Analýza příspěvků - téma 5/2000 - Biskupové, kněží, jáhni

Kněžství jako poslání

§ II. vatikánský koncil zdůrazňuje, že je třeba rozšířit poslání kněze, které není možno redukovat pouze na obět' mše svaté. Kněžský život ve všech dimenzích: evangelizace, služby a slavení eucharistie (96038)

§ Naše kněžská existence je zcela namířená k vnější činnosti (k apoštolátu, kázání, službě lásky) a dává nám vidět skutečnost, pomáhá nám dešifrovat smysl života a smrti, avšak neukazuje nám sebe samu. Tato kněžská existence je přítomna a činná, avšak skrytá a nezrcadlící se. A přece je nezbytná, aby vyšla na světlo ve svých přesných obrysech darovaného života. (96038)

§ Kněžské povolání vyžaduje celého člověka, prakticky dání se bez výhrad. Celibát je jedním z těchto znaků "ztráty života pro nebeské království". Tento náročný a bezpochyby správný pohled v sobě ovšem skrývá jedno velké nebezpečí: rozpor mezi plným dáním se a jen velmi parciální potřebností (čili praktickým přijetím) kněze může vést k velké frustraci. Paradoxně je toto nebezpečí (a bohužel nejen nebezpečí!) přítomné nejvíc právě v diecézích s malým počtem kněží. (97032)

§ Je mnoho farností, které ani lidsky, natož duchovně nejsou schopny kněze takříkajíc "unést". Kněze, který je součástí communia, který ho potřebuje žít a z něho žít, který zpravidla nemá osobní povolání poustevníka. (97032)

§ Velmi nutná je reflexe svého kněžského úřadu - své pravé totožnosti Božího člověka. Křesťanský život, což se týká i kněze, je životem podle Ducha, je také blahoslavenství kněze, které vybízí k apoštolskému životu. (96038)

§ Vymezení „církevního úřadu“ - Je třeba odborně vypracovat model „optimálního církevního úřadu“ (nejspíš Křesťanská akademie ve spolupráci se zahraničím). Funkčnost církve jako organizace je velice závislá na tom, aby „církevní úřad“ zahrnoval „ty a právě jenom ty“ úkoly a typy činností, které „organizační styl“ vyžadují. Tím se jednak výrazně zvýší efektivita činnosti „úřadu“, jednak se ale ukáže, kde všude je naopak potřeba přístup „úřední“ nahradit přístupem „bratrským“.(96010)

Vzdělání a formace duchovních

§ Být připraveni, především ve výuce na TF, na kontakt s bohatstvím duchovního světa východu. Proto event. umožnit externí stáž pro římskokatolické bohoslovce, kterým by mnoho informací sdělil přímo teolog pravoslavné nebo řeckokatolické církve. Je zde neinformovanost studentů teologie a nebo jsou informování zprostředkovaně. (98024)

§ Bohoslovec nesmí uvěřit v době své.přípravy pohádkám o tom, jak všichni na něho čekají a jak mu to budou v každé chvíli dávat slastně zakoušet. I dnes, v časech svobody, musí být kněz člověkem do nepohody, člověkem, který nesmí ideální podmínky očekávat, ale který by měl být schopen dobré podmínky spoluvytvářet. (97032)

§ Za naprosto naléhavé a prvořadé považuji vytvořivší se situaci mezi samotnými kněžími a jejich postoje k otázkám katolické věrouky, protože právě oni jsou ti, kteří vytvářejí vědomí a mínění věřících laiků, ale i ostatní veřejnosti. (97018)

Služba jáhnů

§ Tato služba má vlastně trojí charakter: služba slovu Božímu – hlásat jej, služba charitativní – péče o nemocné a starší po stránce duchovní i tělesné a v neposlední řadě i služba liturgická, a to nejen jako pomocníci biskupa či kněze, ale i jako předsedající bohoslužeb bez kněze či při modlitbách věřících. (97026)

§ Ani biskupové, ani kněží a nakonec ani společenství věřících namnoze nevědí, co od jáhnů očekávat, a tedy jak se na ně dívat. Jeden směr považuje jáhny za neplnohodnotné kněze. Druhý vyhraněný pohled hledá v jáhnech náhradu za chybějící kněze. (97006)

§ Domnívám se, že jsme stále ještě ve stadiu spíš experimentu, stále ještě přetrvávají nedořešené problémy. Obnova trvalého diakonátu se také stává i ekumenickým prvkem, kterým se přibližujeme k chápání této služby našich odloučených bratří. Jáhen tím, že žije skutečně uprostřed obce, se může nacházet velmi blízko nebo se ztotožňovat s jejich strastmi či problémy. (97013)

§ Dalším problémem k řešení je to, že se nejedná jen o nás jáhny, ale i o naše manželky, a to jak ve vztahu k nám, tak ve vztahu ke společenství, kde působíme. Celá struktura církve je postavena před realitu, na kterou latinská církev není zvyklá - totiž: služebník církve, který přijal určitý stupeň svátosti svěcení, už předtím přijal neméně důležitou svátost manželství. (97006)

§ Jáhnova žena nemůže být tedy jen "papírovou" příslušnicí církve, ale ženou hluboce věřící a vposledku i aktivní členkou a spolupracovnicí místního církevního společenství, oporou svému manželovi-jáhnovi v náročném a nelehkém poslání. (97013)

§ Jáhenství je službou celé rodiny, i když svátost svěcení přijímá muž. Je tedy přirozené, že o všech důležitých věcech rozhodují manželé společně, společně se mohou zúčastnit všech aktivit, společně je také mohou v závažných případech odmítnout. (97024)

