Občan a jeho vztah k náboženství či víře v údajích sčítání lidu

S otázkami vztahu křesťanství a politiky, respektive církve a státu, kterým jsme věnovali hlavní blok článků v tomto čísle, souvisí také problematika konfesního složení obyvatelstva a podílu věřících na celkové populaci. Následující stude nabízí přehled základních dat ze sčítání lidu z roku 2001, které se týkají deklarované příslušnosti k jednotlivým církvím či náboženstvím.

Sčítání lidu v roce 2001 položilo občanům, podruhé od roku 1989, také otázku týkající se jejich náboženského vyznání. Na rozdíl od sčítání v roce 1991, kdy byl tento dotaz zařazen dodatečně a objevily se proti němu i protesty, nebylo nyní problémů. Přesné znění otázky včetně formálních náležitostí bylo konzultováno s představiteli církví (Ekumenickou radou církví) a zákon o sčítání plně respektoval Listinu základních práv a svobod, zakotvující svobodu náboženského vyznání. Z toho pak vyplývala možnost příslušný údaj nevyplnit. Význam odpovědi nezjištěno je nutné si spolu s obsahem kategorií věřící a osoby bez vyznání uvědomit při hodnocení výsledků. Zjištěné údaje jsou totiž pouze svobodnou deklarací občana o jeho vztahu k náboženství, konkrétně k církvi či víře. V žádném případě je nelze ztotožňovat s počtem členů jednotlivých církví, a obdobně nevypovídají ani o hloubce či povrchnosti tohoto vztahu. Poznamenejme ještě, že při určitém zjednodušení je pojem věřící synonymem ke kategorii přihlášení se k náboženskému vyznání.

Srovnání s údaji za rok 1991 ukazuje, že došlo k výraznému zmenšení počtu věřících se současným zvýšením počtu osob bez vyznání. Osoby, které se přihlásily k náboženskému vyznání ubyly o více než jeden milion dvě stě tisíc, což představuje zhruba čtvrtinový pokles. Opačně počet osob bez vyznání vzrostl v absolutním počtu o 1,9 milionu, či přesněji, bez 70 tisíc o celé dva miliony, které v procentech odpovídají téměř polovině (46,9 %). Nepoměr mezi oběma ukazateli je dán podstatným poklesem osob u kategorie nezjištěno. Ta se zmenšila o více než 800 000 osob, přičemž naprostá většina z nich se zařadila mezi osoby bez vyznání.

Tab. 1. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v roce 1991 a 2001

Ukazatel	1991				2001				Index celkem 2001/1991
	Celkem		Muži	Ženy	Celkem		Muži	Ženy
	Abs.	%	Abs.	Abs.	Abs.	%	Abs.	Abs.
Věřící celkem	4523734	43,9	2032962	2490772	3288088	32,2	1424420	1863668	72,7
V tom
C. čs. husitská	178036	1,7	70759	107277	99103	1,0	37717	61386	55,7
Církev římskokatolická	4021385	39,0	1819482	2201903	2740780	26,8	1184162	1556618	68,2
Českobratrská c. evangelická	203996	2,0	89297	114699	117212	1,2	49137	68075	57,5
Ostatní	120317	1,2	53424	66893	330993	3,2	154404	177589	275,1
Z toho
Náb. sp. Svědkové Jehovovi	14575	0,1	6047	8528	23162	0,2	9367	13795	158,9
Pravoslavná c. v čs. z.	19354	0,2	8257	11079	22968	0,2	10019	12949	118,7
Slezská ev. církev a. v.	33130	0,3	14747	18383	14020	0,1	6343	7677	42,3
Osoby bez vyznání	4112864	39,9	2116547	1996317	6039991	59,0	3099810	2940181	146,9
Nezjištěno	1665617	16,2	850426	815191	901981	8,8	457841	444140	54,2
Obyvatelstvo celkem	10302215	100,0	4999935	5302280	10230060	100,0	4982071	5247989	99,3

V roce 2001 se tedy k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu osob představujících z celkového počtu obyvatel necelou jednu třetinu. Naopak osob bez vyznání bylo sečteno přibližně 6 milionů, tedy tři pětiny všech. Zbývající část obyvatel, vzhledem k možnosti na položenou otázku neodpovědět, spadá do kategorie nezjištěno. Jedná se přitom o devět set tisíc osob tvořících necelou jednu desetinu všeho obyvatelstva. Jaké jsou důvody tohoto vývoje po relativně pozitivním výsledku v roce 1991, nelze exaktně zjistit a je možné se pouze domnívat, které faktory hrály nejvýznamnější roli.

