Otázky k diskusi z Materiálů pro sněmovní kroužky „Církev a svět“ na rok 2001

Duchovní situace společnosti

1.1 Má Církev, a také právě naše společenství, právo a povinnost působit na svět, nebo se spíše nemá projevovat mimo náboženskou oblast věřících?

1.1.1 Jak se naše církev, farnost, společenství, zapojuje do společenských aktivit v naší obci, zemi?

1.1.2 Co děláme proti lhostejnosti dnešní společnosti vůči církvi a náboženství vůbec?

1.1.3 Jak prožíváme svůj úkol působit na okolní svět? Přemýšleli jsme nad tím, že co je úkolem celé církve, je úkolem i každého jednotlivého věřícího?

1.2 V naší společnosti převládá mnoho předsudků vůči církvi a odpor proti organizovanosti. Má smysl snažit se to překonávat?

1.2.1 Jak u nás překonáváme bariéry předsudků zakořeněné ještě z doby totality?

1.2.2 Existuje v našem společenství, v naší obci odpor k organizovanosti a velkým církvím? Proč? Jak to překonáváme?

1.2.3 Hledáme objektivní církevní interpretace k jednotlivým událostem z historie našeho státu zkreslené komunistickým režimem?

1.3 Jaká je Vaše představa působení katolíků na společnost? Jak se vyhnout extrémům fanatismu a lhostejnosti?

1.3.1 Kde vidíme hlavní úkoly vztahu církve, našeho společenství, vůči dnešní společnosti, naší obci?

1.3.2 Jaký postoj zaujímáme k různým náboženským skupinám v naší společnosti, obci?

1.3.3 Jakou máme zkušenost s komerčními projevy některých sekt?

1.3.4 Co my v naší farnosti, v našem společenství děláme pro lidi okolo nás? Vzali jsme vážně poslání být solí země? Neztrácíme někdy z obav, abychom se někoho nedotli, svou slanou chuť?

1.3.5 Jak si udržet identitu křesťana v pluralitní společnosti? A proč vlastně?

2. Kapitola:

Rodina - Manželství - Žena

Okruhy:

2.1 Rodina – Jaká je její úloha v církvi a společnosti?

2.1.1 Liší se Vaše křesťanská rodina nějakým specifickým způsobem od ostatních rodin, které nežijí křesťanskou spiritualitu manželství?

2.1.2 Jaká je Vaše oblíbená kniha věnující se spiritualitě manželství?

2.1.3 Jak konkrétně může naše křesťanská rodina působit na okolní svět (proměňovat jej)?

2.1.4 Máme ve své farnosti společenství rodin? Zveme do něj i nevěřící nebo hledající?

2.1.5 Rodina je domácí církev. Jak se to uskutečňuje ve Vaší rodině?

2.1.6 Známe encykliku Familiaris consortio? Jaká část nebo věta nás nejvíce oslovila nebo prohloubila Vaše rodinné vztahy?

2.1.7 Známe papežův „Dopis rodinám“? Čím Vás nejvíce oslovil?

2.1.8 Jaká stránka problematiky rodiny by podle nás měla být v církvi přednostně řešena?

2.2 Manželství – Křesťanské manželství jako spojení Krista a církve?

2.2.1 Jakou křesťanskou spiritualitu má vaše manželství?

2.2.2 Jak vypadá v naší farnosti příprava na manželství? Jakým způsobem přiblížit mladým lidem tajemství manželství?

2.2.3 Nerozlučitelnost manželství je pro mnohé z našeho okolí nepochopitelná. Jak prohlubujeme ve snoubencích vědomí pevnosti a trvalosti manželského svazku?

2.2.4 Jak mohou zkušení manželé sloužit mladým lidem při jejich vstupu do manželství?

2.2.5 Mohla by katolická církev lépe napomáhat k rozvoji hodnot manželství a přiblížení těchto hodnost dnešní společnosti?

2.3 Žena – Jak znovu nalézt identitu ženy určenou Bohem při stvoření?

