Církev chystá velkou ofenzívu: svůj sněm

Čeští katolíci se sejdou a poradí po 150 letech, sociologové pochybují, že jim to pomůže

Hospodářské noviny, 18. 4. 2003

Ke křesťanství se hlásí stále méně Čechů. Katolická církev se to chystá zvrátit, a proto chystá všeobecný sněm. Velikonoce jsou poslední přípravou.

Úpadek křesťanství se stal hlavním tématem církevních diskusí od července 2001. Tehdy se při sčítání lidu přihlásilo 26 % Čechů ke katolické církvi a dalších šest procent k evangelíkům. Bylo to celkem o třináct procent méně, než ukázalo sčítání v roce 1991.

O něco příznivěji vycházejí průzkumy veřejného mínění. Podle pravidelných šetření společnosti STEM se vztah k církvi nezměnil od dubna 1994 do prosince 2002. Nemění se počet těch, kdo věří v Boha (35 až 39 procent), kdo se účastní bohoslužeb aspoň několikrát do roka (20 až 25 %) a kdo se hlásí ke křesťanských církvím (46 až 51 %). Fakt, že při sčítání přiznává svou víru podstatně méně lidí, vysvětlují výzkumníci nechutí k oficiálním dokumentům.

Nepříznivá je ovšem statistika křtů, které eviduje sama katolická církev. Nových křesťanů (převážně dětí) je každým rokem méně: ještě před šesti lety jich bylo 23 tisíc, už předloni ale jejich počet klesl pod 20 tisíc. Podobné je to s církevními sňatky i pohřby.

Trendy se v nejbližší době nezmění. To si myslí sociolog Jan Spousta, který se církvemi dlouhodobě zabývá. Upozorňuje, že církev má špatnou pověst mezi lidmi a navíc přestárlé kněžstvo. Nic zásadního přitom čeští katolíci nemohou odkoukat ani u zahraničních církví. "Leckde samozřejmě mají lepší pozici ve společnosti, ale to je náskok, který vznikl už před desítkami let."

Čeští katolíci se přesto chtějí pokusit o velkou změnu. Již na červenec chystají akci, kterou naposled pořádali před 143 lety - 6. července začíná na Velehradě týdenní sněm, kam budou přizváni také zástupci věřících. V tom je obdobou sjezdů politických stran. Delegátů by mělo být celkem 201, pouze 16 biskupů však bude mít rozhodující hlasy.

Poslední český sněm (v roce 1860) varoval před nebezpečím socialismu, zakázal návštěvy bohoslužeb jiných církví a varoval katolíky před přátelstvím s jinověrci.

Letos by měli katolíci především hledat cestu, jak posílit svou pozici v české společnosti. Delegáti by měli mít k dispozici podrobné sociologické studie a podle nich vytvořit pro všechny diecéze společný projekt, jak oslovit občany.

"Sněm by měl naší církvi navrátit věrohodnost a morální kredit před společností," soudí ředitel Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích Miloš Raban, podle kterého je církev "největším a nejstarším garantem národního duchovního bohatství".

O konkrétní strategii je zatím předčasné mluvit. Mluvčí České biskupské konference předem upozorňuje, že katolíci nehledají okamžité efekty: "Církev se přece snaží překonat důsledky informačního embarga, které na ni uvalil komunistický režim."

Sekretář připravovaného sněmu, olomoucký jezuita Pavel Ambros doporučuje oslovit veřejnost "z očí do očí", hlavně prostřednictvím kulturních akcí. Podle Ambrose jsou poslední přípravou na sněm letošní velikonoce: "Přicházející jaro je přirozenou pohnutkou k odložení lhostejných frází. Rozkvetl strom, zazelenala se louka, po mrazivých dnech jsme dostali za odměnu slunce." Tyto svátky jsou pro církev posilou, která přesahuje každou sociologickou analýzu.

Sociolog Spousta ale nevidí ani na sněmu velkou naději: "Evropské církve jsou tak trochu v pozici člověka, který prodává kožichy na Sahaře. Pokud do své nabídky nezařadí něco, po čem lidé skutečně touží a čemu rozumějí, tak asi nebudou mít velký úspěch."

Petr Holub