Martin Vaňáč, vanacetf.cuni.cz

Pěkný den!

Jsem tady v diskusních kroužcích nový, přesto jsem si dovolil tu "drzost", že jsem založil hned dvě nová diskusní témata. Se zájmem jsem si v uplynulých dnech přečetl některé příspěvky z mých oblíbených diskusních témat: např. ekumenismus, liturgie (tj. una voce) a Druhý vatikánský koncil. Předevších u těchto témat jsem však měl pocit, že se příspěvky často pohybují v příliš teoretické a obecné rovině.

Vzpomínám si na jednu z prvních diskusí pořádaných Institutem ekumenických studií (založen 1995, od školního roku 1999/2000 přivtělen pod ETFUK jako bakalářský studijní program Teologie křesťanských tradic), které se zúčastnil (ještě tehdy nebiskup) Václav Malý. Vyjádřil radost nad zájmem studentů o ekumenické teologické studium. Vyzval je však, aby nezůstávali pouze u teoretického studia, ale aby se co nejvíce zapojili do práce ve farnostech a sborech, kde se vlastně život církve realizuje nejviditelněji.

Sám na vlastní kůži nyní poznávám, jak velký rozdíl je mezi teorií a církevní praxí, až je mi z toho často smutno. Druhým rokem se podílím na práci ve farní radě a ve sněmovním kroužku jedné pražské farnosti v centru města (zatím nepovažuji za důležité ji jmenovat).

Zajímala by mě proto vaše zkušenosti s konkrétní prací ve farnostech či sborech (např. realizace ekumenistických snah, péče o liturgii, spolupráce s farářem či řeholním společenstvím atd.). Aby se diskuse pro začátek příliš nerozplizla, doporučuji soustředit vaši pozornost na farní rady a sněmovní kroužky (případně ekonomickou radu, pokud někde existuje), neboť tyto "instituty" v současné době asi nejvíce umožňují (nebo by měly umožňovat) spolupráci mezi farářem a farníky.

Těším se na zajímavou a přínosnou diskusi.

S pozdravem Martin Vaňáč

Martin Vaňáč, vanacetf.cuni.cz

Téma FR a SK zatím nikoho příliš nezaujalo. Jelikož obě instituce považuji za důležitou součast církevního života v ČR (což mi můžete na základě vašich zkušeností vyvrátit), doufám, že se podaří rozpoutat věcnou diskusi či žádoucí výměnu zkušeností. Jako diskusní příspěvek předkládám vlastní zkušenost z jednání FR v naší farnosti. Text jsem napsal do farního časopisu a úmyslně jsem se snažil upozornit na obecnější koncepční problémy s činností FR.

Již téměř dva roky pracuje v naší farnosti farní rada (dále FR), která byla ustavena v lednu roku 1999. Byl jsem požádán, abych napsal několik poznámek k její dosavadní činnosti. Kritický tón mých subjektivních postřehů nemá za cíl snižovat práci členů FR a řady dalších obětavých lidí, nýbrž chci tímto zamyšlením přispět k zlepšení jejich práce. Zároveň chci vznést některé podněty k zamyšlení pro všechny farníky v souvislosti s připravovanými volbami do nové FR, které proběhnou pravděpodobně v prosinci letošního roku.

FR utvořilo kromě faráře a kaplana dalších 10 členů, z nichž polovinu jmenoval farář a druhá polovina byla zvolena ve farních volbách. Založení FR nebylo v podstatě žádným velkým zlomem, neboť všichni její členové se již před jejím ustavením aktivně podíleli na životě farnosti a schůze FR byly vlastně pokračováním již probíhajících setkávání farnosti (první úterky v měsíci).

Za jeden z hlavních úkolů FR jsem považoval zlepšení komunikace uvnitř farnosti a koordinace řady aktivit. Tento úkol se však podle mne nepodařilo zrealizovat. Již sama zasedání FR občas postrádala jasný program jednání a věcné vedení diskuse. Nedošlo k ustavení výboru a odborných komisí FR, které by jednotlivé záležitosti vždy předjednaly a tím ulehčily jejich projednání na setkání farnosti. Každý z nás byl pověřen péčí o určitou oblast života farnosti, ale v podstatě šlo o pokračování již existujících aktivit. Nedomnívám se, že činnost FR, která má být především poradním a pracovním orgánem faráře, výrazněji odlehčila úkoly přetíženému faráři. Tato činnost spočívala hlavně na pracovnicích farního úřadu (patří jim velký dík za práci v ne vždy zcela jednoduchých podmínkách).