2.3.1 V encyklice Mulieris Dignitatem čteme: „Důstojnost ženy je dána muži za úkol“. (MD 14) Jak dosáhnout toho, aby budoucnost ženy nespočívala v jejím uvedení do mužského světa, ale v zachování její specificky ženské identity?

2.3.2 Jak nacházíme rovnováhu v chápání úlohy matky rodiny a panny?

2.3.3 Je v našem společenství považována „žena v domácnosti“ za méněcennou nebo neschopnou pracovat?

2.3.4 Doceňujeme plně hřivny povolání svobodných žen? Co by bylo třeba zlepšit, aby tyto ženy neustále nenarážely na program buď pro matky, nebo pro řeholnice?

2.3.5 Jak se uplatňují ženy v našem církevním společenství? Může se žena v církvi uplatnit mimo tradiční činnosti ošetřovatelky, kostelnice nebo farní hospodyně? Jaké uplatnění má u nás pastorální asistentka? Je pro nás přijatelná teologicky vzdělaná žena jako vědecká pracovnice v teologickém oboru?

2.3.6 Jak se angažujeme proti násilí na ženách, proti prostituci a obchodu se ženami, jak na to upozorňuje Výbor pro odstranění diskriminace žen při OSN?

2.3.7 Žena je často v masmediích degradována na komerční předmět. Využíváme v našem společenství všechny prostředky k obraně zraňované důstojnosti ženy?

2.3.8 Existuje u nás stále vysoký počet umělých přerušení těhotenství. Co děláme pro to, aby se tato situace u nás změnila?

3. Kapitola:

Výchova a vzdělání

Okruhy:

3.1. Máte-li zkušenosti s náboženským vzděláváním a vzdělaností před 2. světovou válkou v církvích a v občanské společnosti, jak tento stav hodnotíte?

3.1.1 Jaká byla ve Vaší farnosti nebo okolí výuka náboženství dětí a mládeže?

3.1.2 Jaké měli dospělí katolíci u nás možnosti náboženského vzdělávání a duchovní formace? (např. lidové misie, exercicie, rekolekce, univerzitní extenze, Akademické týdny, Studium Catholicum, třetí řády, mariánské družiny)

3.1.3 Jaký jsme četli v minulosti nějaký svobodný náboženský tisk, křesťanskou literaturu?

3.1.4 Působil nějaký katolický spolek u nás nebo jsme o nějakém slyšeli ze svého okolí? Pokrývaly rozrůzněnost věřících (věkovou, zájmovou, vzdělanostní, profesní atp.)?

3.1.5 Byly tyto spolky též zaměřeny na uplatňování evangelia v životě celé společnosti? Jak?

3.2. Co přineslo období 1939-1989 v církvích a v občanské společnosti u nás, pokud jde o vzdělávání a vzdělanost?

3.2.1 Jaký dopad měly zákony z r. 1949 „o hmotném zabezpečení církví“ na činnost kněží u nás? Co znamenala neustálá hrozba ztráty státního souhlasu pro mentalitu duchovenstva u nás?

3.2.2 V dubnu 1950 režim nezákonným způsobem zlikvidoval působení řeholních řádů a kongregací a také řeckokatolické církve. Co to znamenalo pro postižené osoby, pro náš život?

3.2.3 Stát povoloval výuku náboženství ve školách pouze pro žáky 2.-7. třídy základní školy, účast omezoval i tlakem na rodiče. Jak se předávala a rozvíjela víra v naší farnosti podporovaná výukou jen v předpubertálním věku?

3.2.4 Světská veřejnost u nás prakticky přijala pojetí víry jako soukromé záležitosti. Jak toto přežívá v našem povědomí?

3.2.5 Podlehli tomuto okleštěnému chápání víry spíše mladší věřící, kteří vůbec nezažili normální církevní život a že v církvi nebylo možno jasně hlásat celou katolickou nauku?

3.2.6 Jak u nás poznamenalo školství za komunismu celé tehdy dorůstající generace pokud jde o samostatnost myšlení, poměr technického a humanitního vzdělání, vztah k dějinám národa i lidstva, k evropské kultuře? Zůstaly těchto vlivů ušetřeny děti z křesťanských rodin?

