Katolický týdeník č. 38/2001

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Jaký smysl má existence církve ve světě? Co znamená pro okolní svět?

* Církev dává našemu životu smysl, okolnímu světu ukazuje, že existují ještě i jiné hodnoty. (ženské řády)

* U laiků i kléru chybí hlubší povědomí o tom, co ve skutečnosti církev je. Církev musí projít několika etapami hlubšího sebeuvědomování, nutnosti preevangelizace, otevřenosti, zbavení se mentality ghetta. Klérus i laici musí překonat vžitý stereotyp uplynulých čtyřiceti let, kdy byl za farnost odpovědný jedině kněz. Laici nejsou zvyklí nést vlastní odpovědnost. (královéhradecká diecéze)

* Jde o to, aby církev nevystupovala jako vlastník pravdy, jako ten, kdo má monopol na pravdu. Svět nelze zpětně dogmatizovat. Nelze jej transformovat do světa minulosti. Církev má pravdě sloužit. (plzeňská diecéze)

* Církev ukazuje cestu, pomáhá, aby lidé poznali Krista, je zodpovědná za Ježíšovo poselství, je poselstvím o Kristu, je lidem odpovědným za šíření evangelia. Měla by být solí země. (brněnská diecéze)

* Boží království je každá myšlenka, slovo a skutek, které někomu druhému předáme s láskou a z lásky. (brněnská diecéze)

Co lze udělat pro lidi, aby jim "zachutnalo" náležení do církve?

* Církev by se neměla příliš uchylovat k světské moci, aby lépe plnila své úkoly. Odchylky tohoto charakteru, kterých se v průběhu dějin církev dopustila, odmítl poslední koncil. (ostravsko-opavská diecéze)

* Smyslem církve ve světě je hlásat pravdu a modlit se za spásu pro celý svět. Poukázat na to, že přikázání Boží i církevní mají jen pomoci prožít plnohodnotnější život, že zejména skrze svátosti lze žít s Bohem více než bez svátostí. (ženské řády)

* Naše víra by měla být vstřícná a pokorná, aby se stala přitažlivou. Musíme žít to, co druhým říkáme. Ve farnostech je důležité pomáhat rodinám s více dětmi a také osamělým starým a nemocným lidem, umožnit jim návštěvu bohoslužeb odvozem autem, aby druzí viděli, že na sebe myslíme a máme se rádi. S nevěřícími nemůžeme mluvit hned o Bohu, ale musíme jim nejprve ukázat jeho lásku. Vžívat se víc do druhých, nepřesvědčovat je násilně (to spíš odpuzuje), ale ponechat jim svobodu. Ale když se sami na něco ptají, pokorně je vyslechnout a poradit jim podle svých možností. (ženské řády)

* Rozhodující roli hraje osobní zkušenost nebo osobní příklad. Lidé si více všímají toho, co člověk dělá, než toho, čemu věří. Je potřeba, aby církevní společenství měla v sobě Ducha Božího, který by z nich vyzařoval. (královéhradecká diecéze)

(ran)