Anketa - sněmovní kroužek vikariátní kněžský

Otázka 1. - Vaše radosti a starosti osobní a s rodinou

radost z kněžství, ze služby Bohu i lidem, zvl. trpícím,

radost ze života v řeholním společenství, vědomí božího působení

ze setkání s lidmi, kteří se nasazují obětavě pro druhé (např. charita)

- služba lidem v rámci kněžského poslání

- kontakt s lidmi snažícími se poctivě o život s Bohem

- možnost vidět zájem lidí o život s Bohem

alespoň pár opravdových věřících ve farnosti

ze služby zpovědní,

bolest nad situací společnosti, zvláště morální, nad nedostatkem duchovních povolání, z rozdělení mezi katolickými křesťany, malá tolerance v nepodstatných věcech.

Věřící děvčata si často berou nevěřící i nepokřtěné snoubence. Větší uvědomění a poučování ve výchově.

fanatismus, netolerance, neodpuštění mezi lidmi

povrchnost křesťanů

zanedbaný stav farnosti, nezájem farníků o duchovní život, chybí rodiny s dětmi, rodiče brání dětem v náboženském životě,

chátrající farní budovy.

Co změnit?

Větší aktivita ve společenské oblasti, mít zodpovědnost za obecné věci, větší misijní aktivita církve, v rodině víry i přirozené,

více se starat o sdělovací prostředky, pomoc laiků ve farnosti, jejich zodpovědnost,

metodika vzdělávacích kurzů víry,

rozvinout charitativní pastoraci

modlit se, hovořit s lidmi, snažit se probudit zájem (ale to je těžké)

nebát se pravdy o sobě, o Církvi

důvěřovat Bohu

priority života v Církvi

Otázka 2. - Vaše radosti a starosti s místním společenstvím

Překvapuje mne opravdovost mládeže a jejich modlitba. Překvapuje mne ochota a nasazení některých mládežníků.

Radost - práce s dětmi.

Radost působí aktivita synků a dcerek.

Radostí je, že ve farnosti je několik stálých, aktivních lidí, kteří obětavě slouží a pomáhají. Většina je ze starší generace.

Ještě stále mají lidé zájem o Boha

Bůh nám dokazuje svůj zájem o nás

Malý zájem o společné dění ve farnosti. Kněz zatížen opravami a nemůže se věnovat duchovní činnosti.

Bolest působí nezájem mladších, pohodlnost, naučené zlozvyky.

Bolestnou stránkou je velká kritičnost vůči knězi. Jsou tendence „vtisknutí“ do vlastní podoby. Kritika je aktivní, leč pomoc a služba pasivní.

Kněží jsou unaveni, hledat, jak jim pomoci - zájem laiků, vzájemná pomoc, podněty od biskupů

nedůvěra k Bohu, neočekávání ničeho od Něj

vnímání víry jako břemene

Co s majetkem? Jak se o něj starat, aby nezatěžoval tolik kněze? Jak pomoci s úřadováním?
Jak by měla vypadat služba kurie?

Vzájemně mluvit o všech problémech, bez podezírání a osočování.

Jako kněz musím mít jasnou představu života farnosti a častým kontaktem s lidmi je přesvědčovat. Trpělivě, stále

Je nutné, aby se celkově mluvilo na všech stupních o společenství, o hierarchickém způsobu. Poslušnost = úcta. Nemusím se vším souhlasit, ale mohu pochopit.

Otázka 3. - Vaše radosti a starosti se společenstvím ve Vaší diecézi a s církví v naší zemi vůbec

Radostí jsou kněžské exercicie a společenství s kněžími

živá práce s mládeží, zájem laiků o aktivní spoluúčast v Církvi

existence malých společenství, zájem o Bibli, modlitbu

Moc si vážím kontaktů s biskupem. I když má málo času, přesto projevuje zájem a účast na problémech.

Starost - zaměření na pastoraci západního stylu, u mnohých kněží.

Malý kontakt se spolubratřími, chybí ochota naslouchat zkušenějším.

Únava - celková, jako stav. Neochota se angažovat, jak u mnoha kněží, tak i většiny věřících. Práce spočívá na několika jedincích, stále stejných.

Probudit Církev - misiemi, exerciciemi?

Měla by se aktivovat osobnější stránka - vědět o sobě.