3.3. Jaký je u nás stav náboženského vzdělávání a vzdělanosti ve Vašem okolí po roce 1989?

3.3.1 S jakým stupněm náboženské vzdělanosti vstoupili katolíci naší farnosti do svobodných poměrů v r. 1990? Rozlišme starší, formované před r. 1948, a generace vzdělávané za totality.

3.3.2 Jak jsme byli seznámeni s koncilovým učením? Jak uplatňujeme jeho znalosti?

3.3.3 S jakými znalostmi o víře a jejím významu pro život (zejména společenský) jsme vstupovali do svobodných poměrů?

3.3.4 Bylo v naší farnosti ihned po listopadu 1989 možné hladké dorozumění mezi aktivními katolíky a nevěřícími občany? Byla to situace vhodná pro rychlé úspěchy evangelizace?

3.3.5 Brzy se u nás objevili zahraniční kazatelé nekatolických skupin, představitelé různých exotických kultů, sekt apod. Jak jsme se s nimi vnitřně vyrovnali nebo je i v diskusích překonávali?

3.3.6 Lze nějak ospravedlnit přežívání představy o soukromé povaze víry?

3.3.7 V naší farnosti žijí katolíci s věřícími jiných křesťanských vyznání (kterých?). Ve svobodných poměrech lze dobře rozvíjet ekumenickou spolupráci i ekumenický dialog; k obojímu nás koncil výslovně vybízí. Využíváme těchto možností? Co tomu brání? Nezáleží i na vzdělání?

3.3.8 Vlivem svobody pohybu osob i myšlenek se musíme jako křesťané vyrovnávat s přítomností (nebo až agresivní konkurencí) jiných náboženství a kultů (islám). Podobně jako u ekumenismu i zde naléhavě potřebujeme naukově jasné zdůvodnění naší vlastní křesťanské a katolické identity. Jsme dostatečně vyzbrojeni?

3.4. S jakými problémy jste se setkali a jaké úkoly spatřujete v oblasti vzdělání od pádu komunismu?

3.4.1 Věřícím u nás se pádem komunismu náhle otevřelo mnoho možností v církevním i občanském životě. V čem by bylo správné, aby katolíci navazovali tam, kde byl vývoj u nás před 40 lety násilně přerušen? V čem nesprávné?

3.4.2 Katolická církev ve svobodném světě prošla za minulých 50 let odlišným vývojem. V čem by bylo správné přímo navazovat na to, k čemu se dospělo v zahraničí? V čem by bylo nesprávné? Umíme se v tom orientovat? Máme dost informací?

3.4.3 Věcí naší odpovědnosti je řešit naše zdejší problémy. Jak se křesťansky vyrovnáváme s otázkami demokracie (pluralita, subsidiarita), tržního hospodářství (podnikání; nezaměstnanost), právního státu, životního stylu (rodina; volný čas; drogy) a zejména soudobé sekulární kultury?

3.4.4 Řešíme tyto problémy s pomocí sociální nauky církve a světskou odborností? Lze tyto úkoly plně zvládnout rychle?

3.4.5 Chápeme a řešíme tyto problémy pomocí solidní křesťanské formace?

3.5. Co byste navrhovali jako zlepšení náboženské výchovy? S jakými projekty máte ve svém okolí zkušenosti (pozitivní nebo negativní)?

3.5.1 Co by bylo třeba u nás zlepšit nebo změnit v náboženské výchově?

3.5.2 Jaký způsob nebo forma náboženské výchovy se osvědčil v naší farnosti? (výuka ve škole, společenství na faře, zájmové kroužky vedené křesťany pro děti z nevěřících rodin, biblické hodiny, přednášky pro dospělé apod.)

3.5.3 Setkali jsme se ve svém okolí s nějakým zajímavým projektem, který se týká vzdělávání nebo katecheze?

3.5.4 Pomáháme nějak v naší farnosti s náboženskou výchovou? Kde vidíme možnosti pro zapojení členů farnosti ke službě v okolí?

