Analýza zápisů ze sněmovních kroužků za rok 1999,

tématická řada A - "O církvi"

Příjem zápisů ze sněmovních kroužků (dále je SK) pro rok 1999 byl ukončen v červnu 2000. Do té doby bylo shromážděno 1450 zápisů. Jde o úžasný materiál, bohatý na názory, kde účastníci sněmovních kroužků otevřeně odpovídali na zadané otázky a snažili se nabídnout řešení předložených problémů.

Z celkového počtu zápisů se pouhých 146 z nich zabývalo tématickou řadou B (O Bohu Otci), nebyly tudíž statisticky zpracovány.

Nejvíce zápisů (407) vzniklo v pražské diecézi, další nejpočetnější jsou ženské řehole (264) a hradecká diecéze (186 zápisů).

Tématická řada A "O církvi" byla rozdělena do 12-ti témat (A1 - A12), každé téma bylo upřesněno několika otázkami, na které měli účastníci SK odpovídat.

Zápisy ze SK lze zhruba rozdělit do 4 kategorií:

1. Otázka - po ní odpověď jako stručné shrnutí názorů zúčastněných

2. Otázka - po ní téměř doslovné znění názorů účastníků

3. Dlouhá úvaha na dané téma, ze které bylo třeba odpovědi "vytáhnout"

4. Zmínka o tom, že účastníci SK téma probrali, aniž by zaslali, k čemu dospěli (týká se hlavně posledních témat)

Jednotlivé diecéze a samostatné skupiny "ženské řehole" a "mládež" byly analyzovány postupně, pro každou z nich bylo vytvořeno 12 souborů A1 - A12, kam byly zařazeny všechny názory, které na dané téma zazněly. Zároveň se statisticky zaznamenávalo, kolik kroužků v diecézi se daným tématem zabývalo.

Moderátoři diecézí obdrželi tyto analýzy na Zasedání pastorální sekce 16. listopadu 1999. Od ledna 2000 jsou pro účastníky sněmovního procesu přístupné také na Internetu.

Kromě této obsahové analýzy byla vypracována stručná analýza podle "klíčových slov". Jejím výsledkem je 12 tabulek, rozdělených podle zadaných témat A1 - A12. Každá tabulka obsahuje otázky k jednotlivým tématům, nejčastější odpovědi a názory, které ve sněmovních kroužcích zazněly, počet těchto odpovědí v každé diecézi a na závěr jejich celkový počet.

Příklad: Téma A9 - O důstojnosti a apoštolátu laiků

1. otázka: Jak mají laici reprezentovat církev a šířit evangelium? Co je k tomu konkrétně potřeba?

Celkem odpovědělo 53 kroužků: Dávat příklad vlastním životem, nejen slovem

29 kroužků: Více se vzdělávat ve víře

23 kroužků: Pastorační rady

18 kroužků: Potřeba malých duchovních společenství

18 kroužků: Zlepšit spolupráci hierarchie a laiků

12 kroužků: Zapojit se do práce ve farnosti

Příklad: Téma A5 - Královské kněžství

1. otázka: Které jsou podle vás hlavní požadavky na kněze, jejichž naplnění zajistí, že jeho funkce bude mít smysl pro Boží lid i pro svět?

Celkem odpovědělo: 48 kroužků: Sloužení mše, svátosti

44 kroužků: Pouze duchovní úkoly, ne administrativa, opravy kostelů

34 kroužků: Více zapojovat laiky, větší otevřenost vůči nim

31 kroužků: Koordinace farnosti

24 kroužků: Vzdělávat věřící ve víře, výuka náboženství

11 kroužků: Muž modlitby

Tímto způsobem jsou tedy zpracována všechna témata cyklu A a všechny zodpovězené otázky k jednotlivým tématům. Stručné odpovědi vyjadřují pouze souhrn totožných či podobných názorů, vyslovených samozřejmě různě.

Při pohledu na souhrn odpovědí vyvstává důrazně touha laiků po výraznějším zapojení do života církve, po vložení důvěry a z toho vyplývající odpovědnosti za konané činnosti v církvi. V první řadě jde o nabídku ze strany laiků, i když se samozřejmě objevuje i kritika. Ačkoliv otázka vztahu laiků a hierarchie nebyla v žádném z témat přímo vyslovena, objevuje se v mnoha z nich. U vybraných odpovědí je uveden absolutní počet kroužků ze všech diecézí, ve kterých se daná odpověď objevila, v závorce procentuální počet, kdy jako 100% je brán celkový počet kroužků, které se tématem zabývaly.

A1 - Všeobecná svátost spásy

Otázka č.2 : Kde mě církev potěšila, kde se jí cítím být zraněn?

