Čtvrtek 10. července 2003

Mše svatá spojená s ranními chválami

Čas: 7:00

Místo:

Velehrad, bazilika Panny Marie, hlavní oltář

Hlavní celebrant:

Mons. Jiří Paďour, biskup českobudějovický

Kazatel: Mons. František Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský

Koncelebrují:

biskupové českých a moravských diecézí a kněží, účastníci PS

Formulář mše: Za církev – B (ČM, str. 806)

Ranní chvály:

Čtvrtek 14. týdne v liturgickém mezidobí

Liturgická barva: bílá

Texty čtení:

lekcionář VI/1, str. 278 a 280

Eucharistická modlitba: II.

Nápěv ordinária: Bříza

Zpěv při mši svaté:

Základ církve pevná skála (Kancionál 409)

Oblékání a příprava ke mši svaté:

V sakristii baziliky

(koncelebranti si přinesou albu a štolu)

Hymnus

Základ církve pevná skála / do vln světa vsazená, / stojí tak, jak věky stála, / mocí Boží chráněná. / Zakladatel její vstává, / vítěz kráčí z hrobu bran, / všemu světu důkaz dává, / že je světů věčný Pán, / že je světů věčný Pán.

Pějte, sbory, aleluja, / ve všech nebes výšinách, / pějte, lidé, aleluja, / po všech světa končinách. / Přemožen je lidstva škůdce, / původ všeho rozbroje, / z hrobu k nám již spěje vůdce, / [:nese blaho pokoje.:]

Kriste, jenž jsi roven Otci, / roven Duchu Svatému, / silou víry ku pomoci / přispěj duchu lidskému. / Buď nám světlem v každou dobu, / naplň srdce milostí, / bychom jednou vyšli z hrobu / [:v sídla věčných radostí.:]

1. antifona

Probuď svou sílu, Pane, a přijď nás zachránit.

(Ž 80/79)

Slyš, Izraelův pastýři, *

který vodíš Josefa jak ovce.

Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *

před Efraimem, Benjamínem a Manassem,

probuď svou sílu *

a přijď nás zachránit!

Bože, obnov nás, *

rozjasni svou tvář a budeme spaseni. –

Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *

když se modlí tvůj lid?

Nasytils jej chlebem slz *

a slzami jsi ho napojil vrchovatě.

Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *

a naši nepřátelé se nám posmívají.

Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni. –

Révu z Egypta jsi přenesl, *

vyhnals pohany a zasadils ji.

Připravils pro ni půdu, *

zapustila kořeny a naplnila zemi.

Přikryly se hory jejím stínem *

a jejím větvovím Boží cedry.

Vyhnala své ratolesti až k moři *

a své úponky až k Řece. –

Proč jsi dal strhnout její ohradu? *

Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.

Pustoší ji kanec z lesa *

a polní zvěř ji spásá.

Bože zástupů, vrať se, *

shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!

Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *

výhonek, který sis vypěstoval! –

Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *

ať zhynou hrozbou tvé tváře!

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *

nad člověkem, kterého sis vychoval.

Už od tebe neustoupíme, *

zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

1. antifona

Probuď svou sílu, Pane, a přijď nás zachránit.

2. antifona

Hospodin učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi.

(Kantikum Iz 12, 1-6)

Děkuji ti, Hospodine: †

rozhněval ses na mě, *

ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.

Bůh je má spása! *

Bez obavy mohu doufat.

Neboť Hospodin je má síla a má chvála, *

stal se mou spásou. –

S radostí budete vážit vodu *

z pramenů spásy.

V ten den řeknete: *

„Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!

Hlásejte mezi národy jeho díla, *

zvěstujte vznešenost jeho jména!

Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, *

ať je to známé po celé zemi!

Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, *

neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.“

2. antifona

Hospodin učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi.

3. antifona

Plesejte Bohu, on nám pomáhá.

(Ž 81/80)

(Plesejte Bohu, který nám pomáhá, *)

jásejte Jakubovu Bohu.

Zanotujte píseň, udeřte na buben, *

na líbezně zvučící citeru a harfu.

Zadujte do trub v den novoluní, *

v den úplňku, v čas našeho svátku. –

Takový je příkaz v Izraeli, *

je to zákon Jakubova Boha.

Nařízení, které dal Josefovi, *

když se postavil proti egyptské zemi. –

Slyšel jsem neznámý mně hlas: †

„Zbavil jsem jeho šíji břemena, *

z jeho rukou vzal jsem koš robotníka.

