č. 50 / 2002, 15. 12. 2002

CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Žijeme v misijním území. Chováme se podle toho? (I. část)

* Pohraničí je vyloženě misijním územím, kde toho lidé o Bohu opravdu moc nevědí, a vědět nechtějí. Bylo by možné v oblastech, kde klesne počet věřících pod určitou hodnotu či kde je návštěvnost bohoslužeb a živost farnosti na velmi nízké úrovni, umístit na faře obsazené knězem či aktivním laikem tabuli Misijní stanice? Už jen tato tabulka by provokovala okolojdoucí k zamyšlení.

(českobudějovická diecéze)

* Misie (z lat. missio - poslání) je úkol, který dal církvi vzkříšený Kristus. Toto poslání musí církev od něho odvozovat - jako Otec poslal mne - tím se musíme řídit. Jaké bylo Kristovo poslání? Na to odpovídá: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst" (Mt 11,5). V těchto slovech můžeme shledat celé Kristovo poslání, a tedy i poslání církve. Křesťan nemůže být klidný, pokud to neuskutečňuje ve svém životě. Slepí vidí - pokud ti, co pro své hříchy nemohli pozvednout zrak k Bohu, nebudou mít prostředky k očistě srdcí; chromí chodí - pokud ti, kteří zakrněli ve své hříšné minulosti, se nebudou moci rozběhnout za Bohem; malomocní jsou očišťováni - pokud ti, kteří se svým poblouzněním vyřadili ze společenství, se nebudou moci vrátit do vztahu s Bohem... Chudým se hlásá radostná zvěst - pokud ti, kteří už jsou osvobození z otroctví hříchu, nebudou slyšet Boží slovo, pokud na každodenním životě křesťanů nebude vidět velikou moc Boží, už nejsou křesťany - KRISTUSOVCI, ti, kteří se snaží následovat Krista, a církev ztratila z dohledu svůj cíl. (mužské řehole)

* Musíme rozlišit, co je misijní povinnost, a co je nová evangelizace. To jsou dva odlišné pojmy. Misie znamenají, že chceme pro křesťanskou víru získat někoho, kdo se s ní ještě nesetkal. To znamená misie zámořské. U nás už křesťanství bylo a je, ale mnozí ho opustili. A jsou naplnění všelijakými předsudky, takže zdejší člověk není jako pohan, který křesťanství nezná a je celkem otevřený. Naši lidé jsou uzavření a zabarikádovaní.

A tady má nastoupit nová evangelizace. Evangelium, které lidé odhodili, jim zase novým způsobem nabídnout. Samozřejmě, že zde může být dvojí metoda: především soukromá - příležitostně, podle individuálních možností nebo prostřednictvím nějaké akce, organizovaně. Je fakt, že máme dost akcí, které jsou určeny pro věřící členy církve. Málo se však snažíme dostat k lidem mimo církev. Myslím, že právě tady je úkol laiků. Kněz se nedostane do "nevěřícího prostředí" tak často.

(královéhradecká diecéze)

(soj)