Jak je zřejmé z uvedených čísel, k poklesu počtu věřících došlo mezi dvěma sčítáními u většiny církví. V případě Církve římskokatolické, podílející se na počtu věřících sedmi osminami, představoval úbytek 1,3 milionu osob, což odpovídá necelém jedné třetině (31,8 %) všech. Počet osob hlásících se k dalším významným církvím – Českobratrské církvi evangelické a Církvi československé husitské – je poměrně nízký, podle sčítání se pohybuje přibližně kolem sta tisíce osob. O co byl ve srovnání s římskými katolíky jejich úbytek málo zřejmý, o to více je výraznější v relativních číslech. V případě evangelíků jejich počet poklesl o tři sedminy (42,5 %) a u československé církve se tento úbytek blížil téměř polovině (44,3 %).

Nárůst zaznamenala naopak řada malých církví a společností, celkově se jedná o 331 tisíc osob podílejících se na všech věřících jednou desetinou a na úhrnu obyvatel 3,2 %. K tomu možno podotknout, že k dvaceti šesti církvím a společnostem jmenovitě uváděným v tiskopise (podle počtu sečtených mj. Náboženská společnost svědků Jehovových, Pravoslavná církev v českých zemích, Evangelická církev augsburského vyznání v ČR, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Církev bratrská, Církev adventistů sedmého dne, Církev řeckokatolická) se přihlásilo 150 tisíc, na ostatní a nepřesně určené komunity připadla větší část, tedy 180 tisíc osob.

Uvedeným stavem tak bylo víceméně jednoznačně prokázáno, že patříme mezi výrazně ateistické země Evropy. To potvrzuje i srovnání s údaji o religiozitě v některých jiných zemích. Nám nejbližší soused, Slovenská republika, zjistil při sčítání v roce 2001, že v zemi je 84,1 % věřících, přičemž k římskokatolickému vyznání se hlásí 68,9 % obyvatel. Počet věřících se přitom oproti roku 1991 zvýšil, neboť jejich podíl dosahoval 72,8 %. V Rakousku sečetli v roce 2001 86,0 % věřících a samotní římští katolíci představují 73,7 % všech obyvatel. O rok starší údaj z Polska udává, že v zemi je celkem 92,6 % věřících, přičemž římskokatolického vyznání je 90,5 % obyvatel.

Pokusme se nyní charakterizovat některé základní poznatky o věřících obyvatelích republiky. Nejvýraznějším znakem, zjištěným již při sčítání v roce 1991, je územní diference mezi západní a východní částí republiky. Počet věřících se směrem na východ z minimálních dat v západních oblastech absolutně i relativně jednoznačně zvyšuje. Nejméně věřících, nezahrnujících ani šestinu všech obyvatel (15,8 %), bylo sečteno v Ústeckém kraji, kde je věřících relativně nejméně ze všech krajů v republice. U Libereckého a Karlovarského kraje se tento podíl pohybuje výše, kolem jedné pětiny. Jejich společným znakem je, že se jedná o oblasti, kde došlo prakticky k úplné výměně obyvatelstva v souvislosti s odsunem původních německých obyvatel. Osídlenci přistěhovalí z celé republiky včetně Slovenska, mnohdy repatrianti, bez vazby na toto území a v neposlední řadě také s ohledem na protináboženský postoj všech oficiálních míst, nové náboženské tradice nemohli ani objektivně vytvořit. Ne nadarmo se v souvislosti s hodnocením výsledků sčítání objevilo i vyjádření některých církevních představitelů z Mostecka charakterizující tuto oblast jako „poušť na mapě náboženství“.

