Tento článek chce seznámit s průběhem a výsledky sněmovního procesu za rok 2000 v královéhradecké diecézi.Zdálo se, že vlastní sněmování je v nedohlednu - a vida, už máme termín: sněm začne v červenci 2003 na Velehradě! Zdálo se, že práce sněmovních kroužků nad pracovními materiály bude nekonečná - a vida, už jsme v druhém poločase! Některým se zdálo, že sněmovní kroužky jsou zbytečné - a vida, tam, kde působí, se často staly prostorem setkávání, dialogu, komunikace a společného hledání. Některým se zdálo, že závěry z kroužků k ničemu nebudou, jen "znovu objevují Ameriku" - a vida, obsahují cenné postřehy a zkušenosti podepřené vlastním životem. Zdálo se, že o zápisy ze sněmovních kroužků nikdo moc nestojí, že chybí jejich zpracování a analýza - a zdá se to nadále. Nebo ne? Posuďte sami.
TEMATICKÝ MATERIÁL "O CÍRKVI"
V roce 2000 kroužky pracovaly podle materiálu O církvi, který vychází z koncilní věroučné konstituce Lumen gentium a z dalších dokumentů. V naší diecézi bylo registrováno 63 kroužků, z nichž 39 posílalo zápisy. Dostali jsme jich celkem 189. "Průměrný kroužek" se sešel pětkrát za rok v počtu deseti lidí. Celková účast na setkáních kroužků v naší diecézi dosáhla čísla 1734. Nejmenší zájem lze dlouhodobě sledovat u kněží a u mládeže. Pokud jde o "povinné kroužky" ve vikariátech a církevních institucích, téměř neexistují nebo se nescházejí.
Nejvíce zápisů se týkalo kapitoly Církev jako svátost spásy a společenství (51). Dále se kroužky zabývaly kapitolami Církev jako společenství Božího lidu (39), Jednota společenství Božího lidu (29) a Všeobecné kněžství a poslání laiků v církvi (29). Výrazný pokles počtu zápisů k posledním třem kapitolám lze vysvětlit buď menším zájmem o tato témata, anebo prostě tím, že to kroužky už nestihly. Jde o kapitoly Služebný charakter posvátné služby v církvi (17), Všeobecné povolání ke svatosti a zasvěcený život (11) a Panna Maria v církvi (11).
STAV ZPRACOVÁNÍ ZÁPISŮ
Naši biskupové pozvali před lety každého, kdo má zájem, k účasti na sněmovním procesu. Výzvu vzaly u nás v diecézi vážně stovky lidí. Tráví nad materiály tisíce hodin ročně. Věnují tomu čas, úsilí i nějakou tu korunu, ale hlavně kus svého srdce. O to víc považuji stav, ve kterém se nyní církevní sněmování nachází, za neblahý. Jsem totiž přesvědčen, že animátoři a členové sněmovních kroužků právem očekávají, že jejich zápisy budou zpracovány a zveřejněny, že bude provedena jejich pečlivá analýza a že se jejich závěry bude někdo zabývat. Kdo? Na prvním místě samozřejmě ti, kdo jim toto zadání uložili - biskupové Čech a Moravy.
Místo toho jsme svědky nezájmu, ba i nesplněných slibů. Donedávna bylo možno se seznámit s výsledky přípravné fáze pouze na internetu. Nyní se konečně objevila sněmovní rubrika i v Katolickém týdeníku, přestože ten má už několik let sněmovní znak v záhlaví vedle názvu. Jeho rubrika však zatím otiskuje jen podněty k přípravnému materiálu z roku 1999, tedy něco, čím se kroužky už dva roky nezabývají. Na oficiální internetové stránce katolické církve v ČR najdete zápisy také jen z roku 1999, kdy šlo o předběžný a nezávazný materiál. Jsou tam jen ty zápisy, jinak žádné hledání, výběr či další zpracování - lze je pouze po jednom prohlížet. Je to škoda. Marně byste tam hledali analýzy k materiálu O církvi. Měly se objevit do konce července. Doufejme, že jde jen o mírné zdržení.
Zpracování zápisů je rozsáhlý úkol a bylo třeba jej zadat tak, aby výsledek odpovídal těm tisícům hodin a také očekávání členů kroužků. Je nutno je zpracovat v několika úrovních. Především je nezbytné provést vyhodnocení odpovědí podle struktury pracovního materiálu, tedy podle okruhů a námětů, k nimž se kroužky vyjadřovaly. Protože některé podněty jsou velmi hodnotné, často dokážou trefně pojmenovat nějakou skutečnost nebo odrážejí vlastní zkušenost členů, považuji za důležité takové podněty vybírat a zveřejňovat v jejich nezměněné podobě. Je na místě také souhrnné statistické zpracování. A konečně - snad především - je třeba, aby se zápisy i jejich analýzy dostaly k těm, kdo z nich dokáží vyčíst "znamení doby" a výzvy pro přítomnost a budoucnost. Proto byla na dubnovém jednání pastorální sekce podle zápisu na internetu "prodiskutována otázka zpětné vazby pro sněmovní kroužky". Za těmito obecnými slovy se skrývá návrh, aby do konce května každý diecézní biskup za pomoci moderátora vyhotovil ze zápisů kroužků analytickou zprávu se stanovením priorit jednotlivých diecézí. Ale zase šlo zřejmě jen o plácnutí do vody...
