č. 42 / 2002, 20. 10. 2002

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Co byste navrhovali jako zlepšení náboženské výchovy? S jakými projekty máte ve svém okolí zkušenosti (pozitivní nebo negativní)? (II. část)

* Byla diskutována možnost "Nedělní biblické školy" v naší farnosti. Kdo by ji vedl - kněží nebo laici? Kdy ji uskutečnit - po skončení přípravy na sv. biřmování - mezi dopoledními mšemi nebo před večerní mší svatou? Dotazníkem byl zjištěn zájem. Od 20. 1. 2002 byla zahájena škola vždy v neděli před večerní mší svatou. V přednáškách se budou střídat kněží, jáhni i laici (každý 3x).

(brněnská diecéze)

* Pokud výuku náboženství navštěvuje více dětí, je vhodná výuka ve škole. Při menším počtu je lépe konat výuku na faře. Hodina není ukončena zvoněním, je čas i na hru atd. Vyučování může začít později odpoledne, takže mohou přijít katechetky, které se už vrátí z práce. Ve škole je rovněž problém s rozvrhem, na faře vyučování začíná, když už ve škole všichni skončili. Rovněž výuka na faře je volnější, děti se cítí lépe než ve škole.

(olomoucká arcidiecéze)

* Dovést rodiče postupně k tomu, aby vzali vážně za své náboženskou výchovu svých dětí, aby aktivně spolupracovali při křesťanské výchově svých dětí s učiteli: knězem, jáhnem, katechetou. Jinak nechat rodičům svobodu rozhodování a spíše podchytit zájem rodičů o náboženskou výchovu. Zvyšovat síť církevních škol s kvalifikovanou výukou náboženství. Provozovat letní vzdělávací tábory. Pastorace "buněk" s nabalováním dalších - dochází jak ke vzdělávání (probírá se jedno společné téma), tak i ke kontaktu kněze až na okrajové skupiny ve farnosti.

(ostravsko-opavská diecéze)

* Pokud bylo vyučování náboženství prováděno jako katecheze, pak i po roce 1989 pokračovat v tomto způsobu výuky, aby v rámci poznání prožily děti i něco pěkného a přitažlivého. Nelze navázat na způsob výuky náboženství jako povinný předmět. Nezavádět povinné náboženství, ale připomínat rodičům povinnost posílat děti do náboženské výuky. Dávat přednost výuce náboženství před etikou. Využívat dobré zkušenosti ze zahraničí: zavedení trvalého diakonátu, vzdělávání laiků, pestrá nabídka duchovních cvičení, biblické hodiny, přednášky. Zavést další formace laiků skrze pověřené kněze. (ostravsko- opavská diecéze)

* Základ katecheze je v rodině, ale chybí poučení pro rodiče, jak to dělat. Bylo by dobré najít způsob informování rodičů, co je vhodné z literatury, co použít pro výchovu. Např. pro děti od 4 do 10 let je nyní vhodnou a dobrou pomůckou katechismus České biskupské konference. Také kněží se musí přizpůsobit novému poznání. Někdy je katecheze nahrazována jen výukou náboženství a rodiče přidávají jen velmi málo.

(pražská arcidiecéze)

* Dnes už není ani tak velkým problémem zprostředkovat náboženské vědomosti, ale spíše naučit, jak spojit víru se životem. Ukázat na základní a pravé hodnoty, aby je děti viděly jako velké, krásné a přitažlivé, pomoci jim objevovat jejich význam a přínos pro život, aby dokázaly čelit lákavým nabídkám (drogy, alkohol, kouření, atp.). Důležité - pomáhat k osobnímu vztahu k Bohu. S dětmi a mládeží se dnes snaží pracovat mnoho společenství a hnutí. Obnovy, tábory, exercicie. Ke snaze učinit víru a náboženství přitažlivější je třeba přidávat i výuku základních náboženských vědomostí úměrně věku.

(ženské řehole)

* Na náboženství chodí pouze několik dětí. Připadají si divně, cítí se vyřazené. Pokud dítě nemá zázemí v rodině, těžko se mu ve třídě "žije". Zkušenosti - náboženství na faře, schůzky ministrantů, turistický oddíl. Mladí potřebují někoho o trochu staršího, kdo by se o ně staral a byl jim k dispozici. Problém je v tom, že lidé se neradi sdružují. Dobrá zkušenost z vikariátních dnů v Rokycanech: lidé se pozvou na sobotu, diskutuje se na dané téma. Přednáška (např. Křesťan v dnešním světě), svědectví, společná mše sv. Podobně Dny víry v Plzni.

(plzeňská diecéze)

(soj)