Analýza příspěvků - téma 4/2000 - Laici v Církvi

(vybrané odstavce)

 

Život laiků

§         Máme-li na mysli slova Pána Ježíše o soli, musíme se zamyslet i nad dalším: "aby sůl nepozbyla chuti". To znamená, že máme prohlubovat svůj osobní duchovní život. (97012)

§         Zájem o konvertity /obecně/ - zájem o jejich další "osudy", život /i náboženský, rodiny, problémy atd./ V praxi se mi zdá, že tito jsou časem opět nějak mimo církevní společenství. (97014)

§         Laici jsou děleni na dvě skupiny, poslušní, kteří jsou tiší, na nic se neptají a po mši v klidu odcházejí domů, a neposlušní, kteří chtějí ledacos vědět, s knězem mluvit, ledacos zlepšit a kteří si mnohdy již ve zcela krajích případech dovolí i kritická slova. Ty poslušné církev (= kněží) dává za vzor ostatním, ty druhé obviňuje z rozvracení. (01003)

 

Společenství laiků

§         Generace laiků, která prožívala 2. vatikánský koncil a jeho aplikaci v podmínkách České církve, těžce nese, že se s ní dnes již nepočítá.  (98005)

§         Při plánování budoucnosti naší církve, kdy spoléháme jen na mladé. Zapomínáme na zapojení věkové skupiny dnešních pětačtyřicátníků a výše, kterým děti už odrostly, život i doba je dostatečně vzdělala, formovala, prohloubila a prověřila. (98005)

§         Lidé středního věku mají na rozdíl od mladších vzdělání a zkušenosti, a síly jim ještě neubývají jako těm starším. Avšak ne vždy a ne všude mají možnost se zapojit a uplatnit své kvality. Trochu mi to připomíná chování firem, které přijímají pracovníky pouze pod 35 i méně let. Křesťan, jakmile vyroste z věku adolescence, může zbytek života čekat nanejvýš na poslední pomazání. Pokud nebydlí zrovna ve velkoměstě, kde je víc aktivit, tak vhodné zapojení nenajde. V církvi a farnostech by měla existovat. širší základna pro vzájemná setkání, poznávání a obohacování. Nijak neodsuzuji ony zájmové skupiny, jenom se domnívám, že to samo o sobě nestačí. (96038)

§         Všechny pravidelné schůzky ve farnosti mimo mši sv. by měly mít dvě roviny zaměření: první k Bohu, druhou k bližnímu. Samozřejmostí na těchto schůzkách však musí být naprostá otevřenost vůči všem, tedy u vůči nově příchozím. Žádné uzavřené party! (Alespoň občas je důležité uspořádat mezigenerační besedy, při kterých "dospělí ať usilují navázat s mladými přátelský dialog... a mladí ať projevují úctu a důvěru ke starším" (97012)

§         V souvislosti s činností farních rad, ale třeba i sněmovních kroužků a jiných skupin věřících na vesnici bude třeba řešit i problém místa jejich setkávání. Tam, kde jsou farnosti dlou­hodobě spravovány excurrendo a farní budovy jsou prodány nebo pronajaty, kde při kostelích nejsou klubovní místnosti, kde se v kostelích. ani sakristiích netopí, je málo mocností, kde se skupiny věřících mohou scházet. (98025)

 


Vzdělání laiků a teologické fakulty

§        Velkým úpadkem by se mohlo stát, kdyby byla stále podceňována úloha všech laiků, kdyby se více nedbalo na studium Písma. (96038)

§         Je naléhavě nutné zřídit diecézní domy pro formaci a vzdělávání laiků, kde se bude nabízet možnost cíleně a systematicky vychovávat laiky pro jejich působení ve světě. Tyto domy jasně oddělit od pastoračních středisek, dát jim jasnou náplň a podporu biskupů, a také finanční podporu pro začátek činnosti. Nenechávat tuto důležitou oblast na dobrovolné činnosti různých akademií a laických hnutí, postavit základy na profesionální, kvalitní a duchovní rovině. (98016)