Činnost FR po celou dobu komplikoval nevyjasněný vztah mezi farností a řeholním společenstvím, což se nejvýrazněji projevovalo v jednáních o využívání prostor Farního klubu. Bohužel dodnes podle mne neexistuje alespoň rámcová koncepce o spolupráci a vztahu mezi farností a řádem. Nedávná změna ve vedení řádu však dává naději, že se komunikace mezi těmito subjekty zlepší.

Na počátku činnosti FR jsem ve Sněžence vyslovil přání, aby se rada nestala nějakým do sebe uzavřeným „elitním klubem farnosti“, což by bylo proti jejímu hlavnímu úkolu, kterým je spolupráce se všemi farníky při vytváření takové farní obce, jež bude opravdu živým společenstvím věřících. Ani v tomto případě se nedomnívám, že by činnost FR dosáhla nějakých výraznějších úspěchů. Důvodem je pravděpodobně jednak specifický charakter farnosti uprostřed města, jednak nezájem většiny návštěvníků bohoslužeb o dění ve farnosti. Zasedání FR byla vždy veřejná (pouze jednou jsem byl svědkem poněkud necitlivého vykázání nečlenů rady z jednání) a jejich zápisy jsou veřejně k dispozici.

To bylo jen pár kritických poznámek k dosavadní činnosti FR. Nechci, aby tento pohled zpět vyzněl příliš pesimisticky, neboť stačí prolistovat starší čísla farního časopisu, aby bylo zřejmé, že ve farnosti probíhala a probíhá řada aktivit, na jejichž přípravě se výrazně podílejí členové FR (např. sbírky na Ukrajinu, vydávání farního časopisu, výlety, sportovní a kulturní aktivity, přednášky a společenství atd.).

Na závěr uvádím některé koncepční otázky, kterými by se podle mne měla současná i budoucí FR zabývat:

1. uspořádat svoji organizaci a činnost podle stanov, vydaných pražským arcibiskupstvím v dubnu 2000 (podle §38 by se dosavadní FR měly přizpůsobit těmto stanovám do 31.12.2000);

2. pro ekonomické otázky by měla vzniknout ekonomická rada farnosti, pro kterou rovněž vydalo arcibiskupství stanovy;

3. formulovat optimální způsob soužití a spolupráce mezi farností a řádem (zároveň stanovit jasná pravidla pro využívání prostor Farního klubu farností);

4. formulovat pastorační situaci farnosti a její hlavní pastorační úkoly (k tomuto tématu doporučuji text Aleše Opatrného: Pastorace v blízké budoucnosti v jeho knize Pastorační situace u nás, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1996, s. 73-81).

„Farní rady mohou a mají být zřizovány jen za tím účelem, aby jejich činnost podporovala a vedla k účinné evangelizaci společnosti, duchovnímu oživení a povznesení farností a tím sloužila k větší slávě Boží.“ (Stanovy farních rad Arcidiecéze pražské, úvod)

S pozdravem Martin Vaňáč

JoB __, jobsoukroma.cz

Zajímavý odkaz na radu laiků KH diecéze a dokumenty tam uvedené je v rubrice "kvantita a kvalita".

Doufám, že brzy (za týden) budu moci přihodit (celkem dobrou) zkušenost z farní rady z periferie Prahy. Učíme se jako farnost odpovědnosti za farní sál a katechezi.

Díky za téma.

Josef

Marta ., martacs.auc.dk

Téma FR a SK zatím nikoho příliš nezaujalo.

Nebo vsichni zvazuji, co je verejne a co duverne :-)))

V nasi farnosti se veci celkem uspokojive rozjizdely - nejdriv biblicka hodina, pak i snemovni krouzek a obecne diskuse, pak Zpravodaj a "evidence farniku", pak i farni rada - no a vic nevim, protoze jsem odjela do Danska.

Farnost meho manzela by se dala nazvat "jizni Morava" i kdyz je v Cechach - farnost funguje na osobnich vztazich, lide se znaji z kazdodenniho zivota a zadna potreba snemovniho krouzku ani farni rady tam neni. I ja s pohledem "z venku" myslim, ze potreba neni, ze by pribyl jen "byrokraticky aparat" (termin prehanim, snad je rozumet, co myslim).

Marta

Václav Slavíček, slavicekorfinet.cz

Konečně někdo, kdo mi objasnil, proč celý rok na Moravě byl prakticky pro sněm katolické cirkve v ČR ztracen...

Na Moravě je to jen po tu našu kozu... Všechno funguje, svíčky svítí, zvony zvoní, proč bychom sněmovali...

