CO TAKÉ ZAZNĚLO VE SNĚMOVNÍCH KROUŽCÍCH

Je oprávněná kritika nedostatků v našem společenství, v naší církvi? Jak rozlišujeme při kritice lidský a božský prvek v církvi? Co mají podle nás dělat ti bratři a sestry, kteří s něčím v životě církve nesouhlasí?
* Kritika je důležitá a oprávněná, ale často se zůstává jen u ní. Neměli bychom nejprve jmenovat to pozitivní, než začneme řešit nějaký problém? Máme odvahu mezi sebou nahlas prosit za odpuštění? Víme, jak mnoho nám chybí a jak musí růst naše řeholní společenství k vnitřní otevřenosti - a co teprve laická společenství?
(ženské řehole)

* Církev je často hodnocena podle jednotlivců. Kritika bývá jednostranná, neschopná vidět věci pozitivní. Učíme se žít pravdivě a nezakrývat nedostatky, kultivovaným způsobem říkat kritiku, aby se stala prostředkem pomoci.
(ženské řehole)

* O lidském prvku diskutujeme, Boží hledáme.
(brněnská diecéze)

* Jako církev jsme společenstvím hledajících, putujících a hříšných lidí. Církev, která nechce vzít na vědomí, že se sestává z hříšných lidí, se stane zatvrzelou a nemilosrdnou. Když si ale církev zůstane vědoma své viny a hříchu, potom může radostně a klidně žít a čerpat z Božího odpuštění, neboť je jí dáno zaslíbení, že kdo se sám poníží, bude povýšen. Přál bych si, aby každý, kdo s něčím v životě církve nesouhlasí, měl právo a možnost svůj názor svobodně na různých úrovních vyjádřit. Kéž bychom si uvědomili, že upřímná kritika není aktem nepřátelství, ale naopak výrazem lásky a směřování k pravdě.
(královéhradecká diecéze)

* Při kritice většinou ztotožníme nedostatek s člověkem a stejně to ostatní dělají i s nedostatky věřících a kněží a ztotožní je s církví. Je to pro nás velká výzva, že podle našeho života a společenství posuzují nevěřící celou církev. Ti, kteří nesouhlasí s něčím v církvi, by měli problém prodiskutovat s někým, kdo má pro ně pochopení a ke komu mají důvěru, a hledat řešení i v modlitbě. Možná, že jen některý sporný bod špatně chápou.
(litoměřická diecéze)

* Kritika nedostatků a chyb v církvi je jistě oprávněná. Ostatně potlačování kritiky si církev již vyzkoušela a víme, jak to dopadlo. Jádro problému je označeno právě ve druhé části otázky - jak rozlišit, co je autentické Boží zjevení, a co lidský prvek. Zde by měla pomoci služba teologů. Jejich svobodné diskusi nesmí bránit cenzura ani autocenzura. Je třeba potlačit vliv kuriálních úředníků. Je-li v české církevní provincii prostor pro kritiku církevních poměrů malý, v olomoucké diecézi pak téměř žádný a ve farnostech už vůbec žádný. Kritika faráře je považována za jeho zneuctění, kritik pak za rebelanta, odpadlíka či nepřítele církve.
(olomoucká arcidiecéze)

* Někdy je kritika nedostatků v církvi oprávněná. Jedna z možností, jak projevit nesouhlas, je zřetelné vyjádření svého názoru prostřednictvím sněmovních kroužků.
(olomoucká arcidiecéze)

* Nedostatky ve společenství jsou, kritika bývá oprávněná. Řešit nedostatky společně, hlavně s knězem, nehledat řešení samostatně za zády druhých. Mnoho nespokojenosti a záští pramení právě z toho, že i zřetelně oprávněná kritika bývá považována za nepatřičnou. To následně způsobuje ochladnutí osobních vztahů, vznik soupeřících skupin a ztrátu aktivity některých členů církve.
(pražská arcidiecéze)