§ Závažné mohou být u ženatých jáhnů i problémy s možným úmrtím manželky v případě, kdy jsou ještě malé či mladší děti závislé na rodině. Jáhen je v tom případě vázán nadále celibátem. (97013)

§ Jak je zatím stále na nově zaváděnou trvalou jáhenskou službu připravována věřící veřejnost, ale stejně tak i samotní kněží. Podle mého zjištění o zaváděné jáhenské službě toho zatím věřící /tím méně ostatní/ příliš nevědí. (97013)

§ Někdy si však připadáme, že nepatříme ani mezi laiky ani mezi duchovní. Je to díky tomu, že dosud u nás nepronikla do širšího povědomí ustanovení koncilu a nakonec i biskupské konference, jimiž se obnovuje stará služba stálých jáhnů. (97026)

§ Okruh všech problémů kolem trvalého jáhenství by skutečně měly mít samostatný „oddíl“ v nadhozené koncepci přípravy průběhu plenárního sněmu. (97013)

Kněží a biskupové ve farnostech - pastorace

§ Jde totiž o to, aby církevní hierarchie vždy zaujala svůj nekompromisní, pevný názor a dala ho patřičně hlasitě najevo (97018)

§ Často je na překážku nedostatek důvěry mezi kněžími a laiky, nedostatek komunikace a neochota ke komunikaci ze strany církve, formálnost duchovního života kněží a obecný církevní formalizmus. (01003)

§ Velmi často jsou kněží izolováni. Kněží potřeby, starosti a problémy pracujících, studujících farníků a rodin nechápou, ani si je nepřipouštějí a vyhýbají se jim. (98005)

§ Tím se dostáváme k tématu dialogu kněžích s laiky. Možná tito duchovní nejsou tak neinformovaní, jak se zdá, možná v skrytu tuší, o co jde, ale jsou zaplaveni praktickými starostmi o farní a kostelní provoz a rozhovor s vážně nemocným .je pro ně obtížný. A tak toho člověka nebo jeho problém radši vytěsní z mysli.(98004)

§ Tradiční rozdělení rolí, které kněžím přisuzuje roli jediných subjektů hlásání evangelia ve farnosti a jediných nositelů odpovědnosti za farnost, jejichž hranice působnosti však končí u posledního farníka a nevede k ostatním obyvatelům území farnosti, a laikům oproti tomu úlohu pouhých objektů hlásání evangelia, bez odpovědnosti za farnost (97004)

§ V dnešní situaci sekularizované společnosti je potřeba, aby biskupové a kněží byli mimo jiné i takovými manažery, kteří delegují pravomoci, přidělují a kontrolují úkoly, komunikují v církvi i mimo ni a především: formulují cíle blízké i daleké. (97041)

§ Až na výjimky zcela chybí vzájemná pravidelná výměna názorů mezi laiky a kněžími ve farnostech, mezi laiky a děkanem, mezi laiky a biskupem. Nelze se potom divit, že mimo mši svatou často farnost nevyvíjí další činnost, že sedíme vedle sebe v lavicích a neznáme se, že třeba někde existuje tajná farní rada. (97041)

§ S velkou lítostí zažíváme nadřazenost našich představených. Jak zamezit, zarazit pokračování zmírání duchovního života mimo město? Víme, že bez eucharistie se nic nezachrání. (97047)

§ Na mnohé nepůsobí dobře tradiční přepychové oblečení hierarchie. Jak najdou cestu k Pánu ti, kteří nemají dostatečné oblečení, bydlení, žijí pod úroveň. (97047)

§ Nošení hábitu na veřejnosti je důležité, vidíme tak všichni, věřící i nevěřící, že žijete pro Krista, vždyť severní Čechy jsou misijním územím, bohužel, a misionáři jsou hrdí na svůj hábit! (96021)

§ Velmi mě udivuje způsob současné pastorace zaměřené víc na udržování polorozpadlých kostelů, které stejně nikdo nenavštěvuje, nebo na svěcení nějakých zvonů, zatímco člověk jako takový i se svými radostmi nebo utrpením stojí stranou. Nelíbí se mi ani soustřeďování pozornosti pouze na určité sociální nebo zájmové skupiny (mládež, studenti, rodiny, rozvedení). Ne každý se vtěsná do nějaké speciální kategorie, takže spousta lidí zůstane na okraji. Pak si mohou vybrat bud' poustevničení uprostřed města, nebo posezení doma u kafe, v lepším případě v hospodě u piva. (98004)

§ Spíš, než se ptát: kde vzít další kněze do dalších prázdných farností (de facto je to otázka řečnická!) by bylo dobré dojít k otázce: jak co nejlépe využít těch, které máme dnes, a to i s ohledem na to, o dobrou budoucnost je třeba pečovat už (vlastně jedině) dnes.(97032)

§ Také z toho vyplývá jeden poněkud nový požadavek na kvalitu kněze: měl by to být člověk, který bude schopen pracovat v týmu. Je takřka nepředstavitelné, aby pracoval jen a jen sám. Dále z řečeného vyplývá požadavek na vzdělávání jáhnů a spolupracovníků - laiků, ať už v církvi zaměstnaných, nebo pomáhajících při svém zaměstnání. (97032)

Kněží na teologických fakultách

§ Kněží jako vyučující na fakultách nemají být zatěžováni duchovní správou jako administrátoři. Biskupové mají právo naslouchat jejich hlasům jako odborníkům v jejich oboru a zvát je jako poradce. (96012)