojeví zájem, nepodpoří povzbudivým slovem i vlastní angažovaností myšlenku plenárního sněmu i činnost sněmovního kroužku, pak sebevětší a sebelepší snaha aktivních laiků, zapálených pro sněm, nepřinese hmatatelnější výsledek.

Ačkoliv biskup diecéze František Václav Lobkowicz stále častěji vyzývá kněze a laiky k účasti na přípravě sněmu, většina věřících zůstává této věci hodně dlužna. Přitom v církvi existuje mnoho nevyřešených otázek, které snižují účinnost jejího působení. A právě skrze sněmovní proces může každý promluvit - uvádět podněty a návrhy na řešení mnoha problémů. Když tyto náměty a připomínky nebudou zapracovány do sněmovních předloh, nenávratně se ztrácejí a nemohou přispět k vylepšení "image" katolické církve pro třetí tisíciletí. Bohužel zaběhané koleje a vyšlapané cesty náboženského života, bariéry pohodlnosti a nevědomosti brání věřícím zapojit se do přípravy sněmu.

A tak náročný úkol přípravy plenárního sněmu naplňují ti, jimž leží na srdci kvalita budoucí evangelizační, pastorační a sociální práce církve. To je - řečeno slovy Písma - to "malé stádce" aktivních animátorů a členů sněmovních kroužků, jejichž zásluhou proces přípravy sněmu v diecézi neusnul, ale je stále živější. Ve významné míře se na tom také podílí vstřícná podpora diecézního biskupa i generálního vikáře ostravsko-opavské diecéze.

BRUNO BORSKI

Autor je moderátorem diecéze.


Co by v našem okruhu mělo ze života církve vymizet, co přibýt a co by se mělo přetvořit?

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

 

Jaké odpovědi na zadané téma nejčastěji zazněly:

Mělo by vymizet:

Neznalost Bible a nevzdělanost 17

Vlažný křesťanský život 17

 

Mělo by přibýt

Otevřenost, tolerance 39

Reagovat na tento svět, hovořit jazykem tohoto světa 31

Komunikace laiků a hierarchie 27

Žít podle víry 23

 

Z dopisů čtenářů

 

Jak probíhá v praxi sněmovní proces ve farnostech Jince a Hluboš v příbramském vikariátu, nám napsal Josef Klimt:

V roce 1998 jsme se poprvé dozvěděli o tom, že ČBK vyzývá laiky ke spolupráci na přípravě plenárního sněmu. (...)

První setkání našeho kroužku začalo až v březnu 1999. Hned zpočátku po zahájení naší činnosti se však ukázalo, že někteří přihlášení si neuvědomili, že to bude mít pro ně také nějaké nároky na čas, a z kroužku se odhlásili. My ostatní se však jedenkrát v měsíci scházíme. Účast na jednání kroužku se pohybuje mezi 5 až 8 přítomnými. V poslední době jsou pozvánky vyvěšovány v kostele; zveme i ostatní, ale zatím na toto pozvání nikdo nereagoval. (...)

Náplň jednání sněmovních kroužků spočívá v řešení těchto nosných témat: Co mne v církvi naplňuje radostí? Co mne v církvi netěší? Čím přitahujeme a oslovujeme? Čím odpuzujeme a pohoršujeme? Co můžeme v našich podmínkách udělat pro naplnění koncilního učení? Jak v našich podmínkách splnit úkol nové evangelizace? V čem vidím naději?

Nakonec bych chtěl říci, že radostí byla pro mne účast na Zvěřinových dnech v Hejnicích 8. - 10. června t. r., které každoročně organizuje Česká křesťanská akademie. Ta letos pozvala také animátory sněmovních kroužků. Zde jsme mohli v diskusi a potom i v jednotlivých setkáních zúročit zkušenosti nabyté při práci jednotlivých sněmovních kroužků. To, že zde byly zastoupeny všechny věkové kategorie, bylo velice povzbuzující.

Když jsem odjížděl, měl jsem pocit, že jsem odpověď na výše uvedenou otázku "V čem vidím naději" v Hejnicích dostal.