3.6. Jaké máte zkušenosti s katechezí ve vaší farnosti, společenství?

3.6.1 Jaké jsou možnosti katecheze ve vaší farnosti, společenství? Kdo se u vás věnuje katechezi?

3.6.2 Máte kontakt s katechetickým střediskem vaší diecéze? Nabízí toto středisko dostatečnou formaci a doplňkové programy pro katechety? Co by se v této oblasti dalo zlepšit?

3.6.3 Znáte nějakou literaturu, která může pomoci katechetům v jejich práci? Jakou byste doporučili (i ze zahraniční)? Jakou knihu byste uvítali v oblasti katecheze?

3.6.4 Práce katechety je nejen náročná na čas, ale přináší s sebou i jisté výdaje. Jakým způsobem může farnost, společenství pomáhat katechetům v jejich práci?

3.6.5 Jaké nabídky v oblasti katecheze byste uvítali ve vaší farnosti? Pro které věkové skupiny je katecheze ve vaší farnosti možná a jaké skupiny jsou opomíjeny?

3.6.6 Věnuje se někdo ve vaší farnosti katechezi dospělých? Je ve vašem okolí nějaká podobná možnost?

3.6.7 Jaké změny byste navrhovali ve stávajícím přístupu ke katechezi ve vaší farnosti?

4. Kapitola:

Kultura a inkulturace

Okruhy:

4.1 Je pro nás křesťanství stylem života?

4.1.1 Jak je z našeho života, postojů a názorů patrné, že jsme křesťané?

4.1.2 Jak dokážeme přesvědčivě působit na své okolí? Jan Pavel II. v Evangelii nuntiandi vytyčil evangelizaci jako nejpodstatnější poslání církve a smysl její existence. Chápeme prozařování kultury světlem evangelia jako utváření nového životního stylu křesťana?

4.1.3 Jak využíváme kulturu naší společnosti jako šanci pro působení církve?

4.1.4 Co děláme pro to, aby církev lépe ozdravovala naši národní kulturu? Známe vlastně své národní tradice?

4.1.5 Jaké kulturní projevy bychom označili za „specifika české zbožnosti“?

4.1.6 Jak se nyní díváme na vztahy církve a společnosti před rokem 1989? Co by bylo třeba ještě napravit?

4.2 Jak naše církev působí a jak by mohla působit na kulturu naší společnosti? Jaký by měl být vztah církve ke světu vědy a umění?

4.2.1 Podle GS je poslání církve povahy duchovní, přesto však z něj vychází „světlo a síla“ i pro různé oblasti kultury, jako je život politický, ekonomický a sociální. Jak hodnotíme tuto situaci v naší obci, v naší zemi?

4.2.2 Co společnost potřebuje, co od církve očekává, jak církev toto „světlo a sílu“ nabízí? Kde jsou možné rezervy v naší aktivitě vůči obci, společnosti?

4.2.3 Jaká by měla být budoucí „strategie“ církve ve vztahu k politice, ekonomii, sociálním otázkám, umění ...?

4.2.4 Jak se vy sami účastníte na aktivitách, které církev nabízí?

4.2.5 Dává církev dostatečný prostor pro tázání lidí dnešní doby? Nabízíme kulturní a společenské zázemí hledajícím?

4.2.6 Jak vtělujeme hodnoty víry do hodnotové orientace, stylu života a myšlení naší farnosti, české společnosti?

4.2.7 Jak křesťansky kultivujeme (či můžeme kultivovat) náš život, domov, vztahy apod.?

5. Kapitola:

Misie a mezináboženský dialog

Okruhy:

5.1 Misie jsou úkol, který církev přijala od Pána. Uvědomujeme si naléhavost tohoto poslání pro dnešní svět? Chápeme jej jako svůj konkrétní úkol?

5.1.1 Jak může kterýkoli věřící evangelizovat své okolí? Jak v naší farnosti vypadá apoštolát laiků?

5.1.2 Jak se snažíme bojovat proti sekularismu a hedonismu v bohatém světě? Jak pomoci světu přijmout Ježíše jako svého Pána a Spasitele?