Zavést v našich diecézích jednotu při liturgii, vstávání - sedání.

odlehčit přetížený program biskupů (světit kapličky, zvony, křížky atd. by mohli děkanové)

klást základní důraz na živé společenství kněží (už od semináře)

dát laikům to, co jim patří - starost o věci ve farnostech, které nemusí vykonávat kněz a tím knězi odlehčit

nebát se otevřeně mluvit i o chybách v Církvi (kněží, biskupů, věřících) - „pravda vás osvobodí

varovat se okázalé prezentace Církve ve společnosti

klást důraz na určitou chudobu (např. vyhýbat se užívání luxusním automobilů špičkových výrobců)

větší dohled na to, jak se zachází s penězi věřících

o důležitých projektech ať rozhoduje vždy kolektiv (nejlépe za účasti kompetentních laiků), aby s vyvarovalo velkých problémových projektů (např. Nově Adalbertinum v HK)

Otázka 4. - Vaše radosti a starosti týkající se církve jako celku

Radost - Církev vede Duch Svatý.

Církev je pevná a jasně vede.

Církev stojí na skále, Kristu a je stále oživována Duchem Svatým

Klade se důraz na svobodu a výjimečnost člověka.

Nejednota a nejednotnost.

Neměly by se dělat laciné kompromisy.

Problémem je institucionalismus, těžký jazyk.

Nesmíme ztratit lidskost. Pochopení není souhlas, ale cesta, jak pomoci.

Mnozí biskupové a kněží jsou neposlušni Sv. Otce.

Ztráta autority.

Pasivita našich vedoucích včetně biskupů.

Malý výchovný vliv na fakultě, v semináři, není zde nic, co by formovalo osobnost.

málo věříme tomu, že Církev vede Duch Svatý a snažíme se ji stále zachraňovat vlastmíni silami

Co by se mělo dělat?

Poklady, které máme, více prohloubit. Nehrát si na „Ecclesia triumfalis“.

Církev má mít pochopení, schopnost empatie.

Dávat jasné stanovisko ano-ne.

Otázka 5. - Co očekáváte od biskupů a kněží vůbec?

Obnovení elánu a opravdovost.

Aby byl biskup jeden z nás.

Aby plnili své duchovní poslání.

Biskupové jsou nerozhodní, pasivní, nezkušení, nevšímaví vůči dějinným událostem.

Bez bližší znalosti psychologie a mentality mladého člověka, nejsou osobnostmi, jsou jen včele stáda, mnoho omylů z neznalosti. Většinou jsou vychováni v marxismu.

Jejich kontakt s věřícími jen při slavnostech.

Nevšímaví vůči malým potřebám.

Moc dolézají k mocným a nedovedou se opřít o Boha.

biskupové: věnovat maximální pozornost výchově nových kněží, zájem o kněže, častý osobní a přátelský kontakt

biskupové: nebát se být obyčejnými lidmi, jejichž slabosti občas vyjdou najevo

Kněží: těžiště práce přesunout do duchovní oblasti (ne jen údržbáři)

přebývat mezi lidmi (jako Vtělené Slovo)

věnovat čas i energii také sobě (vlastní formaci, modlitbě, vzdělání a kněžskému společenství)

V okamžiku, když mají mitru a berlu, aby nebyli vzdálení „všemu rozměli“ a mysleli si, že „snědli všechnu moudrost“.

Biskup je nástupce apoštolů to z něj musí vyzařovat. Je „dozorcem“ pravdy a víry, nejen reprezentantem.

V poslední době jsem byl svědkem velké kritičnosti vůči otci kardinálovi - pro způsob mluvy a vystupování.

Otázka 6. - Co by mělo být z výše uvedeného také projednáváno na sněmu?

Zpovědní praxe!!! Většina zpovědí je naprosto formální rutina, bez toho, čím zpověď má být. Naříká se stále na to, že lidé chodí málo ke zpovědi, nebo vůbec ne, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, jaká je většina těch zpovědí.

Náboženský úkol Církve v českém národě.

Výchova nových kněží

Předávání úkolů laikům

Kněžské společenství (a společenství s biskupem)

Konkrétně stanovit, co chceme a kam směřujeme

Jasně vyjádřit model budoucí církve v naší zemi.