My v Čechách jsme holt byrokrati a trápí nás, že neskutečná většina lidí vůbec ani nezaslechla slůvko Kristus. Že nám polovina farářů umře do 10ti let. A přibyde jich 4 ročně.

Marta ., martacs.auc.dk

Ja (z Prahy) mela zpocatku o snemu iluze. Pak me prekvapilo, ze pripravu tematu o zenach vede muz, ze vlastne laici jsou jen v jedine sekci...
pak jsem pochopila, ze snem je od toho, aby si cirkevni hierarchie cosi ujasnila. V jine "mistnosti" jsme mluvili o tom, jak se zachazelo s vysledky komise odborniku P. Haeringa. Co mohou udelat laici pro koncil?

Hlavni prinos naseho (prazskeho) snemovniho krouzku vidim v tom, ze se rozproudila komunikace mezi lidmi.

Co si o snemovnich krouzcich mysli biskupove je zrejme z toho, ze na setkani zastupcu snemovnich krouzku prazske arcidieceze nebyl ani jeden biskup (myslim to pred vic nez rokem, na kterem jsem byla).

My v Čechách jsme holt byrokrati a trápí nás, že neskutečná většina lidí vůbec ani nezaslechla slůvko Kristus. Že nám polovina farářů umře do 10ti let.

Na hlasani evangelia je treba koncil? Mohu ja nejak ovlivnit kvalitu KTF? Rozhodnuti cirkve nesvetit zenate muze na kneze take zmenit nemuzu.

Marta

Václav Slavíček, slavicekorfinet.cz

Ta poznámka byla jedovatá a v uvozovkách a již se podobných doufám zdržím.

Nemyslím si, že by církev na Moravě nějak intenzivně působila misijně. V Čechách je větší přírůstek dospělých při křtech, kdežto na Moravě stále převažují křty dětí. Sněm pro hlásání evangelia není podmínkou, ale potřebou. Je pro mě zklamáním, že to na Moravě vesměs nikdo necítí. V té vatičce krásných a bohatých farností je velmi dobře žít spotřební křesťanství - to jsme měli krásnou bohoslužbu... My. Co je za dveřmi, to naše není. Jen po tu našu kozu.

Zdá se to někomu tvrdé? Ať se probere. Určitě to neplatí všeobecně, jsem daleko od paušalizace. Ale rozdíl proti situaci v Čechách je markantní.

Marta ., martacs.auc.dk

Omlouvam se za emoce v mem predchozim prispevku, ted bych ho napsala jinak.

Pokud vim, tak ma "jizni Morava" daleko vice novoknezi nez Cechy. To nebude jen spotrebni krestanstvi. A kdyz je tam mnoho lidi pokrtenych v detstvi, tak uz jich ke krtu dospelych zbyde mene.

Pokud se ma brat vazne pohled "zdola", tak by se mel vzit v uvahu i pohled "nevidime, cim bychom prospeli snemu a cim by snem prospel nam".
Pokud se hlas "zdola" vazne nebere, proc zakladat snemovni krouzky?

Jaky dalsi uzitek prinaseji snemovni krouzky, nez zlepseni vzajemne komunikace, ktere jizni Morava nepotrebuje?

Marta

karel dolák, kdolakseznam.cz

nevím,zda skušenosti v Čechách jsou tak jiné než

na Moravě ,ale i já pociťuji určitou vlažnost a úbytek věřících na Moravě.

Problém vidím,v tom,že nám

katolíkům schází věrohodnost,

v konání,skutcích i činech.

I my musíme,přiznat,že nás

omezuje honba za majetkem,či

požitky.

K -FR také u nás byla založena s velkou slávou, ale tím to skončilo,což považuji,

za chybu.Neboť po prvním zasedání,když jsme chtěli

udělat pořádek ve financích a

nastínit nějakou rozumnou koncepci rozvoje farnosti. Již dva roky nám schází přehled příjmů a výdajů farnosti, někdo to ví,ale neřekne. Nedůvěra potom kvasí.

Co na závěr ?

V minulém roce třicetšest dětí u prvního svatého přijímání,ale na nedělní Bohoslužbě tak dva-tři,o čem to svědčí?

Vtýdnu na Bohoslužbě 15-25 lidí převážně nad 70let ve 2500 farnosti, očem to svědčí?

Těchto otázek a názorů,by se jistě našlo více,ale již končím,snad má někdo lepší zkušenosti,rád se snimi seznámím.Jinak všechny zdravím"POKOJ VÁM"

Václav Slavíček, slavicekorfinet.cz

Zkus říci názor na to, proč jste na tom takhle.

A možná východiska.