5.1.3 Co by měla církev dělat pro větší účinnost a popularitu misií? A co bych pro to mohl udělat já?

5.1.4 Jak čelíme názoru, že v Krista lidé věří, ale církev již nepotřebují?

5.1.5 Snažíme se studiem a modlitbou neustále dbát o to, abychom byli dobrými svědky Ježíše Krista a vydávali hodnotné svědectví dnešnímu světu? Jsme vždy připraveni dát odpověď tomu, kdo se nás bude ptát na naši víru?

5.1.6 Evangelizace je naším úkolem, ale také se v naší vlasti s misionáři setkáváme. Jak přijímáme polské misionáře? Jsme připraveni přijmout misionáře z Afriky či Indie?

5.2 Žijeme v misijním území. Chováme se podle toho?

5.2.1 Jsme opravdu misijní území. Snažíme se tuto situaci nějak změnit?

5.2.2 Jakými možnými způsoby můžeme přinášet svědectví o Kristu do celého světa, do své školy, zaměstnání, ke svým přátelům... ?

5.2.3 Mnozí dnešní lidé jsou lhostejní a nemají většinou o křesťanskou zvěst zájem. Jak je možné probudit jejich zájem a přivádět je na cestu evangelia?

5.2.4 Jaké konkrétní aktivity v našem okolí napomáhají šíření evangelia? Účastníme se jich?

5.2.5 Co by měla naše farnost, církev dělat pro podporu aktivit laiků v misijním působení?

5.2.6 Je naše farnost (společenství) vhodným místem přijetí pro ty, kteří se seznamují s křesťanstvím? Nabízíme jim dostatečnou pomoc při hledání a pomáháme jim poznávat Krista i v životě naší farnosti (společenství)?

5.2.7 Jakou knihu byste doporučili člověku, který se chce něco dozvědět o Ježíši Kristu?

5.3 My křesťané víme, že Kristova výkupná oběť je jediná a pravá pro všechny lidi na celém světě. Přesto nemůžeme k víře v Ježíše nikoho nutit. Snažíme se poznávat i jiná náboženství, snažíme se o dialog s lidmi, kteří nejsou křesťané (a přesto si udržujeme svou křesťanskou identitu a vědomí, že Ježíš Kristus je Spasitel světa)?

5.3.1 Dokážeme odpovědět na otázku, proč je zrovna křesťanství to jediné náboženství, které přináší člověku spásu?

5.3.2 Dokážeme přijímat, při vědomí výlučnosti křesťanství, každého věřícího, i nekřesťana s úctou a láskou? Víme, co nás s nekřesťany spojuje, kde nalézat styčné body našeho vztahu k Bohu?

5.3.3 Jak vnímáme snahy o mezináboženský dialog, děje se něco takového ve vašem okolí, ve vaší farnosti (společenství)?

5.3.4 Známe nějakou skupinu lidí, kteří se snaží o takový dialog?

5.4 Co by se dalo na poli mezináboženského dialogu změnil, zlepšit, co by měla církev dělat pro to, aby nekřesťané mohli svobodně vyznávat svou víru?

5.4.1 Před církví stojí veliký úkol – v textu jsme četli, jak papežové v encyklikách bojují proti náboženské nesnášenlivosti a netoleranci. Co děláme pro to, aby tato slova papežů byla zjevná v naší obci a společnosti?

5.4.2 Jak daleko můžeme vykročit nekřesťanům vstříc, abychom si jako křesťané přitom zachovali svou vlastní identitu?

5.4.3 Jak bychom ve svém městě či vesnici přijali skupinu nekřesťanů? Co kdyby si chtěli postavit svůj modlitební dům (mešitu, synagogu, chrám)? Je taková skupina ve vašem okolí?

6. Kapitola:

Média

OKRUHY:

6.1 Jak rozumíme médiím?

6.1.1. Můžeme uvést konkrétní příklady, jak média ovlivňují pozitivně i negativně život naší společnosti?

6.1.2. Jaké způsoby mohou být v médiích používány k vytváření klamného obrazu skutečnosti? Známe nějaký takový konkrétní příklad?

6.1.3. Je možno zabránit, aby ve svobodné soutěži sdělovacích prostředků nenutila honba za přízní veřejnosti k tomu, že se neprosazují skutečné hodnoty? Jak?