13 kroužků (8,9%): Přílišný důraz na hierarchii

A2 - Přítomná podoba království Božího

Otázka č.3 : Co by v našem okruhu mělo ze života církve vymizet, co přibýt či se přetvořit?

39 kroužků (41,5%): Přibýt otevřenost, tolerance

27 kroužků (28,7%): Přibýt komunikace laiků a hierarchie

A3 - Tělo Kristovo

Otázka č.3: Jak vytvořit v církvi jednotu?

20 kroužků (18,7%): Každý dá své hřivny k dispozici

A5 - Královské kněžství

Otázka č.1: Které jsou podle vás hlavní požadavky na kněze, jejichž naplnění zajistí, že jeho funkce bude mít smysl pro Boží lid i svět?

34 kroužků (34,3%): Více zapojovat laiky, větší otevřenost vůči nim

Otázka č.2: Pokuste se charakterizovat smysl obecného (všeobecného, svátostného) kněžství.

24 kroužků (24,2%): Aktivní účast na mši, pomoc knězi

Otázka č.3: Co je třeba udělat pro to, aby jak obecné, tak svátostné kněžství v církvi u nás bylo tím, čím má být?

23 kroužků (23,2%): Laici více pomáhat, zapojit se v církvi

A7 - Povoláni ke službě Božímu lidu

Otázka č.1: Co očekáváte od biskupa?

27 kroužků (35,5%): Více komunikovat s farnostmi

5 kroužků (6,6%) : Podporovat laické aktivity

Otázka č.1: Co očekáváte od kněze?

18 kroužků (23,7%): Více času pro laiky (úřední hodiny na farách)

16 kroužků (21,1%): Více důvěry v laiky (farní rady, svěřovat jim úkoly)

Otázka č.3: Jak by se měla církevní obec starat o svého faráře, jáhna?

23 kroužků (30,3%): Farnost zaopatřit kněze ve stáří, zvát do rodin

A9 - O důstojnosti a apoštolátu laiků

Otázka č.1: Jak mají laici reprezentovat církev a šířit evangelium, co je k tomu konkrétně potřeba?

23 kroužků (31,1%): Pastorační rady (často bez podpory kněží)

18 kroužků (24,3%): Zlepšit spolupráci hierarchie a laiků

12 kroužků (16,2%): Zapojit se do práce ve farnosti

Účastnící sněmovních kroužků si jsou vědomi přetíženosti kněží, proto nabízejí své služby a také řešení, jak jim odlehčit v oblastech, kde jsou toho schopni. Na druhé straně také kritizují skutečnost, že v některých farnostech nemají možnost se zapojit, i když ochota k práci zde je. Jako příklad uvádím několik úryvků ze zápisů SK. Číslo nad úryvkem označuje zápis, ze kterého pochází.

1999\09043002

Laici by měli být ochotní zapojit se v práci ve farnosti podle svých schopností a kněží zase tuto spolupráci dovolit.

1999\05011002

Laici by měli mít možnost uplatňovat svůj vliv v konkrétních záležitostech života farnosti a jeho organizace. Přitom je třeba zohlednit i rizika demokratických mechanismů. Podíl na rozhodování by mohl být jednou z cest k překonávání pasivity laiků, která často vyrůstá právě z vědomí nemožnosti reálně ovlivnit záležitosti farnosti a církve vůbec.

1999\05007002

Laici by měli věnovat čas službě církvi i svému duchovnímu rozvoji, zorganizovat společné aktivity (i sportovní) pro mládež ve farnosti, ale nejen pro ni. Utužení společenství, prohloubení vztahů, být stále připraven - být k dispozici pro potřeby druhých. Být otevřený přijmout druhé. Umět poznat správný čas, nepromarnit příležitost k apoštolátu, pomoci k pravdivému svědectví křesťanského života v občanské společnosti, zejména mezi mládeží (ve škole).

Mít pocit určité zodpovědnosti za život farnosti. Nejlépe prostřednictvím pastorační rady.

1999\01046005.

Co nemusí dělat kněz, měli by převzít laici a nést spoluzodpovědnost za farnost,využívat služeb v církvi (akolyté, lektoři...), zajistit dobře fungující farní rady.

1999\06015007

Laici od kněze potřebují podporu, jeho dobrý vzor pro věřící i nevěřící, ochotu ke spolupráci.

Každý z nás reprezentuje církev svým životem. Je dobré mít trvalý pocit odpovědnosti za obraz církve v ostatních lidech.

Je třeba soustředění na setkání, nebát se, vytrvat; být trpělivý, opora v modlitbě.

