Výchova a vzdělání – 2.
část Antonín Šimek
Dne 24. listopadu se v Novém Adalbertinu v
Hradci Králové sešlo 22 animátorů sněmovních kroužků z diecéze s moderátorem
sněmu P. Vackem. Vzájemně se informovali o sněmovním procesu, vztazích mezi
hierarchií a laiky, vztazích a dialogu mezi kněžími a laiky ve farnostech.
Následuje druhá část výběru ze zápisů sněmovních kroužků ke 3. kapitole Výchova
a vzdělání z Tématického pracovního materiálu pro sněmovní kroužky pro rok 2001
- Církev a svět.
Poznámka redakce: níže uvedená stanoviska byla formulována členy
sněmovních kroužků. Redakce nemá právo formulace měnit a omlouvá se za jejich
jazykovou úroveň.
3.4 S
jakými problémy jste se setkali a jaké úkoly spatřujete v oblasti vzdělání od
pádu komunismu?
Po r. 1989 - byl
udělán katechetický kurz, ale po jeho absolvování katecheté nemohou učit. Za
totality byl rozjet dálkový teologický kurz, který po roce 89 skončil.
Přednášející
nebyli církví přijati. Veškeré aktivity, které se rozjely za komunismu
přestaly, právě pro nepřijetí církve.
Na tomto kroužku
byl přítomen katolický kněz, který nám některé problémy objasnil (např.
současný nedostatek kněží oproti Německu, Polsku a Rakousku). Z tohoto problému
vidíme nutnost využít schopnost některých laiků, kteří by pomáhali ve
farnostech kněžím (např. v katechezi, ekonomice aj.).
Je otázkou, jak
těmto laikům zajistit zvýšení platu, aby z nich mohli uživit své rodiny. Jestli
by bylo možné k jejich platu od státu (nízkého) přidat a zvýšit jim platy z
farních sbírek. K tomu by bylo nutné vypracovat farními radami náplně práce
laikům. Jestli by však farníci s tím souhlasili (aby v tom nebyla závist a jiné
názory na tento problém).
Vidíme potřebu
vedoucích pro mládež. Máme názor, aby se nenavazovalo na staré metody (z 50.
let) evangelizace, ale aby se hledaly nové oslovující možnosti k evangelizaci.
Je třeba věnovat větší pozornost výrobě videokazet s křesťanským pohledem na
všechny oblasti života (farnosti, mládeže, rodiny, na náboženskou tématiku
atd.) Nemá asi smysl propagovat Orla, Křesťanské odbory, Katolické záložny a
hřbitovy.
3.5. Co byste navrhovali jako zlepšení náboženské výchovy? S
jakými projekty máte ve svém okolí zkušenosti (pozitivní nebo negativní)?
Velice záleží na
tom, kdo děti učí, zda je umí oslovit. Katecheta by měl mít stejné postavení
jako učitel, (měl by být schopen vyučovat více předmětů). Církev nemůže
navazovat na tradice přetrhané před padesáti lety. Musí se přizpůsobit snažit
se přirozeným vystupováním oslovit.
Mně se líbí, jak
je to na Slovensku, tam mají děti možnost vybrat si ve škole ze dvou předmětů,
buď náboženství, nebo etickou výchovu, která má jisté kořeny také v
křesťanství. Myslím, že by to tak mělo být i tady. I spousta nevěřících by
jistě zvolilo náboženství, což by bylo dobré.
Při výuce náboženství
by se nemělo jednat ani pouze o systematickou výuku katechizmu, ani pouze o
zájmový kroužek či společenství, ale je potřebné hledat vhodnou formu propojení
obojího. Tak, aby děti kromě znalostí, mohly zažít i prostředí společenství,
kam nebudou chodit jenom z nutnosti nebo jako do školy.
Několik členů
kroužků navrhuje zavést volitelný nebo povinný předmět religionistiku ve
školách. Nové učebnice nevyhovují – chybí příběhy, ty jsou pro děti
nejpřitažlivější – nechávat dětem fantazii. Je nutno postupovat od rodičů k
dětem – rodiče musejí vést. Vytvořit nabídku katecheze pro všechny – nemusí jít
vždy o přísně náboženské téma. Katechezi prokládat i jinými poznatky např. z
přírodních věd (vývoj země, geologie, astronomie, biologie...)
Nelze očekávat
trvalé výsledky náboženské výchovy u dítěte, jestliže nemá podporu v rodině.
Podle mé osobní zkušenosti výuka mimo školu je pro děti přitažlivější.
3.6. Jaké máte zkušenosti s katechezí ve vaší farnosti,
společenství?
Při výuce
náboženství chybí názorné katechetické pomůcky. Česká biskupská konference by
měla zajistit výrobu těchto pomůcek. Neutěšený stav trvá již 10 let. Chybí
seriály diapozitivů s náboženskými tématy (Starý a Nový Zákon, Živé farnosti,
poutní místa, udělování svátostí...), dříve existovaly italské salesiánské.
Chybí videokazety, velké nástěnné a plastické mapy.
Katechezi se
věnují dva absolventi DS KTTFUK (patrně se jedná o dálkové studium teologické
fakulty University Karlovy - pozn. red.), z nichž jeden udržuje kontakt s
diecézním střediskem (patrně s katechetickým centrem Biskupství
královéhradeckého - pozn. red.) a využívá jeho služeb. Soustavnou formaci
středisko nenabízí, schůzky nemají příliš dobrou úroveň.
Uvítali bychom
skutečně přehledné a levné učebnice, které počítají se 45 min. týdně a s tím,
že se děti doma náboženstvím příliš nezatěžují. Farnost by měla přispět na
pomůcky - mapy, knihy apod. Katecheze dospělých s výkladem např. církevních
přikázání, postního řádu a vlastně i přípravy na svátosti u nás ve srovnání s
jinými farnostmi totálně chybí.
Jako základní
katecheze je vnímána pravidelná homilie pana děkana. Je zde vlastně téměř
každodenní nabídka tohoto typu katecheze. Dále zde funguje vyučování
náboženství, rozbíhající se společenství mládeže, pravidelné biblické hodiny
společenství středního věku, farní duchovní obnovy, ale vlastně i tématické
přednášky pro veřejnost či sněmovní kroužek jsou jistým typem katecheze.
K dalšímu
vzdělávání dospělých lze využít např. pravidelné přednášky v rámci kursu
„Teologie třetího věku“ v Hradci Králové, kam někteří z farnosti pravidelně
jezdí. Nemáme tu žádné biblické hodiny, ale můžeme jít denně na mši svatou, a
tak máme možnost se vzdělávat. Ale přesto by tu byla potřeba nějaká diskuse.
Ve farnosti
pořádáme přednášky na různá témata. Vydáváme farní časopis. Mládež se schází na
faře k výuce náboženství (mládež od 14-ti let mladší, od 18–ti let starší). Pan
farář má v neděli přednášky pro snoubence (otevřeno i nevěřícím).
V naší farnosti
chybí katecheze předškoláků. Vyučuje se náboženství pro 1. - 4. třídu, pro 5. -
9. třídu. Chybí katecheze mládeže po základní škole. Náctiletí mají letos
poprvé možnost navštěvovat předmanželskou a sexuální výchovu v sousední
farnosti, účast je však malá. Probíhá katecheze dospělých, ale zájem je také
malý.