Zajímavé je zalistovat na internetu v sekci "Ze zápisů ze zasedání jednotlivých sekcí". Například informační sekce se sešla podruhé a naposledy 26. února 1999 (!) a v zápisu čteme: "Byla projednána priorita sněmu v křesťanských médiích. Byla navržena možnost zvyšovat všeobecné povědomí o přípravě sněmu mezi věřícími aplikováním vhodné mediální strategie..." Myslím, že tento příklad hovoří za vše. Tak tomu prostě je, přestože v sekretariátu sněmu pracuje několik lidí, kteří se jistě upřímně snaží o maximum.
K ČEMU TO TEDY OPRAVDU JE?
Tuto otázku si asi položil každý, kdo má se sněmem něco společného. Každý sám za sebe na ni také odpovídá. Někteří říkají, že k ničemu (někdo zklamaně, někdo vítězoslavně, někdo s trvalou skepsí - podle povahy a osobních zkušeností). Takových hlasů je hodně. Jiní sami objevili, že sněmování už nyní k něčemu je a přináší ovoce. Pro ně osobně, pro jejich okolí, jejich farnost apod. Objevili společenství lidí, prostor pro setkávání nebo zde našli příležitost pro konkrétní činnost. Někteří lépe poznali učení církve, jiní zakusili opravdový dialog mezi lidmi, kteří mají různé názory, ale lásku k pravdě a k církvi. Někteří se více zamysleli nad skutečností církve a pomohlo jim to lépe najít místo v jejím životě i spoluodpovědnost za její poslání a podobu. Tito lidé otázku K čemu to je proměnili v otázku K čemu to může být pro mne a skrze mne pro druhé a dokázali na ni najít odpověď.
Jak bude dál? Nevím. Zatím se nezdá, že by výstupy z kroužků byly pečlivě zpracovány a úsilí jejich členů skutečně oceněno. Ale kdoví? Naděje tu stále je. Naše církev totiž opravdu potřebuje změnit tvář a jsem přesvědčen, že si to dobře uvědomují někteří její představitelé právě tak jako někteří laici nebo např. řeholnice, které se do sněmovního procesu zapojily velmi aktivně. Každopádně sněmovní kroužky už teď jsou prostorem, kde církev žije. A tento prostor jistě nezanikne ani s případným ukončením jejich činnosti, ale bude dál přinášet své ovoce. Bylo by dobře, kdyby tomu tak bylo v co nejtěsnější jednotě a spolupráci.
DIECÉZNÍ SOUHRN PODNĚTŮ SNĚMOVNÍCH KROUŽKŮ
Protože zpětná vazba ke kroužkům je minimální, rozhodli jsme se v rámci diecéze zpracovat jejich zápisy do souhrnu podnětů. Šlo nám o to, aby animátoři a členové sněmovních kroužků měli první zpětnou vazbu a viděli výsledky své snahy v širším kontextu, dále aby vedení diecéze i lidé odpovědní za přípravnou fázi sněmu měli k dispozici alespoň dílčí souhrn podnětů z kroužků a konečně aby všichni zájemci o sněmovní proces a celá křesťanská veřejnost měli možnost se seznámit s některými zajímavými myšlenkami (celý text lze najít na internetové adrese www.gybon.cz/~snem_hk).
Text je členěn podle okruhů a námětů jednotlivých kapitol. Obsahuje vybrané části zápisů, buď typické nebo podnětné či originální. Jednotlivé podněty často nejsou názorově shodné, někdy se doplňují, někdy jsou i v napětí či v rozporu, někdy (nepříliš často) ukazují i na nevědomost nebo nepochopení. Odrážejí autentické názory a životní zkušenosti z křesťanského života konkrétních lidí - těch aktivních, kteří cítí spoluodpovědnost za církev.
Souhrn nechce být nějakým konečným materiálem. Je určen kroužkům k dalším diskusím, vedení diecéze jako informativní podklad, právě tak jako všem, kdo by se jím chtěli nechat inspirovat. Žádné názory nepotlačuje ani neprotlačuje. Nechce vést k rozdělení, nepochopení a k nenávisti, ale k naslouchání a poznávání. Je totiž důležité, jak věci vidí druzí. Žádnou formulaci ze zápisu nelze brát jako "svatou pravdu" - je to prostě jen názor kroužku či jednotlivce.
LZE DĚLAT ZÁVĚRY?
Některé skutečnosti už ani při této úrovni zpracování zápisů nelze přehlédnout. Některá témata se objevují opakovaně jako závažná, často na různých místech. Některé momenty jsou zdůrazněny s velkou naléhavostí, což lze doložit i statisticky. Jinde už na první dojem vidíme, že jsme se dotkli velmi citlivého místa. Některá témata jsou zřejmě "výbušná", jiná odrážejí velkou odlišnost v názorech. Uvedu alespoň několik takto nepřehlédnutelných výzev. Velmi bych si přál, aby byly vzaty vážně.
