PŘÍSPĚVKY ODBORNÍKŮ K TEMATICE BUDOUCNOSTI CÍRKVE V NAŠÍ
ZEMI
* Je nutné hledat dostatečně vhodný "jazyk" pro
navázání dialogu se soudobou společností a následnou inkulturaci křesťanství.
* Často dochází k mylným očekáváním a používání
chybných metod v důsledku toho, že se zaměňují roviny: tam, kde je třeba
jednat jako ve společenství, se uplatňují postupy charakteristické pro
organizaci (instituci). Např. farář prosazuje svou autoritu v situacích, kde by
naopak bylo na místě přijmout bratrskou pozici "jednoho mezi
ostatními". Jinde se naopak církev nedokáže jasně zařídit jako velká
organizace a instituce (hospodaření a majetek, pastorační strategie přiměřená
počtu kněží, mediální strategie ap.), takže působí neschopně a
"nečitelně" pro ostatní veřejnost.
* Vím, že problémů je v církvi mnoho, ale často si je my
sami děláme svými nekoncepčními přístupy, neschopností spolupracovat i celkovou
chaotičností, co dělat a co nedělat, a pak se divíme, že se nám situace
vymykají z rukou.
* Vytvořit pastorační strategii, která by od současného
stavu měla dovést naši církev do podoby živého společenství víry. Tato
strategie musí zahrnovat pravdivý a dostatečně komplexní popis současného stavu
(i na základě hodnověrných sociologických šetření), reálné stanovení cílového
stavu prostřednictvím ověřitelných faktorů, určení postupů, které by
k němu měly vést, a prostředků, které k tomu budou potřebné.
* Je třeba si odpovědět na základní otázky: Pastorační
situace církve v současné době: jaký je náš dosavadní způsob hlásání evangelia?
Jak si církev stojí v současné společnosti? Není naše pastorace uzavřená pro
specifické skupiny? Proč nás společnost nebere? Kde jsou příčiny averze k
církvi? Je to jen dědictví komunismu? Jak to, že není zájem o duchovní
povolání?
* Jak bude naše pastorace vypadat za pět za deset let?
Kolik bude k dispozici kněží? Jak budou spolupracovat laici, zvláště když na
jejich platy nebudou finance a o jejich práci nebude zájem? Budou tito laici
vůbec k dispozici? Často nemáme čas na sebe, ani na druhé. Je mnoho aktivit, a
málo co pořádně. Jak dopadlo Desetiletí duchovní obnovy, příprava na Jubileum
2000? Je třeba hledat nové pastorační cesty a nebo i převzít ty vhodné z
minulosti.
* Stanovit mantinely dalšího života církve u nás a jejího
přínosu pro společnost na prahu 21. století. Zaujímat diferencovaný přístup k
občanům, kteří jsou sice "mimo církev", ale nejsou vysloveně ateisté,
odmítající Boha ze zásady.
Dojít k výměně darů mezi Čechami a Moravou a vyhnout se přitom jak centralismu
(z Prahy), tak ukřivděnosti (z Moravy). Zdůraznit, že katolická církev je doma
v celé naší vlasti.