V západní a severozápadní části republiky se také nacházejí všechny okresy s nejnižším procentem věřících. Patří mezi ně veškeré okresy Ústeckého kraje, většina okresů Libereckého a Karlovarského kraje a některé ze Středočeského kraje. V popředí se objevuje s pouhou jednou osminou věřících okres Most následovaný okresem Rakovník. Pokud se jedná o Mostecko, spojil se zde již vzpomínaný odsun německých obyvatel a příchod osídlenců se všemi dalšími vlivy danými v tomto okrese těžbou a zpracováním hnědého uhlí. Na Rakovnicku je odlišná situace, „bezvěrectví“ zde má své počátky již v období po 1. světové válce, kdy zde docházelo k rozsáhlému vystupování z římskokatolické církve, případně k přestupu do církve československé.

Směrem na východ pak religiozita vzrůstá, přičemž nejvíce věřících sčítání potvrdilo na Moravě. Konkrétně to je Zlínský kraj, ve kterém jako v jediném v republice věřící občané tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %). Dalšími kraji s podílem pohybujícím se kolem 45 % jsou Vysočina a Jihomoravský kraj. V případě okresů překročili věřící polovinu všech obyvatel celkem v sedmi okresech. Zajímavým konstatováním je, že se jedná hlavně o hraniční oblast se Slovenskem. Od severu směrem na jih tedy o okresy Frýdek.Místek, Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště a Hodonín. Jediným z nich, u kterého jejich podíl dosahuje téměř dvou třetin (64,2 %), je Uherské Hradiště.

Tab. 2 Okresy s extrémními podíly věřících obyvatel

Okres	Počet obyvatel celkem	z toho
		věřící osoby		osoby bez vyznání
		abs.	%	abs.	%
Uherské Hradiště	144 517	92 844	64,2	39894	27,6
Hodonín	159 886	92 091	57,6	54049	33,8
Opava	181 405	103 792	57,2	64953	35,8
Žďár nad Sázavou	125 407	70 985	56,6	40174	32,0
Vsetín	147 064	82 685	56,2	52844	35,9
Most	117 196	14 509	12,4	93593	79,9
Rakovník	54 084	7 795	14,4	43077	79,6
Česká Lípa	105 669	15 819	15,0	81 366	77,0
Děčín	133 887	20 395	15,2	105592	78,9
Ústí nad Labem	117 780	18 038	15,3	90 885	77,2

Dalším znakem charakterizujícím věřící je vyšší religiozita žen. Zatímco věřící muži tvořili ze svého úhrnu jen 28,6 %, v případě žen činil tento podíl 35,5 %. Věřících žen bylo sečteno o 440 tisíc více než mužů a muže převyšovaly i v relativním vyjádření, na úhrnu věřících se podílely 56,7 %. Jak je zřejmé z tabulky 3, tuto diferenci lze zaznamenat ve všech věkových kategoriích, přičemž vzhledem k vyššímu dožití žen se prohlubuje u věku nad padesát let. To souvisí i se skutečností, že počet obyvatel hlásících se k náboženství se zvyšuje se vzrůstajícím věkem. Sekularizační tendence se projevily především u mladých a mladších věkových kategorií. Například se dále snížil podíl dětí, které rodiče přihlásili k náboženskému vyznání. Zatímco v roce 1991 se jednalo ještě o více než čtvrtinu dětí ve věku do 15 let, v roce 2001 tento podíl nedosáhl ani jedné pětiny. Obdobně je tomu u věkových kategorií mladých lidí a osob středního věku, u nichž postoj k náboženství mohla ovlivnit absence náboženské výchovy ve škole i celkový výrazně ateistický přístup společnosti. K mírnému vzestupu věřících pak dochází zhruba od čtyřicátého roku věku, a to mužů i žen. Výrazně vyšší je podíl věřících starších padesáti let. Například u šedesátiletých a starších se u mužů a především u žen pohybuje již kolem dvou třetin. Právě to jsou ročníky, které ještě zažily alespoň zčásti náboženskou. výchovu na školách a výrazně intenzivnější bylo u nich předávání náboženských tradic v rámci rodiny.