Vlastní úsilí - kroky.

V oboru vnitřním i vnějším - v oblastí duchovní i vnější aktivity

Marta ., martacs.auc.dk

Neboť po prvním zasedání,když jsme chtěli udělat pořádek ve financích a nastínit nějakou rozumnou koncepci rozvoje farnosti. Již dva roky nám schází přehled příjmů a výdajů farnosti, někdo to ví,ale neřekne.

To znám. My jsme také chtěli zveřejnit ve farním zpravodaji rámcový přehled příjmů a výdajů a nešlo to. Za rok jsem odjela do Dánska, přišel za mnou další lednový zpravodaj - a valím oči, protože tam informace o financích jsou.

Mnoho věcí záleží na knězi, chce to čas, vysvětlování a trpělivost.

Marta

Martin Vaňáč, vanacetf.cuni.cz

Václav Slavíček píše:

"Josefínská struktura farností jistě NENÍ nejvhodnější model pro hlásání evangelia v naší postkomunistické a postnacistické a posthabsburské zemi."

Rád bych se zeptal (třeba se tady o tom už někde diskutovalo, pak omluvte moji neinformovanost), jak si představujete ALTERNATIVU tohoto farního systému?

Považuji to za zajímavé téma k diskusi, ale asi ne zde (u Žen v církvi), proto tento příspěvek vkládám také do "Farní rady a sněmovní kroužky".

Těším se na zajímavé čtení.

S pozdravem Martin Vaňáč

Marta ., martacs.auc.dk

Josefínská struktura farností jistě NENÍ nejvhodnější model pro hlásání evangelia ...
...jak si představujete ALTERNATIVU tohoto farního systému?

Možná jde spíš o to, že Josefínská farnost NENÍ zdaleka jediným místem, kde se hlásá evangelium.

"Vyrostla" jsem (mezi jiným) ve společenství na GWP, které nebylo vázané na žádnou farnost. Připadá mi dobré a užitečné mít zázemí "mě blízkých křesťanů", ať už se sejdou kdekoli - ve skautu, ve škole, na internetu, ve farnosti.
Takovéhle společenství pak má možná větší možnost hlásání evangelia, než klasická farnost.

To jistě není alternativa k Josefínské farnosti, ale její téměř nezbytné doplnění.

Marta

Václav Slavíček, slavicekorfinet.cz

Migrace je jistě velmi užitečná, ale kořeny místa také.

Ještě bych doplnil k jinde uveedeným prvkům reformy josefinské struktury - misijní putování kněží:

Kdysi dělali redemptoristé. Zcela prostě: v jisté časové rotaci, s užitím vhodných úseků církevního liturgického roku jít kázat a zpovídat do jiné farnosti.

Stabilita kněží je dobrá, oživení a konkurence návštěvou odjinud velmi vhodné:-)))

Václav Slavíček, slavicekorfinet.cz

Opatrné popotahování lepší než velké rychlé změny...

1) více silného viakriátního společenství. Lze tím zesílit širší odpovědnost, zesílit schopnosti finanční i prostě personální. Snad i odstranění samoty některých kněží v boji.

2) více ekumenického společnnství - v modlitbě i bohoslužbě

3) více charitní aktivity - servis pro potřebné čímkoliv: od skládání uhlí po čtení písma a jiných knížek těm kdo nemohou sami - jako příklady. S nutnou rezervou vždy splnit požadavek - nejspíš ve společenství mládeže.

4) více viditelných znamení lásky pro nevěřící - liturgie, charita, kultura. Doufejme také otevřená společenství katolíků s nevěřícími. Mládeže především, v kultuře, školách.

5) otevřené katolické školství od mateřských škol doufejme po seniorské školy.

6)Redukce formálních farností také jako instituce právní subjektivity s přechodem na vikariát

Velké obtíže zesílení vikariátní struktury proti farní jsou:

nedostatek personální, subjektivní problémy dlouho osamocených kněží s nekooperativní autoritou k laikům.

Nutné obsazení stávající obsluhy v duchovní správě při nedostatku duchovních. Možná právě tohle donutí k reformě farností k silnějším vikariátům. Rozhodně lze předpokládat úmrtí poloviny kněží do 10ti let v pražské diecézi a přírůstek maximálně 4 osoby ročně po dobu 5ti let.

Je to jen velmi hrubé, ale diskutujeme to intenzivně ve farnim sněmovním kroužku. Ostatně to už dost žijeme, kladenský vikariát má silnější roli, aniž by výrazně diktoval farnostem. Charita a společenství mládeže nemá dosud větší sílu, škola a školka dost slušné.