§         Domnívám se, že základní duchovní péče čerstvým konvertitům nebo lidem teprve hledajícím by neměla by poskytována na TF pro laiky, která má vzdělávat, vychovávat a formovat k pastorační službě budoucí asistenty a katechety, které nadpřirozeným životem z víry již sami nějakou dobu žijí. Domnívám se, že by nebylo od věci u mladých konvertitům stanovit "délku praxe" života z víry před přijetím na TF a zamezit tomu, aby TF neopouštěli s diplomem laická studia nevěřící. (98005)

 

Laičtí studenti teologických fakult

§         Důležitá je též duchovní formace laických studentů teologických fakult, zájem o ně ze strany vedení diecéze. (98016)

§         Absolventi teologických fakult: Především se domnívám, že v jednotlivých diecézích naší církve chybí jasná koncepce, co s absolventy dál. A teď nemám na mysli nabízet jim placená místa – tuto fakultu nestudovali pro kariéru nebo zbohatnutí – ale nabídnout jem uplatnění v některém kostele, v charitě či jiné podobné instituci, kam církev svým vlivem zasahuje, a kde by třeba po své vlastní práci mohli sloužit Kristu. (97018)

§         Nakolik církev vážně počítá s laickými absolventy teologických fakult (je jich každoročně na třech katolických. fakultách několik desítek), nakolik jim opravdu chceme svěřit důvěru a spoluodpovědnost za farní společenství, nakolik chceme jejich práci platit, aby se jí mohli věnovat plně. (96031)

§         Je třeba všem uchazečům o studium na TF  říci, že je třeba lidí jako soli především na evangelizaci a že právě k tomu účelu fakulta lidi připravuje. To ovšem znamená se starat o ně i po skončení studia; některé lidi do práce jaksi popostrčit nabídkou a zájmem ze strany biskupské kurie, zejména lidi plaché a ostýchavé. Výzva, že máme být užiteční vlastnímu faráři, neobstojí, protože dost lidí nechodí do svého příslušného kostela, ať už z jakýchkoliv důvodů. (97018)

Zapojení laiků do činnosti v Církvi

§        Zapojení laků závisí na motivaci, kterou mu ta, či jiná církevní společenství nabízí. (96009)

§         Nejsou všeobecně známa pravidla pro zapojení laiků v církvi. Například prozatímní stanovy farních rad, schválené ještě arcibiskupem Vaňákem, platily do ledna 1996. Nevím, že by od té doby byly schváleny stanovy nové. Přitom nejde jen stanovy mít! (97041)

§         Zatím již osm let neustále jen mluvíme o tom, že laici jsou nezastupitelní, nenahraditelní, odpovědní, jaké mají specifické poslání a místo ... co všechno se od nich očekává, co všechno již mohou a mají, jaké mohou a mají podmínky pro uplatnění a rozvinutí svých darů... Laici v naší církvi působí spíš jako obtížný hmyz než jako rovnocenná součást Božího lidu. (98005)

§         V zemi, kde se počet katolíků počítá řádově na procenta populace, nelze s užitkem udržovat modely myšlení a jednání vzniklé pro situaci, kdy byli katolíci ve velké většině. Na tomto místě mám na mysli zejména tradiční rozdělení rolí, které kněžím přisuzuje roli jediných subjektů hlásání evangelia ve farnosti a jediných nositelů odpovědnosti za farnost, jejichž hranice působnosti však končí u posledního farníka a nevede k ostatním obyvatelům území farnosti, a laikům oproti tomu úlohu pouhých objektů hlásání evangelia, bez odpovědnosti za farnost. (97004)

§         Má-li být církev skutečnou solí země a úspěšným a důvěryhodným  hlasatelem evangelia, musí být mimo jiné charakteristická širokou a různorodou aktivitou laiků, kteří s plným vědomím ponesou svůj díl odpovědnosti za stav a úkoly svých farností a celé církve. (97004)