1999\06021007

Hlavními úkoly kněze jsou:

Mše svatá, udělování svátosti apod., pastorace, duchovní vedení

Zastřešeni všech ostatních aktivit farnosti, jejich "schválení" Ostatní aktivity by měli převzít laici např.:

ekonomicko technické záležitosti

záležitosti oprav kostelů, popř. jiných nemovitostí

organizační záležitosti (zájezdy, dovolené, tábory pro děti), vyučování náboženství

1999\0803800

Má-li kněz plnit svoji úlohu, musí si on sám, ale i farníci uvědomit, v čem spočívá jeho úloha, v čem je nezastupitelný. Musí k tomu být veden už po dobu studia. Bohužel ne každý kněz si svoji úlohu plně uvědomuje, mnozí i z pohodlnosti raději opravují kostely, které nikdo nepotřebuje, než by pracovali mezi lidmi. Ostatně opravený kostel je mnohem nápadnější než .,opravené" srdce člověka.

Nedomnívám se, že máme nedostatek kněží. Jsem přesvědčen o tom, že máme špatný systém pastorace, který neodpovídá dnešní situaci. Cestu k nápravě vidím takto:

1. Rekonstrukce nevyhovujícího farního systému.

2. Důsledné uplatnění principu subsidiarity: kněží ať dělají to, v čem jsou nezastupitelní

3. Všechno ostatní ať dělají laici.

Považuji za naivní očekávat, že náprava přijde sama nebo cestou "zdola". To je úloha současné hierarchie.

1999\07035005

Kněz má být stále nejvyšší autoritou ve své farnosti a vést svěřené farníky po stránce duchovní. Svým jednáním a chováním by si měl umět získat přirozenou autoritu a kolem sebe soustředit schopné pomocníky, kteří mu pomohou zajišťovat materiální zázemí, aby on mohl být hlavně koordinátorem.

Stručné shrnutí nejčastějších názorů

A1 - Všeobecná svátost spásy

Nejvíce účastníků SK (50%) vnímá církev jako společenství, popř. jako rodinu, matku či domov, pozitivně hodnotí, že pomáhá lidem, je zdrojem lásky a zabývá se charitativní činností.

20% SK církvi vytýká uzavřenost před světem, nadřazenost a také netoleranci k názorům jiných, otevřenost církve naopak chválí necelých 5% SK.

44%SK se domnívá, že za komunismu církev obstála, proti tomu pouhá 3% mají názor opačný. Organizaci Pacem in terris negativně hodnotí 12% SK, i když zaznělo i volání po shovívavosti s jejími členy.

Z pohledu lidí žijících mimo církev je stejnou měrou (15%) oceněna jako nositelka morálky, kultury a životních hodnot a kritizována jako toužící po moci a majetku a za "nekřesťanský život" křesťanů.

A2 - Přítomná podoba království Božího

Život ve společenství s Bohem (38% SK), víra, naděje a láska (23%), tam, kde je Ježíš (18%) - takto nejčastěji účastníci SK popisovali Boží království. Rysy Božího království vidí hlavně ve společenství věřících a tam, kde pomáháme bližním (25%). Přibýt by měla větší otevřenost a tolerance církve (42%), život podle víry (25%) , již zmiňovaná komunikace laiků a hierarchie (29%). SK vidí potřebu reagovat na problémy tohoto světa a hovořit srozumitelným jazykem (33%), pastorace (13%), neuzavírat se před médii a ukončit hovory o majetku (9%).

A3 - Tělo Kristovo

Kristovo dílo bylo Sk charakterizováno jako spása, vykoupení, obrácení (20%), založení církve zmiňuje 7%. Nezbytnou úlohu církve vidí zejména v posvěcování světa, evangelizaci, jako příklad pro společnost či ukazující smysl života (36%).

Jednoty v církvi lze dosáhnout respektem a tolerancí k druhým (16%), láskou, úctou, pokorou a poslušností (18%) a tím, že každý dá své hřivny k dispozici (19%).

A4 - Boží lid

Účastníci SK se zamýšleli nad smyslem existence církve ve světě -nejčastěji vyjádřili, že ukazuje působení Boha, Boží lásku (25%), je nositelkou mravních hodnot (21%) a dává smysl života (15%), na druhé straně je zde obava lidí z moci církve, z příkazů a zákazů (13%).

Osobní příklad, živé společenství a žití evangelia - to je to nejlepší, co lze udělat, aby lidem "zachutnalo" náležení do církve (40%), následováno otevřeností pro druhé (17%) a ochotou vést dialog (14%). Cestou k pravdivější tváři církve je znát a žít Boží slovo (27%) a opět dialog vedený s láskou (12%). Ukazovat lidem lásku (14%), vzdělávat se a usilovat o vlastní zdokonalení (21%) jsou změny, které by v církvi v našem okolí měly nastat.