V soužení jsi volal a osvobodil jsem tě, †

odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, *

u vody v Meribě jsem tě zkoušel. –

Slyš, můj národe, chci tě napomenout, *

Izraeli, kéž bys mě poslouchal!

Nesmíš mít boha jiného, *

nesmíš se klanět bohu cizímu!

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, †

já jsem tě vyvedl z egyptské země, *

otevři ústa a naplním je! –

Ale můj národ na můj hlas nedbal, *

Izrael mě neposlouchal.

Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, *

ať si žijí podle svých nápadů! –

Kéž by mě můj národ slyšel, *

kéž by Izrael kráčel po mých cestách!

Hned bych pokořil jejich nepřátele, *

na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.

Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, *

jejich osud by trval navždy.

Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, *

medem ze skály bych jej sytil.“

3. antifona

Plesejte Bohu, on nám pomáhá.

Vstupní modlitba

Hlavní celebrant:

Bože, tys uzavřel s lidstvem prostřednictvím svého Syna novou a věčnou smlouvu, ze všech národů si stále shromažďuješ svůj lid a Duchem Svatým jej spojuješ vjedno; dej, ať tvá církev zůstane věrná svěřenému poslání: ať je kvasem a duší lidské společnosti a pomáhá uskutečňovat její naděje a tužby, aby všechno bylo obnoveno v Kristu a celá lidská rodina aby se k tobě obracela jako k svému Otci.

Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Všichni:

Amen.

1. čtení (1 Petr 2, 4-9)

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Milovaní!

Přistupujte k Pánu, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista.

V Písmu o tom stojí: ´Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.´ Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to ´kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá´. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni.

Vy však jste ´rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal´ ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

Slyšeli jsme slovo Boží.

Všichni:

Bohu díky.

Odpověď ke zpěvu mezi čteními (Ž 96, 3)

Vypravujte mezi všemi národy o Hospodinových divech.

Zpěv před evangeliem

(Ž 133/132, 1)

Aleluja. Hle, jak je dobré a milé, když bratři bydlí pospolu. Aleluja.

Evangelium (Mt 18, 15-20)

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům:

„Když tvůj bratr zhřeší proti tobě, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještě jednoho nebo dva, aby ´každá výpověď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků´. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník.

Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi.

Dále vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoli věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

Přímluvy

Hlavní celebrant:

Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:

Bože, osvěcuj náš duchovní zrak.

Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,

- uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.

Veď nás dnes svou moudrostí,

- abychom žili novým životem.

Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,

- abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.

Řiď dnes naše myšlenky, city i skutky,

- abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.

Obětní průvod

Přijmi z rukou lidu svého / dary k svaté oběti, / kněz je mocí slova tvého / k spáse naší posvětí. / Pro nás v těžkých mukách kříže / zemřel jsi a z hrobu vstal, / zbav nás hříchů našich tíže, / [:tresty věčné od nás vzdal!:]

Dej, ať v srdcích láska vzrůstá / k tobě, lidstva příteli, / ať jsou hodna naše ústa / zpívat spolu s anděly. / Svatý jsi ty, nebes Pane, / svatý, Kriste vítězný, / obloha tvou slávou plane / [:i květ hájů líbezný.:]

Preface 8. pro neděle v mezidobí

I. eucharistická modlitba

(viz koncelebrační texty)

Přijímání

Pán přichází, který z hrobu / vyšel v slávě přeskvoucí. / Rozpukly se v onu dobu / skály divem žasnoucí. / Nuže, srdce, zachvějte se / v bázně svatém úžasu. / Otevřete se, Pán vám nese / pomoc, sílu k zápasu. / Aleluja, aleluja.

Hostinu nám chystáš, Pane, / manu nebes tajemnou, / po níž touží nebešťané, / uchváceni láskou tvou. / Hodnými nás učiň, Kriste, / přijmout svaté tělo tvé; / rukojmí nám bude jisté, / že nás přijmeš v stánky své. / Aleluja, aleluja.

Antifona k Zachariášovu kantiku

Hospodine, dej svému lidu poznání spásy a odpusť nám naše hříchy!

Závěr

Přijdeš jednou s velkou mocí, / v slávě, v kruhu andělů, / v život vzkřísíš z hrobu noci / zástupy svých ctitelů. / Budiž strážcem našich kroků, / cestou k nebesům veď nás / a pak všechny k svému boku / přiviň s láskou v onen čas. / Aleluja, aleluja.