6.1.4. Dá se zabránit tomu, aby soustředění sdělovacích prostředků v rukou hrstky lidí nebránilo skutečnému dialogu ve společnosti a aby nebylo rozbíjeno společenství?

6.1.5. Která média jsou u nás spíše důvěryhodná a která naopak výrazně škodí? Čím a proč?

6.1.6 Jak může každý z nás ovlivňovat příznivé působení médií na společnost?

6.1.7 Jak účinně vedeme děti k rozumnému užívání médií? Je zásada „ve výchově jsou argumenty důležitější než zákazy“ platná i v této oblasti?

6.2 Jak napomáhají sdělovací prostředky dnešnímu světu pochopit církev?

6.2.1. Jaký je obraz církve (církví) vytvářený sdělovacími prostředky v ČR? Jaké charakteristiky v tomto obrazu převládají a proč?

6.2.2. Jak podle nás vypadá srovnání mediálního obrazu církví u nás a v některých jiných státech Evropy? V čem vidíme hlavní rozdíl a z čeho pramení?

6.2.3. Měla by církev usilovat o nějaký mediální obraz a proč? Jak má podle nás vypadat?

6.2.4. Jak se můžeme účinně bránit vytváření falešného obrazu církve a jejího poselství ve sdělovacích prostředcích? Jak? Jaké s tím máme zkušenosti?

6.2.6. Jak působí náboženské pořady ve veřejnoprávních prostředcích? V čem jsou užitečné? Co by se v něm mělo zlepšit a jak?

6.2.7. Jak hodnotíme mediální prezentaci církví na internetu a v tisku?

6.2.8. Známe knihy či časopisy, které v poslední době dokázaly zaujmout širší veřejnost a týkaly se náboženské či duchovní tématiky?

6.2.9. Známe nějaké kulturní dílo z poslední doby, které zprostředkovávalo úspěšně křesťanské poselství široké veřejnosti u nás? Proč si myslíte, že bylo úspěšné?

6.3 Jak podněcují média dialog uvnitř samotné církve?

6.3.1. Rozvoj veřejného mínění je v církvi životně důležitý. Informujeme se proto o všem, co je nutné k tomu, abychom převzali v životě církve aktivní roli. V čem ano a v čem ne? Proč tomu tak je a jak se to dá zlepšit?

6.3.2. Chce-li církev být živá a skutečně plnit své úkoly, musí existovat mezi církevními autoritami v každé rovině i mezi katolickými institucemi a věřícími stálý obousměrný a celosvětový tok informací a názorů. Jakou s tím máme zkušenost?

6.3.3. Otevírá se katolický tisk celému světu; přináší zprávy a názory o všech aspektech současného života, pojednává o všech těžkostech a problémech, s nimiž se člověk dnes setkává; doplňuje zpravodajství o zprávy o náboženských otázkách a církevním životě, uvádí je na pravou míru; je zrcadlem, které odráží svět, a světlem, které mu ukazuje cestu? Je fórem pro setkání a výměnu myšlenek? Používá jazyk, kterému lidé rozumí a zabývá se otázkami, které bytostně hýbou lidstvem? Odpovídá to naší skutečnosti? V jakém katolickém tisku se tato úloha naplňuje? Co je příčinou našeho současného stavu?

6.3.4. Otázky, které se dotýkají podstaty křesťanské víry, se mají katoličtí novináři snažit interpretovat je ve smyslu učitelského úřadu církve. Ve všech ostatních otázkách, mají kněží i laici podporovat svobodu slova právě tak, jako si budou vážit výměny názorů a plurality publikací a názorů. Jakou s tím máme zkušenost?

6.4 Jak umožňují média pochopit církvi mentalitu a lidi dnešní doby?

6.4.1. Sdělovací prostředky mají nabízet jedinečnou příležitost, jak přivést křesťany k zamyšlení nad nosnými základy jejich víry tím, že se zapojí do diskuse o událostech a problémech současnosti a tak mohou poznat, jak účinná může být víra v moderním životě. Jak je to ve skutečnosti? A proč? Co se s tím dá do budoucna dělat?