Tab. 3 Složení věřících obyvatel podle pohlaví a věku

Věková skupina	Věřící celkem			Muži			Zeny
	abs.	% podíl z		abs.	% podíl z		abs.	% podíl z
		úhrnu	věk.skup		úhrnu	věk. skup.		úhrnu	věk.skup
0-14	318363	9,7	19,2	159584	11,2	18,8	158779	8,5	19,7
15-19	137181	4,2	20,1	66194	4,6	19,0	70987	3,8	21,2
20-24	169058	5,1	20,0	81136	5,8	18,8	87922	4,7	21,3
25-29	181055	5,5	20,9	88687	6,2	20,1	92368	5,0	21,8
30-34	147957	4,5	21,5	74667	5,2	21,2	73290	3,9	21,8
35-39	156611	4,	22,6	77086	5,4	22,0	79525	4,3	23,5
40-49	382525	11,6	26,1	176242	12,4	23,9	206283	11,1	28,2
50-59	595127	18,1	41,0	258770	18,2	36,5	336357	18,0	45,2
60-69	561486	17,1	61,9	233317	16,4	56,8	328169	17,6	66,0
70+	638269	19,4	65,4	208525	14,6	59,2	429744	23,1	68,9
Nezjištěno	456	0	13,1	212	0	10,7	244	0	16,3
Celkem	3288088	100,0	32,1	1424420	100,0	28,6	1863668	100,0	35,5

Jiným charakteristickým znakem je těsná vazba mezi religiozitou a dosaženým vzděláním. Srovnáme-li věřící s osobami bez vyznání, zcela jednoznačně zjistíme, že mají v úhrnu výrazně nižší vzdělání. Například dospělé osoby se základním vzděláním tvoří mezi věřícími téměř jednu třetinu, kdežto osob bez vyznání to je jedna pětina (19,6 %). Opačně je tomu v případě vyššího vzdělání. Úplné středoškolské vzdělání má téměř jedna třetina všech osob bez vyznání, ale jen necelá čtvrtina z úhrnu věřících. Podíl vysokoškoláků v případě věřících činí jen 7,4 %, zatímco u osob bez vyznání to je jedna desetina všech (9,9 %). Tyto rozdíly shledáme s větší či menší diferencí také u naprosté většiny věkových skupin. Jednou z výjimek je však vyšší relativní podíl vysokoškolsky vzdělaných věřících osob v mladých věkových skupinách oproti osobám bez vyznání. Protože nám rozsah textu neumožňuje podrobnější osvětlení, doplňme alespoň, že nejvýraznější diference je u 25-29letých, kde v případě věřících tvoří vysokoškolsky vzdělané osoby tohoto věku 13,2 %, zatímco u osob bez vyznání se vysokoškoláci na úhrnu věkové skupiny podílejí jen 10,4 %. Z tabulky 4 můžeme sledovat, jak se mění úroveň vzdělání věřících se zvyšujícím se věkem, kam se samozřejmě promítá nejenom zvyšující se vzdělanost, ale také přístup ke vzdělání, který byl a je vždy různými vlivy limitován.

Dvěma výše komentovanými znaky je podmíněno též rozdělení věřících do jednotlivých velikostních skupin obcí. Výrazně vyšší relativní počet věřících nalezneme v nejmenších a menších obcích. V nejmenší kategorii obcí do dvou set obyvatel jsou např. počty věřících a osob bez vyznání prakticky vyrovnané, jejich podíl se pohybuje kolem 45 %. Se zvyšující se kategorií obce pak relativní počet věřících stále klesá. V obcích s dvěma až pěti tisíci obyvatel je věřících jedna třetina a u velkých měst s více než padesáti tisíci obyvateli se hlásí k náboženskému vyznání pouze jedna čtvrtina všech obyvatel (26,2 %).

