Zdroj: Hospodářské noviny
Datum vydání: 14. 7. 2003
Autor: Petr Holub
"Katolická církev se odráží ode dna," tak hodnotí plenární sněm na Velehradě dokonce i známý kritik církevních poměrů, kněz Tomáš Halík.
Petr Holub
/Od našeho spolupracovníka/
Praha, 14. 7. 2003
Sněm české římskokatolické církve na Velehradě, který skončil v sobotu, je podle účastníků největší církevní událostí od listopadu 1989.
Měl zareagovat na nepříznivý vývoj posledních let, kdy církev postupně ztrácí věřící. Podle sčítání z roku 2001 poklesl jejich počet na dva a půl miliónu. Katolíci sněm chystali šest let a od počátku upozorňovali, že podobně rozsáhlá reprezentace se v Česku nesešla od roku 1860.
Přípravou byly diskuse ve farnostech, kde i běžní věřící dostali možnost sněmu navrhnout, o čem bude jednat. Návrhy byly shromážděny v pracovním materiálu "Instrumentum Laboris", rozděleném do tří částí. První z nich měla shrnout církevní minulost, druhá poselství církve dnešku a třetí najít cestu, jak poselství předat.
Nakonec se na Velehradě sešlo 91 delegátů. Vedle patnácti biskupů, kteří měli rozhodující hlas, jednali zástupci teologických fakult, církevních řádů a laiků.
Kritiku vzbudilo heslo sněmu "Nenecháme si vzít budoucnost", které kněz František Hanáček označil za doklad malomyslnosti: "Budoucnost nám přece nikdo nebere!" zdůraznil při svém vystoupení. Hanáček také upozornil, že obvyklé stížnosti na chudobu církve nejsou na místě: "Naše církev dovede i rozhazovat, a to docela slušně. Přichází k penězům totiž docela snadno, když je dostává od státu."
Při diskusi zazněl i názor, že existuje nakonec i dostatek univerzitně vzdělaných členů církve: počet kněží se zvětšil z patnácti set v roce 1989 na současné dva tisíce. Katolické fakulty přitom ročně opouští dalších 250 absolventů.
Příčinou nezájmu o katolickou víru podle Hanáčkova kolegy Víta Zatloukala není nedostatek peněz nebo lidí, ale fakt, že si církev dostatečně neuvědomila současný individualismus. "Musí ukázat, že jí nejde o zvýšení členské základny, ale že jde o nabídku smysluplného a zdravého života. "Bylo pozoruhodné, že nejkritičtější příspěvky včetně realistických návrhů řešení vzešly od kněží a řeholníků, tedy ne od laiků," shrnuje debatu redaktor Katolického týdeníku Jan Mazanec.
Mazanec připomíná, že biskupové schválili prakticky všechny návrhy, které doporučilo plénum. Ke sporům došlo pouze ve chvíli, kdy odmítli nutnost omluvy za to, že část církve spolupracovala s komunistickým režimem.
Závěrečná zpráva pod redakcí pražského kněze Aleše Opatrného obsahuje konkrétní návrhy na změnu života v církvi, například reorganizaci farností, vzdělávání kněží i laiků a možnost jáhnů sloužit mši. Návrhy by měly projednat odborné komise a předložit do září.