Plenární sněm očima našich biskupů

Karel Otčenášek
emeritní sídelní biskup královéhradecký
Jak byste zhodnotil dosavadní průběh plenárního sněmu?
Je nesporné, že sněmovní kroužky pomáhají prohlubovat náboženské vzdělání, rozšiřují rozhled a inspirují k zamyšlení nad konkrétními otázkami ohledně církve a náboženstvím vůbec. Jsou-li dobře vedeny, vytvářejí opravdové společenství věřících. Ale mají-li v praxi dosahovat dobrých výsledků, musí být zároveň i malými ohnisky modlitby - bez modlitby se ničeho nedosáhne.
Negativně ovlivnilo přípravu to, že dlouho chyběla - podle toho, jak to slyším od mnohých - celková koncepce a nebyl znám konkrétní termín konání sněmu - ani přibližně. Negativní dopad má také nedostatečný zájem, ne-li přímo nezájem kněží, kteří se na tuto aktivitu mnohdy dívají skepticky, s nedůvěrou. Bez dobrého duchovního vedení nemohou mít ani kroužky potřebnou úroveň. Některé odradilo, že se v nich vedení ujali ti, kdo málo pro církev a vlast konali, a mnoho mluvili.
O čem by měl podle vašeho názoru plenární sněm jednat a jaké konkrétní věci by měl řešit?
a) Mediální pastorace:
Nekompromisně se snažit o větší prostor náboženských pořadů v rozhlase a televizi. Měly by mít stálé místo cykly např. o mši svaté, o Bibli, o praktickém životě z víry atd., dobré pořady pro děti a mládež - i křesťanská hudba a zpěv, umožňovat představení se našich souborů a pěveckých skupin dětí a mládeže, aby se křesťanská hudba dostala do povědomí veřejnosti. Neuvádět tyto pořady až v noci (např. nyní "Léta Páně" v čase 22.40 - 1.15).
Kněží by měli více propagovat Radio Proglas a laici by je měli více podporovat - i finančně. Propracovaněji v něm předložit úvod k nekatolickým pořadům.
b) Vydavatelství:
Katolická vydavatelství by měla vydávat více původních děl českých věřících autorů (reedice i nová díla), nejen překlady, a vhodně je propagovat. Je potřeba více knížek a tiskovin pro děti a pro mladé.
c) Pastorace mladé generace:
Všemožně podporovat církevní školství. Zřizovat křesťanské internáty pro věřící žáky. Snažit se, aby v církevních školách studovalo více dětí z rodin věřících - a aby na těchto školách působilo maximum katolických učitelů a vychovatelů. Rovněž by bylo třeba rozvíjet výchovnou aktivitu formou, která by byla přístupná dětem a mladým i mimo školu (Orel, křesťanské skautské oddíly, salesiánské oratoře, besídky pro děti atd.).
d) Pastorace nemocných a seniorů:
Zřizovat domovy důchodců, hospice a domy s pečovatelskou službou pro věřící klienty a s věřícím personálem - zajistit v nich častěji mši svatou a docházení kněze. O totéž se snažit, pokud jde o státní zřízení a nemocnice.
e) Promýšlet a snažit se také o zlepšení pastorace ve vězeňských ústavech a zařízeních (katolická zůstávají zatím opožděná).
Nakonec se domnívám, že by bylo dobré zamyslet se i nad spoluprací biskupů a řeholních představených.