CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Má církev, a také právě naše společenství, právo a povinnost působit na svět, nebo se spíše nemá projevovat mimo náboženskou oblast věřících? (II. část)

*Církev se má a musí zapojovat do společenských aktivit v naší zemi, neměla by se ale angažovat politicky. Současná společnost je sekularizovaná, "rozumová", duchovní potřeby jednotlivce naplňuje spíše nabídkou jiných alternativ (východní směry náboženství, New Age...) než nabídkou křesťanství. Církev se nesmí podbízet slevováním ze svých požadavků.
(brněnská diecéze)

* Ano, každý z nás je údem církve, a proto co je úkolem celé církve, je i úkolem každého věřícího. Jsme jako údy těla - tajemného Těla Kristova - církve. Každý samozřejmě koná podle svých schopností a možností. Každý jsme jinak obdarováni, ale naše funkce je nezastupitelná, tak jako funkce údu v rámci těla ("ucho nevidí...").
(českobudějovická diecéze)

* Ano, máme povinnost působit na svět, nesmíme být uzavření, cítíme, že bychom měli být aktivnější, ale nevíme jak a kdy, abychom nezanedbávali rodinu. Každý máme žít příkladným životem a nebránit se prospěšným aktivitám ve farnosti a společnosti. Musíme zkoumat své povolání, kam nás Bůh posílá a jak se máme zapojit a být prospěšní druhým v návaznosti na partnera, rodinu, farnost, zaměstnání. Všude tam, kde se vzájemně potkáváme, musím být nejprve člověkem, a potom křesťanem, který bere zodpovědně Boží slovo.
(královéhradecká diecéze)

* Je to úkol každého, i když mnozí nevědí, co by měli dělat. Zásadně ve všech ohledech se projevovat jako křesťan. Dávat životní příklad. Být informován, tím se nám dostává argumentů v případné debatě. Ovšem informace by měly být centrální, což je záležitostí hierarchie - od nejvyšší k nejnižšímu kněžstvu. V tomto ohledu je třeba větší angažovanosti. Je tu např. Radio Proglas, televizní Křesťanský magazín, Cesty víry a zasvěcené, objektivní pořady v rozhlase na Vltavě.
(litoměřická diecéze)

* Církev má zajistit spásu nejen svou, ale všech lidí celého světa. Hlavním úkolem jednotlivce je žít správně na tom místě, kde je, a tak vydávat svědectví o Kristu a jeho učení. Například lidé žijící v manželství se mají snažit přijmout každé dítě, které jim Bůh svěří. Manželé se mají vzájemnou věrností a úctou postavit proti světu, kde vládne nevěra a cizoložství. Lidé svobodní mají hledat své místo ve větší podpoře a aktivitách pro církev, protože mají více času. Mohou se zapojit třeba do výchovy mládeže, práce pro misie, Hnutí pro život atp. Tyto aktivity samozřejmě kéž jsou podle možností podporovány i manželi a rodinami, ale jejich hlavním posláním ať je rodina jako "domácí církev", protože jenom z dobrých rodin mohou vyjít dobří řeholníci, kněží, učitelé...
(olomoucká arcidiecéze)