CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Měl, nebo neměl by kněze za jejich práci platit stát? V případě, že ano: Proč? V případě, že ne: Kde by měla církev získávat peníze na platy kněží?

* Církev by platy kněží měla hradit ze svého. Je pak jasné, že budou-li mít věřící pocit, že za své peníze "dostávají málo", mohou svou situaci ovlivnit, díky větší možnosti rozhodování. Nepřekvapuje však snaha představitelů církve získávat finanční zdroje přímo od státu i nadále - ztrátu možnosti utrácet peníze dle svého uvážení a bez kontroly kohokoli samozřejmě nevítají.

(pražská arcidiecéze)

* Kněze by měl platit stát, protože jejich povolání je činnost, která státu prospívá. V případě, že by je měli platit věřící, měl by stát na sebe vzít veškerou starost o opravy církevních objektů i na jejich údržbu.

(pražská arcidiecéze)

* Myslíme, že kněz by měl dostávat mzdu od státu, protože vyzývá a vychovává k morálce, což je k prospěchu celé společnosti - stejně jako učitel. Je to člověk, který je tu pro všechny včetně nevěřících (např. konvertité). Navíc v určitých oblastech kněží suplují roli státu - přičiňují se o udržení většiny kulturních památek, církevních objektů, na které by stát mnohdy musel vynaložit mnohem více finančních prostředků.

(olomoucká arcidiecéze)

* Dokud není vyřešena otázka odluky církve od státu a finanční zajištění církve (se stále nedořešenou "podotázkou" vypořádání vracení majetku), měl by platy kněží zajišťovat stát. Ani u věřících dosud není vypěstován pocit sounáležitosti. Za církev považují pouze "vrchnost", nechápou, proč by měli církvi něco platit, církev si má prý sama "sehnat sponzory".

(ženské řehole)

* Kněze by měl (alespoň částečně) platit stát. Také my věřící bychom měli přispívat. Konkrétní formy je obtížné definovat, ale existuje více variant, jejichž výhody a nevýhody by měli posoudit spíše odborníci (daňové asignace, spoluúčast podobná jako u dotací pro obecně prospěšné společnosti atd.). Nutné je ale jasné a průhledné hospodaření církve a jejích organizačních jednotek!!! Jsme pro zveřejnění účetnictví např. na internetu. I otázky financí v církvi by měly být veřejné. Chceme také dostávat více informací: Kolik daly sbírky za minulý měsíc? Na co byly využity? Jaké jsou provozní náklady farnosti? atd. Je také důležité mít možnost ovlivnit účel, určení námi darovaných peněz.

(královéhradecká diecéze)

Přispíváme na opravy a údržbu kostelů, fary? Na bohoslužby? Na mzdu faráře? Na zaměstnance farnosti? Má to v budoucnosti dělat stát, nebo jsme schopni na to přispívat?

* Jsme schopni přispívat. Problémem církve je to, že neumí věrohodně vysvětlit, na co se peníze vybírají, a neumí vybrané peníze efektivně užít. Bylo by možno vybrat několikanásobně více peněz, kdyby věřící neměli pocit, že je házejí do černé díry, kde jsou ze značné části zmařeny.

(pražská arcidiecéze)

* Na vyjmenované záležitosti přispíváme, ale příspěvky nemohou pokrýt všechny výdaje. Český stát se přihlásil ke křesťanskému kulturnímu dědictví Evropy. Je nutné uzákonit systém financování udržování církevních kulturních památek a aktivního praktikování křesťanství. To nelze odvíjet pouze od příspěvků návštěvníků kostela.

(pražská arcidiecéze)

* Na opravy a údržbu kostelů přispíváme, pokud máme jistotu, že jsou naše příspěvky opravdu na daný účel použity. Naším příspěvkem je především bezplatná práce pro farnost.

(litoměřická diecéze)

* Přispívá se při nedělních sbírkách. Prý nedostatečně. Na mzdy a "provoz" ve farnosti bychom měli v budoucnu jednoznačně přispívat my, věřící. Jestli přímo, nebo přes diecézi přerozdělováním, je sporné a chce to odbornou diskusi. Naopak stát by měl přispívat na opravy a údržbu kostelů a far a plně hradit opravy kulturních památek, případně si je převzít a pronajímat je církvi.

(královéhradecká diecéze)

(kuf)