V materiálu pro sněmovní kroužky O církvi totiž čteme: "Je úkolem sněmu dát prostor všemu Božímu lidu, aby měl podíl na stanovení priorit, základních směrů a cílů pro život české církve v příštích desetiletích. Lumen gentium v odstavci 12 pozoruhodně hovoří o účasti Božího lidu na Kristově prorockém poslání a nadpřirozeném smyslu pro víru celého lidu těmito slovy: ,Svatý Boží lid má také účast v Kristově prorockém poslání...? a ,Celek věřících, kteří mají pomazání od Svatého, se nemůže mýlit ve víře. Tuto svou neobyčejnou vlastnost projevuje prostřednictvím nadpřirozeného smyslu pro víru celého lidu, když od biskupů až po poslední věřící laiky dává najevo svůj obecný souhlas ve věcech víry a mravů.? Jednoduše řečeno, cílem je umožnit celému Božímu lidu uplatnit jeho prorocké poslání."
Jsem přesvědčen, že právě v uvedených výzvách se projevuje prorocké poslání Božího lidu. Je možné je přeslechnout nebo znevážit - možností je dost: kroužky nejsou reprezentativním vzorkem věřících, členové mají jen omezenou míru vzdělání a zkušeností a omezený rozhled, hodnotí subjektivně, často nespravedlivě zevšeobecňují atd. Možný je ovšem i opačný pohled: ke sněmovnímu procesu byl pozván každý, někteří dokonce výslovně. Skutečně se jej účastní několik tisíc nejaktivnějších lidí v církvi. Jsou to lidé pracovití (řada z nich patří ve farnostech k nejaktivnějším), vzdělaní (přes 40 procent má vysokoškolské vzdělání), schopní dlouhodobé náročné práce a také potřebné reflexe v církvi, a to patrně objektivněji než jakýkoliv jiný podobně široký okruh lidí. A jsou to lidé, kterým záleží na církvi, cítí se v ní doma a mají ji rádi.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VÝZVY ZE ZÁPISŮ
Hlavním cílem souhrnu je předložit co nejširší spektrum podnětů, které zaznívají ze sněmovních kroužků naší diecéze. Souhrn podnětů není a z mnoha důvodů nemůže být analýzou zápisů, nemůže ji nahradit. Spíše může být pomůckou a podkladem. Některé výzvy však zaznívají ze zápisů tak výrazně, že je už při sestavování souhrnu nebylo možno přehlédnout. Zcela objektivně lze říci, že jsou tak zřetelné, že je lze již nyní považovat za významné sdělení pro všechny. Jedná se přinejmenším o tyto skutečnosti:
1. Kněží jsou přetíženi. Současný systém jejich práce je třeba podstatně změnit.
2. Laici nejsou biskupy a kněžími považováni za partnery.
3. Zkušenost s působením kněží z tzv. skryté církve je výrazně pozitivní, jejich situace dosud není uspokojivě vyřešena, jejich zkušenosti a schopnosti nejsou využity.
4. Otázka mariánské zbožnosti je velmi výbušná a citlivá, zřejmě přispívá k polarizaci církve, a je zapotřebí se jí zabývat.
Prvním tématem se zabývá 14 zápisů; 8 výslovně uvádí, že ano, ani v jenom nenajdeme, že ne; 6 se touto otázkou nezabývá nebo neuvádí jednoznačné stanovisko. Druhým tématem se zabývá 12 zápisů; 7 výslovně uvádí, že nejsou, 2 uvádějí, že jsou, a 3 se touto otázkou nezabývají nebo neuvádějí jednoznačné stanovisko. Třetí téma bylo původně jen okrajovým námětem z 290 námětů obsažených v tematickém materiálu. Přesto se jím zabývalo 13 zápisů; 9 na tuto skutečnost výslovně upozorňuje, 1 výslovně uvádí opak a 3 se k této otázce vyjadřují nejednoznačně nebo neutrálně. Čtvrté tvrzení je pak závěr, který zřetelně prosvítá zápisy sedmé kapitoly. Z celkového počtu 11 zápisů k tomuto tématu tuto skutečnost - z té či oné strany - zřetelně dokládá 7, 2 působí spíše dojmem, že to není velký problém, a 2 se jím nezabývají nebo neuvádějí jednoznačné stanovisko.
Věřím, že pozorní čtenáři souhrnu v něm najdou i jiné důležité podněty o stavu církve u nás.
Přál bych církvi, aby hlas, který zní ze sněmovních kroužků, nezapadl, ale přinesl co nejhojnější užitek.
Jaromír Matěna
Myslíte, že by se stala tvář církve pravdivější, srozumitelnější a pro poctivé lidi přitažlivější, kdyby se v naší církvi plněji znalo a žilo Boží slovo? Nebo jaké jiné cesty k dosažení lepší a pravdivější tváře církve znáte?
Myslíte, že církev musí udělat změny, aby byla Božím lidem? Které?