Laici - blýská se na lepší časy

PŘEDSTAVUJEME KOMISE PLENÁRNÍHO SNĚMU

Jak jsme už čtenáře informovali, součástí příprav druhého zasedání Plenárního sněmu katolické církve v České republice je práce osmi tematických komisí. Činnost jedné z nich, Komise pro život a poslání laiků, přibližuje její člen Karel Ženíšek.

Podílíte se na práci Komise pro život a poslání laiků plenárního sněmu, konkrétně v oblasti života laiků v církvi a ve světě. Můžete ji přiblížit?

Scházíme se každý měsíc v Praze a snažíme se doplnit či „vylepšit“ materiál Radost a Naděje, který vzešel z velehradského zasedání plenárního sněmu. Není problém shromáždit další pohledy a názory na tato témata, protože v komisi je dostatek zkušených a odborně zdatných kněží i laiků - problémem je spíš příprava materiálu pro druhé zasedání sněmu, který by byl živý, stručný, srozumitelný a oslovující. Téma jsme si pro snazší práci rozdělili na dva základní bloky - úloha laiků v církvi a ve světě. Věnujeme se rodině, dětem, mládeži, hospodářství, politice, sociální spravedlnosti, médiím, vzdělání a kultuře.

Kým je laik v církvi a jak by měl působit ve světě?

Jasně to vyjadřuje konstituce Lumen gentium: „Laici jsou ti věřící, kteří nepřijali svátost svěcení nebo nejsou řeholníky. Přijali svátost křtu, často i biřmování a manželství. Proto mají své nezastupitelné místo v životě církve i v zaměstnání, rodině a společnosti, kde mají službou zvěstovat Krista.“ Laik je především zralý člověk, který předává radostnou naději, který má na společenské rovině možnost účasti v nepřeberném množství aktivit, například v komunální politice nebo v organizaci a zprostředkování výstav, koncertů, přednášek, může pomáhat při přípravě společenských, sportovních či rekreačních akcí.

A v jakých oblastech je to „nezastupitelné místo“ laika v církvi?

Měl by být kontaktní osobu, na kterou se mohou s důvěrou obrátit hledající a všichni z farnosti v různých potřebách. Ve větších městech může pomáhat hledat lidem společenství, je to někdo, kdo umí doprovázet, pomůže v přípravě na svátosti. Může vést matriky, kroniku, vytvářet farní časopis, pečovat ve spolupráci se stavebním oddělením biskupství o budovy, které patří farnosti, shánět finance. Laik se může angažovat ve službě hlásání Božího slova v katechezi, při vedení pobožností (teď v postě např. křížové cesty), v přípravě na svátosti, při vedení modlitebních setkání. Ví o nemocných a navštěvuje je - může je doprovázet v těžkých chvílích života. Může připravovat programy pro děti a mládež, tvořit a případně vést místní společenství věřících, iniciovat setkávání farníků.

Není to suplování faráře?

Ne, ten má nezastupitelnou úlohu „duchovně živit“ skupinky věřících a společenství. Kněz však není jediný, kdo žije duchovním životem. Je ale tím, kdo se má v prvé řadě starat o to, aby pomáhal všem duchovně žít. Živý organismus farnosti spolu vytváří kněz, ve kterém je pravdivá pokora, čerpaná z modliteb, a zdravé sebevědomí spojené s vědomím, že jeho svátostné kněžství je službou, a dále laici, kteří se stejně jako kněz obracejí k Bohu a poznávají už zmíněné možnosti, jak sloužit ve svém farním společenství.

Domníváte se, že církev v současné době dostatečně využívá schopnosti a odborností laiků? Je ze strany laiků o tuto službu církvi zájem?

Blýská se určitě na lepší časy. Domnívám se ale, že jejich větší angažovanosti brání často malý zájem jak ze strany laiků, tak i kléru. U laiků může být často v případě „profesionálního zapojení“ problémem nedostatečné finanční ohodnocení, na kterém je závislá rodina. Situace, v jaké církev u nás je, vyžaduje nové způsoby pastorace, a ty nejsou možné bez dobré týmové práce. Laici jsou a mají být spolupracovníky kněze - na základě všeobecného kněžství jsou všichni povoláni, aby se podíleli na sdílení naděje.

Myslíte, že sněm vytvoří nějakou koncepci pro širší integraci laiků do života místní církve?

Nevím, zda slovo koncepce je ten správný výraz. Dali jsme si za úkol problémové situace popsat, říci, kde je problém, a hledat řešení.

JIŘÍ MACHÁNĚ