§         Cestu k zapojení co nejširšího okruhu věřících na životě farnosti a smysluplném apoštolátu laiků vidím v rozvoji nejrůznějších laických zájmových seskupení zaštítěných dobře fungujícími farními radami. Obnovení různých bratrstev, třetích řádů, asociacemi, sdruženími a hnutími. Zájmovými s jedním cílem: co nejvíc se přibližovat Bohu v praktickém žití evangelia. (97044)

 

Spolupráce kněží a laiků

§         Je třeba rozněcovat skomírající plamínky života v církvi, nabízet ze strany biskupů a kněží prostor pro laiky na kurii, děkanských úřadech a ve farnostech. Je třeba otevřít fary, mnohde nedotknutelné, přestat mít strach a spoléhat se více na Boží pomoc a vedení. (97041)

§         Vymezení pojmů laik a církev pomocí modelů: 1 monarchický model - 2 kolegiální model - 3 komuniální model (97060)

§         Aktivizace laiků se dělá bez současné aktivizace kněží (kteří nedokážou aktivní laiky přijmout a správně vést, zadat jim úkoly.) (98005)

§         Jakýkoli apoštolát laiků se bez úzké spolupráce s knězem prostě dělat nedá. Kněz musí vhodného laika, který by měl apoštolovat, na toto připravit. Pak ho teprve může poslat. (97033)

§         Domnívám se, že zájem o laickou duchovní službu v naší církvi by neměl projevovat jen laický zájemce, ale mělo by to být povinností každého pastýře, především v tomto stavu ohrožení vyhledávat i mobilizovat možné a schopné i starší laiky. (98005)

§         Většinou jsou však opomíjena mladá manželství s malými dětmi. Zvláště pak bývá opomíjena zralejší generace, která se blíží k důchodu. Manželé dospívajících nebo dospělých dětí, kteří začínají mít více času (a mají již určité životní zkušenosti). A snad právě z nich by mnozí mohli organisovaně pomáhat při práci v laickém apoštolátu. K tomu je potřebná určitá formace ze strany duchovních. (97012)

§         Děláme z laiků hloupé, málo teologicky vzdělané, nedospělé a nesvéprávné členy naší církve. Jakýkoliv kritický názor je brán jako útok na samé základy církve nebo opozice. (98005)

§         V mnoha farnostech nezvou kněží laiky k vzájemné poradě o tom, jak co nejlépe prožívat křesťanství v dnešní době, v daných podmínkách a na daném místě. Nezvažuje se společně, na co zaměřit své síly a schopnosti. (LG 37). (97035)

§         Kromě obecně známých úkolů by bylo možné a jistě i potřebné, aby se farnost jako taková více scházela a spolu diskutovala. Snadněji by se našli ti, kteří by mohli přispět svojí odborností v různých oblastech života farnosti. Vědělo by se také o těch, kteří jsou v různých nesnázích, a hledaly by se způsoby pomoci a samozřejmě by bylo snazší najít i více lidí ochotných ke spolupráci, aby pořád nedělali všechno možné stále ti samí. (97035)

§         Laici mohou být význačnou pomocí v diecézích. Je třeba cílevědomě vychovávat klérus a laiky ke spolupráci. Při velkém nedostatku kněží se ukazují možnosti přínosu pastorační práce vzdělaných laiků. V tomto ohledu je nutno vyžadovat pastorační projekt zaměřený ke spolupráci s laiky vzhledem k budoucnosti autorizovaný biskupy. (96012)

§         Úkoly však stále narůstají a laici, byť se mají jako živé údy Kristova těla ze všech svých sil přičiňovat o vzrůst církve a mají i předpoklady k tomu, aby je hierarchie přizvala k některým církevním úkolům (LG 33), zůstávají stát stranou, nepozvaní ke spolupráci. Nemám tím přímo na mysli, aby pastorační pomocníci evangelizovali na prázdných farách (jak je to např. v severních Čechách), ale přímou účast laiků na liturgickém a pastoračním životě farnosti, ve které farář je a má možnost tak mnohé úkoly osvědčeným laikům přenechat. (97035)