6.4.2. Kněží a řeholníci mají znát proces vytváření veřejného mínění a přizpůsobit se době, neboť Boží slovo má být hlásáno dnešnímu člověku a sdělovací prostředky prokazují tomuto úkolu důležitou službu. Jak je tomu ve skutečnosti? Kdo to u nás zatím opravdu dokáže a proč? Jaká je tu úloha laiků?

6.4.3. Máme u nás skutečný zájem pochopit mentalitu a lidi dnešní doby? Jak se to projevuje? Co tomu zatím brání?

6.4.4. Jak by podle nás vypadá „základní poselství spásy“ pro dnešního člověka u nás (s ohledem na věk a vzdělání)? Umí to někdo u nás – kdo a proč?

6.4.5. Rozumíme jako křesťané otázkám souvisejícím se svobodu a demokracií?

6.4.6. Jaké poselství dostávají naši současníci od církve k zásadnímu tématu dneška - globalizaci? Jsme schopni říci lidem na toto téma něco podstatného? Co?

7. Kapitola:

Sociální život

Okruhy:

7.1 Znáte sociální učení církve? Jaký úkol máme my při uplatňování sociálního učení církve? Snažíme se jej promítat do běžného života?

7.1.1 Známe nějakou publikaci, knihu o sociálním učení církve?

7.1.2 Snažíme se přispívat k sociální situaci ve svém okolí odvážným křesťanským postojem? V jakých konkrétních případech může křesťan působit na své okolí?

7.1.3 Koncil kritizuje politickou a sociální lhostejnost křesťanů. Jak to děláme v naší farnosti, aby všichni plně chápali svou spoluzodpovědnost za svět, ve kterém žijí?

7.1.4 Jsme sociálně odpovědní svým vlastnictvím, prací, podnikáním. Jsme si vědomi toho, že toto vše má sloužit nejen mě, nýbrž obecnému blahu ?

7.1.5 Mají podnikatelé v našem okolí příslušnou kvalifikaci? Jsou iniciativní, předvídaví, pilní, pracovití, houževnatí, tvořiví a mají široký technický, ekonomický a právnický rozhled?

7.1.6 Přinesly podniky, které u vás byly nově založeny, nové pracovní příležitostí?

7.1.7 Projevují podnikatelé v našem okolí také solidaritu s chudými?

7.2 Jak souvisí globalizace s prakticky žitým evangeliem?

7.2.1 Jak pomáháme ve svém okolí chudým a nezaměstnaným?

7.2.2 Chtějí nezaměstnaní v našem okolí pracovat nebo zneužívají podporu?

7.2.3 Co děláme ve svém okolí pro zlepšení životního a mravního prostředí?

7.2.4 Setkali jsme se ve svém okolí s terorismem nebo s organizovaným zločinem? Jak jsme reagovali?

7.3 Jak řešíme sociální otázku přispěním evangelia?

7.3.1 Teorie, která dělá ze zisku poslední cíl hospodářské činnosti, je mravně nepřijatelná. Respektování lidské osoby je základem sociální spravedlnosti. Církvi náleží nejen charitní práce, ale v rámci nové evangelizace i celkové posvěcování ekonomiky a politiky. Jak se to děje u nás?

7.3.2 Je ve Vašem okolí nějaká křesťanská aktivita věnující se sociální problematice? Co nabízí?

7.3.3 Účastním se nějakého sociálního programu, přispíváme na nějaký projekt (azylový dům, chráněná dílna, poradenská činnost atd.)?

7.3.4 Došlo ve vašem okolí ke zvýšení produktivity práce, a tím ke zvýšení životní úrovně? Je vaše práce považována spíše za zboží svého druhu, nebo za podíl na stvořitelském Božím díle?

7.3.5 Je pro vás vaše práce seberealizací, je pro vás zajímavá? Má vaše práce vedle svého ekonomického aspektu také sociální a duchovně-kulturní dimenzi?

