CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Jakou máte zkušenost s evangelizací a preevangelizací?

* Problémem preevangelizace je obecná neznalost náboženských pojmů a lidské předsudky. Mnoho i vysokoškolsky vzdělaných lidí se domnívá, že Bibli napsal Kristus, že Velikonoce jsou lidový zvyk, pletou si sv. Václava s Václavem IV. Častým problémem je nechuť k jakékoliv institucionalizaci myšlenek, tedy i k církvi - v Boha věřím, ale nepotřebuji ani církev ani kostel.

(pražská arcidiecéze)

* Bůh našich kostelů ostatním lidem nic neříká, nerozumí mu a většinou o něm nechtějí slyšet. Vnucovat něco je trapné pro obě strany. Máme na tom svůj díl viny, v minulosti i nyní vydáváme křivé svědectví svým životem i slovem. Neumíme mluvit o Bohu tak, aby druzí mohli rozumět. Jestli už konečně neopustíme své naučené fráze a zaběhnutou náboženskou řeč, nedostaneme se tam, kde je nás zapotřebí. Laici, kteří se o Boha bytostně zajímají, vzdělávají se, snaží se mu porozumět, mohou sloužit druhým úplně všude, kde je to zapotřebí, i v liturgii, vyučování a vedení druhých.

(královéhradecká diecéze)

*Je důležité se snažit oslovovat lidi, přijmout je do společenství, aby mohli růst ve víře. Je třeba, aby byl vidět také kněz (např. s mládeží) i na netradičních místech. Odstraní se tím předsudky. Styl evangelizace ve velkém není vlastní katolické církvi; víra je dar, ne vymývání mozků.

(plzeňská diecéze)

Angažují se laici ve světě v ozdravování jeho institucí, v práci pro spravedlnost a svobodu? Jak toto působení hodnotíme? Je dostatečné? Je kvalifikované? Je v církvi oceňované?

* Je nutné, aby se křesťané angažovali jako občané, aby se spolupodíleli na tvorbě zákonů zdola a přenášeli principy křesťanské morálky do občanského života - křesťané musí vystoupit ze své ulity, nebát se jít mezi lidi, i mezi ty, kteří jsou ke křesťanským hodnotám lhostejní, nebo dokonce nepřátelští - nejlépe právě angažovaností ve veřejném životě.

Je třeba hledat cesty, aby zejména mladší a mladí věřící chápali angažovanost ve veřejných věcech jako samozřejmý postoj křesťana a aby od tohoto postoje nebyli odrazováni někdy i duchovními, což se také stává.

(pražská arcidiecéze)

* Je zajímavé, s jakou samozřejmostí (viz otázka) předpokládáme vzorný pořádek v institucích církevních a nepořádek v oněch druhých, světských. S jakou jistotou klademe otázku po tom, zda se na jejich ozdravování zúčastňujeme, jako bychom si už dávno zametli před vlastním prahem. Nestojí ale často situace tak, že by bylo namístě, aby nějaká světská struktura napomohla naopak k očištění určité části života církevního? (např. lustrace pro významnější funkce ve státní správě - inspirace pro nás). Zdaleka tu nemáme na mysli jen situaci nešťastné pražské teologické fakulty...

(královéhradecká diecéze)

(kuf)

Milí čtenáři,

přípravná fáze plenárního sněmu pomalu spěje ke svému závěru.

Vybrané příspěvky ze sněmovních kroužků uveřejňujeme na stránkách KT a podle našich informací se rubrika o sněmu těší značnému zájmu čtenářů. Právě příznivcům sněmovního dění v církvi připravila redakce Katolického týdeníku ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím možnost získat jednu z mnoha vybraných knížek.

Stačí poslat na adresu KT dopis, ve kterém byste v rozsahu maximálně 30 řádků popsali svou zkušenost s vaším sněmovním kroužkem: co vás potěšilo, nebo zklamalo, zda se stále scházíte, či nikoli, nebo plánujete-li se setkávat i po skončení přípravné fáze sněmu.

Nejzajímavější příspěvky oceníme zasláním knihy, případně uveřejníme na stránkách KT.

Vaše redakce