Co také zaznělo ve sněmovních kroužcích

Není možné se v životě setkat s ideálním biskupem, knězem ani s ideálním jáhnem. Všichni přitom ale vědí, že služebníci církve jsou různí, někteří jsou ostatním křesťanům více užiteční, jiní méně. Má tedy smysl mluvit o tom, co je od nich očekáváno? Pokuste se výstižně formulovat, co zejména očekáváte od biskupa, kněze a jáhna.

* Stálé jáhenství, které se může udělovat ženatým mužům, je důležitým obohacením pro poslání církve. Je vskutku vhodné a užitečné, aby mužové, kteří v církvi fakticky konají jáhenskou službu, ať již v liturgii, nebo pastoraci, při sociálních, nebo charitativních dílech, byli „posilněni a těsněji spojeni s oltářem vkládáním rukou, dochovaným už od apoštolů“. (královéhradecká diecéze)

* Kněží neznají a neuznávají biskupy, odvykli si biskupa poslouchat. Většina kněží má vypsané úřední hodiny, ale někteří z nich je nedodržují, následkem toho je často znesnadněn nebo doslova ochromen styk s lidmi. (královéhradecká diecéze)

* Kněz by měl znát farnost a vědět, čím lidé žijí. K tomu je potřeba kontaktu s lidmi i mimo bohoslužbu a liturgické nebo svátostné úkony. Kněžím často chybí „zpětná vazba“. Žijí sami a nikdo nekoriguje jejich jednání, vystupování, oblékání... Často jsou v pozici, že rozhodují, radí druhým, kážou. I oni by však měli být lidmi, kteří si nechají poradit a naslouchají lidem. Na knězi by mělo být vidět, že má rád lidi a že to, co hlásá, také žije. Totéž platí o biskupovi. (brněnská diecéze)

* Požadavky na kněze:

- živý, osobní, zralý (dospělý) vztah k Bohu

- mít vztah k lidem, aby mu na nich záleželo

- mít v duchovním životě lidem co nabídnout, být o krok napřed, duchovně vést

- nebát se přemýšlet, objevovat svůj vztah k Bohu, být s námi na cestě

- nežít ve svém uzavřeném světě, snažit se poznávat a porozumět všednímu životu lidí, mít smysl pro humor

- mít úctu k lidem, odolávat pokušení moci (úřadu)

- kněz by si měl připustit, že je také člověk a má právo i povinnost odpočívat, mít dovolenou, záliby, vzdělávat se. (brněnská diecéze)

* Biskupové by měli velmi dobře znát svou diecézi. Tu však nemohou poznat při účasti na velkých slavnostech, ani z oficiálních hlášení děkanů a kněží. Mohou ji získat nehlášenými návštěvami ve farnostech v neděli s přímým kontaktem s věřícími a také od poradního sboru, který bude schopen sdělovat i nepříjemné zprávy. Ty oficiální jsou přefiltrované, ani snad ne ze zlé vůle, ale spíše vlivem profesionální deformace. (ostravsko-opavská diecéze)

* Kněží začínají být odtržení od společnosti, často se zabývají jen církevními problémy. Na společenství s obyčejnými věřícími mají potom méně času. Tím, že nechodí do běžného zaměstnání, se nedostávají do styku a debat s nevěřícími. Prospělo by, kdyby do semináře chodili až dospělí muži s hotovou jinou kvalifikací. (pražská arcidiecéze)

* Největší potíže asi činí pochopit službu jáhna (trvalého), protože se nově objevuje teprve po koncilu. Jáhnové jsou dnes ve více farnostech, ale lidé mnohdy nevědí, jak se jejich služba liší od kněžské. Také si nedovedou vysvětlit, proč kněží mají celibát, a jáhnové mají rodiny. (brněnská diecéze)