8. Kapitola:

Politické společenství a mezinárodní řád

Okruhy:

8.1 Jak hledat a nacházet správné místo církve v řádu pozemských věcí?

8.1.1 Jsou v naší farnosti, v našem společenství křesťané, kteří se aktivně účastní politického života?

8.1.2 Křesťan přináší do všech oblastí svého působení nový rozměr. Můžeme svým postojem měnit i své politické okolí?

8.1.3 Zajímáme se o politické dění u nás doma i ve světě?

8.1.4 Považujeme politické dění ve světě za součást naší domácí situace?

8.1.5 Užíváme svého svobodného volebního hlasu k podporování obecného blaha?

^8.1.6Modlíme se za některé situace v celosvětové nebo domácí politice?

8.1.7 Můžeme ukázat našim spoluobčanům, jak lze spojovat autoritu se svobodou?

8.1.8 Uznáváme oprávněnou různost názorů, pokud nejsou v rozporu s morálními hodnotami společnosti, a zachováváme úctu k občanům i jejich sdružením, která tyto názory poctivě zastávají?

8.1.9 Staráme se o politickou výchovu, zvláště mládeže ?

8.2 Jaký máme názor na otázku majetku církve?

8.2.1. Má ekonomická rada naší farnosti přehled o majetku našeho církevního společenství a o jeho využívání?

8.2.2. Byl našemu společenství vrácen majetek?

8.2.3. Zřeklo se naše společenství z nějakého důvodu části svého majetku, aby např. jeho užívání nevzbudilo pochybnost o naší upřímnosti?

8.2.4. Chceme se v otázce financování církve oprostit od státu po vzoru některých malých církví hrazením všech nákladů věřícími? Nebo naopak věřící nepřetěžovat a pomáhat si státní podporou a výnosem z vlastních zdrojů? Není nejlepší asignace italského typu (tzn. možnost odpisů z daní ve prospěch vlastní církve nebo charitativní organizace)?

8.3 Jak napomáhat uzdravení čtyřicetileté komunistické minulosti?

8.3.1 Daří se nám i našemu společenství ve farnosti odpouštět druhým i sobě různé události z dob komunistického režimu?

8.3.2 Podařilo se nám změnit atmosféru naší farnosti? Nepřetrvávají zde zranění nebo křivdy? Od komunistů, Němců?

8.3.3 Snažíme se aktivně napravovat chyby, které se děly v minulosti?

8.3.4 Modlíme se za ty, kteří takové usmíření v zatvrzelosti srdce odmítají?

8.4 Jak by měla vypadat spolupráce křesťanských církví v celosvětovém měřítku?

8.4.1 Pomáháme společně s křesťany jiných tradic přispívat ke zvýšení morální úrovně naší společnosti?

8.4.2 Respektujeme skutečnost náboženské svobody a uznáváme, že proti vlastnímu svědomí nesmějí být lidé nikým nuceni k přijetí katolické víry? Dokázali bychom se postavit nátlaku v náboženských otázkách, a to i ze strany katolické církve?

8.4.3 Cítíme ve svědomí povinnost hledat pravdu, především v otázkách víry, a přidržet se jí?

8.4.4 Přestože uznáváme náboženskou toleranci, uvědomujeme si hodnotu naší vlastní víry?

8.5 Jak chápeme pojem „mezinárodní řád“?

8.5.1 Jak uskutečňujeme snahu o toleranci vůči příslušníkům sousedního národa? Jak jsme solidární s lidmi ze třetího světa? Máme je i jejich kulturu v úctě?

8.5.2 Jak se díváme na otázku povinné vojenské služby a jak na její náhradní formu?

8.5.3 Rozděluje u nás lidi nepřátelství, opovržení, nedůvěra, rasová nenávist a nesmiřitelná ideologie? Myslíte si, že řešením je obnova názorové výchovy a nový duch ve veřejném mínění?

8.5.4 Jakým způsobem probouzet při výchově mládeže smysl pro toleranci a mírumilovné smýšlení?

8.5.5 Spolupracujeme s nějakými mezinárodními organizacemi? Jakými?

8.5.6 Staráme se v našem společenství o uprchlíky?

8.5.7 Chceme se více podřizovat světovému politickému a ekonomickému řádu?

8.5.8 Rozpadají se v našem okolí přirozené celky (rodina, sousedství) a roste osamocenost jedinců?