§         Mnohé úkoly ovšem předpokládají určité náboženské vzdělání a duchovní formaci, kterou by jim však měl kněz poskytnout či zajistit. Nemělo by se zapomínat na to, že je-li někdo nějakým úkolem pověřen, cítí pak i větší spoluodpovědnost za život v dané církevní obci a je proto i aktivnější. (97035)

§         Dávám proto k zamyšlení a úvaze některé nahrubo načrtnuté náměty, které je možné uvést do života za podmínky opravdu nadšeného a výkonného týmu spolupracovníků biskupa na kurii a děkanů na děkanských úřadech:

1.      Exercicie po farnostech skupinami vybraných kněží

2.      Systematické vzdělávání laiků po děkanátech a farnostech vybranými skupinami lektorů

3.      Nabídka přednášek, kulturních pořadů ap. z diecéze i mimo ni přes agenturu nebo komisi na kurii

4.      Zakládání křesťanských klubů s programem dle bodu 3) otevřených pro veřejnost

5.      Evangelizační skupiny (např. jak to dělá komunita z Dolan)

6.      Zakládání bytových společenství a s tím související výchova animátorů

7.      Obsazovat prázdné farnosti jáhny a laiky a pověřovat je jejich řízením v souladu s kodexem

8.      Pracovat s matrikou - kontaktovat rodiče pokřtěných dětí, kteří se nepřihlásili do výuky náboženství

9.      Více zapojovat laiky do příprav na křest a manželství, zvát uchazeče do rodin ap.

10.  Zlepšit informovanost z biskupské konference, kurie a děkanství pro laiky

11.  Pořádat pravidelná setkání zástupců farních rad (pastoračních rad) s biskupem a děkanem - panelové diskuse

12.  Rozvíjet osobní kontakty mezi jednotlivými farnostmi

13.  Pořádat farní slavnosti, plesy, sportovní dny ap.

14.  Vypracovávat výroční zprávu o stavu diecéze se směry dalšího rozvoje

15.  Organizovat týmy akolytů a pastoračních pomocníků pro pravidelné podávání sv. přijímání a poskytování dalších služeb starým, nemocným a opuštěným v nemocnicích a bytech (97041)

Různé aktivity laiků

§        Bylo by třeba uznat, že každý věk je z určitého hlediska kvalifikujícím faktorem pro určité úkoly a určité poslání a že je to třeba respektovat. Aby se to mohlo uskutečnit, je z hlediska organizováni pastorační práce v diecézích třeba vycházet z možností, nikoliv z potřeb a možnosti distribuovat tak, aby byly respektovány priority. (97032) Laické aktivity mohou být velmi pestré a různorodé: od různých malých společenství přes zájmové a oborové iniciativy, komerční instituce a nakladatelské a vydavatelské aktivity, až po školy, nemocnice a charitativní organizace - anebo ještě něco úplně jiného. Měly by však vesměs mít něco společného - nemusí přímo provádět apoštolát, ale měly by být svým způsobem otevřené vůči světu a měly by "být vidět". (97004)

§         Podporu laických iniciativ a aktivity laiků vůbec lze rozdělit na dvě oblasti: odstraňování překážek a vlastní pozitivní podporu. Při odstraňování překážek je třeba se jasně vyslovit, že církev o aktivitu laiků stojí a potlačit tak apriorní nedůvěru řady kněží vůči těmto aktivitám. (97004)

§         Je jasné, že jakákoli širší angažovanost lidí rozličných zaměření a zájmů se nemůže vyhnout různým konfliktům a excesům. Laické aktivity čekají jistě různé excesy nadšenců, mimořádně zapálených pro věc, ale o to méně rozumných a tolerantních. Je to však daň za živou a otevřenou církev, kterou je nutné a kterou se vyplatí hradit. Tyto problémy je potom třeba řešit pokud možno šetrně, bez prohlubování konfliktů a zejména věcně, nikoli tedy v osobní rovině. (97004)

