SNĚMOVNÍ KROUŽKY

Na svém posledním plenárním zasedání České biskupské konference naši biskupové schválili schéma jednacího řádu Plenárního sněmu katolické církve, jehož zahájení stanovili na červenec 2003 na Velehradě. V České republice je registrováno přes 850 sněmovních kroužků, některé pracují ve farnostech, ve školách, na různých pracovištích a dokonce i na internetu. Ačkoli tyto kroužky mají nejrůznější charakter, jedno mají společné: živý zájem o naši církev.
Při této příležitosti jsme se zeptali na práci sněmovních kroužků v naší arcidiecézi olomouckého děkana P. Františka Hanáčka, který je moderátorem sněmovních kroužků v olomoucké arcidiecézi.

Kolik vlastně těchto kroužků pracuje v naší arcidiecézi?
V současné době máme evidováno celkem 70 sněmovních kroužků, z nichž mnohé pracují na velmi dobré úrovni, a to mnohde tam, kde bychom to vůbec nečekali, např. v pohraničních městech a farnostech (Moravská Třebová, Zábřežsko).

Co je smyslem sněmovních kroužků?
Je to splnění přání našich biskupů, kteří mají snahu se ptát věřících, jak oni vidí situaci církve, ve které žijí. Nejde o to, aby biskupové ex offo rozhodli, nýbrž právě biskupové chtějí znát názory věřících, z nichž se budou vyvíjet nové směry pro další sněmovní jednání.
Často však slyšíme, a to i mezi kněžími, že z celé sněmovní přípravní práce není dohromady nic vidět, že vše stále jde postaru, nebo pomalu.
Myslím si, že takto nelze situaci obecně hodnotit. Vždyť zamysleme se jen nad tou skutečností, že díky přípravě na sněm se zapojilo do obnovy církve jen v naší arcidiecézi přes 700 lidí (každý sněmovní kroužek má zhruba okolo deseti členů), což se určitě musí už někde projevit.
Na závěr připomeňme několik myšlenek z přípravných sněmovních dokumentů:
Čeká nás ještě mnoho práce. Musíme pochopit, co je dnes skutečným znamením doby a jak na ně odpovědět. Musíme se pokusit odhalit všechny doposud skryté nebo nevyslovené otázky a překonat zbytky pasivní mentality, kterou se nám po čtyřicet let snažil vnutit totalitní režim. Společné poznání problémů a jejich řešení nás povede k větší vzájemné toleranci a spolupráci ve všech oblastech našeho života, což není tak snadným a rychlým cílem. Je však možné udělat skutečně mnoho dobrého. Je tu nabídka připojit se k dílu, které, jak doufáme,umožní naší církvi vstoupit do nového tisíciletí jako skutečné město na hoře zářící znamení spásy našeho Pána Ježíše Krista.

Ze zápisů z jednání sněmovních kroužků 

Téma: Má církev, a také právě naše společenství, právo a povinnost působit na svět, nebo se spíše nemá projevovat mimo náboženskou oblast věřících?
• Jako pokřtění lidé máme být prodloužením poslání Ježíšova, konat misijní práci i za těžkých podmínek.
• Především máme povinnost působit apoštolsky ve své vlastní komunitě, na svém pracovišti, ve své farnosti.