Z dalších zjištěných charakteristik stojí za zmínku, že v případě uznání samostatné moravské národnosti je procento věřících u obyvatel hlásících se k této národnosti výrazně vyšší (47,6 %). Dva znaky jsou spojené s rodinným stavem. Tak jako v roce 1991 i v roce 2001 sčítání potvrdilo, že věřící, muži i ženy, méně častěji vstupují do manželství než osoby bez vyznání. Pomineme-li nejmladší věkové kategorie dospělých, zhruba od třicátého roku věku u většiny věkových kategorií je více svobodných mezi věřícími než osobami bez vyznání. Co je příčinou tohoto jevu? U církve římskokatolické,.která je nejčetnější, lze jen poznamenat, že určitý vliv může mít celibát duchovních a rovněž vyšší počet řeholníků a řeholnic v období po roce 1989. Vysvětlitelným zjištěním je rozdíl mezi podíly rozvedených osob věřících a osob bez vyznání. Prakticky ve všech věkových skupách počínaje 20-24letými se více rozvádějí osoby bez vyznání než osoby hlásící se k náboženskému vyznání. Ve středním věku, kde jsou rozvedení nejčetnější, je rozdíl nejvýraznější, přičemž u žen je vyšší než u mužů. Ve srovnání s rokem 1991 se přitom tyto diference prohloubily. To pravděpodobně souvisí s hlavním důvodem tohoto stavu, kterým je výrazně zodpovědnější přístup věřících k manželství vyplývající z náboženské věrouky. Posledním jevem, který je možné zmínit, je trvající vyšší plodnost věřících žen při srovnání se ženami bez vyznání. Tato diference představující u většiny věkových kategorií žen cca 100 dětí na 1 000 žen (počet narozených dětí od třicátého pátého roku ženy se pohybuje v úhrnu kolem 2 000 narozených dětí na 1 000 žen) je přitom výraznější u žen římskokatolického vyznání.

Tab. 4 Složení věřících podle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2001

Věková skupina	Věřící celkem	z toho vzdělání
		základní			střední bez mat.			úpl. středoškolské			vysokoškolské
		abs.	% podíl z		abs.	% podíl z		abs.	% podíl z		abs.	% podíl z
			úhrnu	věk. sk.		úhrnu	věk. sk.		úhrnu	věk. sk.		úhrnu	věk. sk.
15-19	137 181	111705	12,9	81,4	12944	1,1	9,4	10961	1,5	8,0	x	x	x
20-24	169 058	13714	1,6	8,1	54742	4,8	32,4	92022	13,0	54,4	7160	3,2	4,2
25-29	181 055	12177	1,4	6,7	78041	6,8	43,1	65548	9,3	36,2	23951	10,9	13,2
30-34	147 957	11375	1,3	7,7	63795	5,6	43,1	50108	7,1	33,9	21455	9,7	14,5
35-39	156 611	15206	1,7	9,7	67330	5,9	43,0	51135	7,2	32,7	21654	9,8	13,8
40-49	382 525	66880	7,7	17,5	178664	15,6	46,7	94529	13,4	24,7	39447	17,9	10,3
50-59	595 127	131099	15,1	22,0	258600	22,6	43,5	154180	21,8	25,9	47428	21,5	8,0
60-69	561 486	199120	22.9	35,5	213736	18,7	38,1	110337	15,6	19,7	33356	15,1	5,9
70+	638 269	307859	35,4	48,2	216329	18,9	33,9	78919	11,1	12,4	26245	11,9	4,1
Nezjištěno	456	108	0	23,7	126	0	27,6	98	0	21,5	47	0	10,3
Celkem	2 969 725	869243	100,0	29,3	1144307	100,0	38,5	707837	100,0	23,8	220743	100,0	7,4

Poznámka:

Další podrobné údaje je možné nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) v sekci sčítání lidu domů a bytů 2001, kde je mj. k dispozici např. struktura obyvatel každé obce podle náboženského vyznání, nebo v následujících publikacích ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – obyvatelstvo. Kód publikace 4104-02 (základní sumarizační tabulky), Náboženské vyznání obyvatelstva. Kód publikace 4110-03 (analýza výsledků sčítání), Plodnost a sňatečnost žen. Kód publikace 4118-03 (obsahuje část týkající se vlivu náboženského vyznání na plodnost žen).

Ladislav Pištora absolvoval Vysokou školu ekonomickou a vystudoval obor sociologie a estetika na FF UK v Praze. Je zaměstnancem Českého statistického úřadu a externím doktorandem oboru masová komunikace na FSV UK.