 

Apoštolát laiků

§         Laický apoštolát by měl zahrnovat všechny oblasti života. (97012)

§         Zapomeňme jednou provždy na fráze typu "laici provádějí apoštolát tím, že se v práci chovají slušně".(97004)

§         Pokud kněz náležitě připraví svého laického spolupracovníka, může jej poslat - slova evangelia přinášet a interpretovat prostě a jednoduše, aby jim rozuměl každý a aby se dostala do povědomí té nejširší veřejnosti. Mohou nastat i momenty, kdy laik určitou konkrétní věc vysvětlí i srozumitelněji než duchovní - právě proto, že je laik. Myslí jako laik, metodika jeho výkladu může být (v jednotlivostech) pro laiky i stravitelnější.(97033)

§         Ve vztahu k nevěřící veřejnosti bychom měli uskutečňovat laický apoštolát rozhodně především svědectvím vlastního života. Ale kromě toho i využíváním všech příležitostí, kdy nás jako křesťany mohou poznávat a o křesťanství se dovídat. (97012)

§         Kde apoštolát konat? Všude tam, kde je toho zapotřebí. Například mnoho našich bratří a sester nemělo během 40 let možnost hlouběji se vzdělávat v Písmu, často nemají jasno v otázkách morálních. Zde mohou náležitě vzdělaní laici pomoci svým kněžím katechezemi pro dospělé a dříve narozené, taktéž i výukou náboženství u dětí. (97019)

§         Apoštolát kněží i laiků by měl být obrácen především k mládeži - budoucnosti lidstva - i církve. Umět mládež oslovit, orientovat ji poněkud jinam, než ji diriguje současný svět s tržní ekonomikou, zločinností, drogami, sexem... Toto mládež ničí fyzicky a zcela odvádí od Boha - tím ji ničí i duchovně. V naší farnosti vcelku prosperuje tzv. večeřadlo (společenství starších farníků), o společenství mladých se toto bohužel říci zatím nedá. (97033)

§         Chování a reakce nevěřících na nás, křesťany, v nás probouzí vědomí, že jsme nepatřičně mezi nimi a hledáme spřízněnou duši: výsledkem může být život v jakémsi ghettu. Duchovní, ale i jiná propast mezi lidmi žijícími v ghettu a praktickými konzumisty je stále hlubší; mám obavy, že je už nepřekročitelná.  (97018)

§         Kolik mladých křesťanů absolvuje vojenskou službu? Služba v nemocnici či farním úřadě je prospěšná, ale je prospěšnější nést Krista a jeho lásku tam, kde chybí. Jsou pravda vojenští kněží, ale myslím, že jich není mnoho a nemohou být všude. Ke své službě budou potřebovat věřící laiky, kteří mohou a mají svým příkladem působit. Je přece třeba oslovit i ty, kteří Krista neznají a s těmi se obvykle na farních úřadech nesetkáváme (97019)

§         Dále jsou zde konvertité. Jdeme jim dobrým příkladem? Uvědomujeme si, že oni mají situaci daleko těžší než ti, kteří ve víře vyrostli? Že jsou mnohem křehčí a náchylnější k pádu? Plníme dobře, jsme-li jim kmotry, své poslání? (97019)

 

Laici pracující mimo Církev

§         Věnovat se otázce povolání laiků, která mohou být v určitých případech v rozporu s křesťanskou morálkou (gynekolog, lékárník, hoteliér...) (98022)

§         Katoličtí laici ve vysokých státních funkcích, K. Adenauer a Ch. de Gaulle, přispěli k tomu, že odvěké nepřátelství mezi Francouzi a Němci bylo pro 2. svět. válce překonáno.(96029)