A5 - Královské kněžství

Které jsou podle vás hlavní požadavky na kněze, jejichž naplnění zajistí, že jeho funkce bude mít smysl pro Boží lid i svět? V odpovědích je vysoce vyzdvižen svátostný život kněží, tj. sloužení mše a udílení svátostí (48%), pouze duchovní úkoly, nikoliv opravy kostelů a administrativa (44%), výuka náboženství a vzdělávání věřících ve víře (24%), více času na svátost smíření (13%) a muž modlitby (11%). Ve vztahu k laikům je v popředí již zmiňovaná větší otevřenost vůči nim (více zapojovat laiky - 34%), koordinace farnosti (31%), vzor pro ostatní (19%), zaměřit se na mládež (11%) a také požadavek psychologického vzdělání kněží(9%).

Smysl obecného kněžství charakterizují věřící zejména jako aktivní účast na mši a pomoc knězi (24%), život v Boží přítomnosti a modlitbu (15%), službu druhým a dobrý příklad pro okolní svět (18%), popř. jako náboženskou výchovu v rodinách (6%).

Aby obecné a svátostné kněžství u nás bylo tím, čím má být, vyžaduje od laiků větší zapojení a pomoc v církvi (23%), život podle Božích zákonů (17%) a v neposlední řadě modlitbu (15%).

A6 - Vztah k odloučeným bratřím

Ekumenické bohoslužby a Týden modliteb za jednotu křesťanů jsou nejvíce zmiňované (29%) společné akce s ostatními křesťanskými církvemi. Jako nejpřístupnější vidí společenství v modlitbě 30%, bez zkušenosti či za složité je považuje 15%. Společné koncerty, divadla zmiňuje 12% účastníků SK. Smíšené sňatky nedoporučuje 30%, hlavním problémem je otázka náboženské výchovy dětí (22%). Společné působení v oblasti charity vidí jako bezproblémové 39% účastníků SK.

A7 - Povoláni ke službě Božímu lidu

Na otázku:"Co očekáváte od biskupa, kněze jáhna?" v případě biskupů by věřící uvítali častější kontakt s farnostmi (36%), jako další uvádějí, že by měli znát a formovat kněze ve své diecézi (22%), reagovat na dění ve společnosti a reprezentovat církev v médiích (20%), evangelizovat (13%) a také podporovat laické aktivity (7%).

V případě kněží je nejčastější přání více času pro laiky(úřední hodiny na farách -24%), více důvěry v laiky(21%) a duchovní vedení farnosti (pomoc při výchově dětí- 20%).

Od jáhna očekávají pomoc knězi, evangelizaci a otevřenost pro potřeby lidí (21%).

A8 - V jednotě s naším papežem, naším biskupem a se všemi biskupy

Při hodnocení situace, kdy u nás mohli veřejně působit jen jeden nebo dva biskupové byla nejvíce vyzdvižena osoba pana kardinála Tomáška, jeho podpora, autorita a pomoc (13%), negativně bylo vnímáno, že jsme byli bez kontaktu se světovou církví (10%), že byl znemožněn styk s biskupem. Z papežů je nejsilněji vnímán Jan Pavel II (6%).

A9 - O důstojnosti a apoštolátu laiků

Nejlepší cesta jak reprezentovat církev a šířit evangelium je dávat příklad vlastním životem (nejen slovem - 71%) a více se vzdělávat ve víře (39%), byla zdůrazněna potřeba malých duchovních společenství (24%). Stejnou měrou se objevuje přání po zlepšení spolupráce hierarchie a laiků (24%), potřeba pastoračních rad (31%) a vědomí potřeby zapojit se do práce ve farnosti (16%).

Abychom ve svém okolí šířili evangelium, měli bychom v prvé řadě "žít s Bohem, nechat Ho jednat" (27%), znát bibli a učení církve (23%) a modlit se (16%). Důležitou součástí je také apoštolát ve vlastní rodině (27%).

A 10 - O významu řádů v církvi

V řádech vidí účastníci Sk duchovní zázemí farního života (40%), zmíněn byl jejich vliv na duchovní povolání (14%). Uplatnění řeholí ve farní pastoraci jsou podobnou měrou sociální služby a charita (38%), práce s dětmi a jejich vzdělávání ve víře (36%), zjevování Boží lásky (35%) a služba církvi, bližním a modlitba za svět (29%).

A11 - Společenství svatých

Toto téma bylo účastníky Sk nejméně probráno (pouze 22 zápisy), kde byla vyslovena potřeba více se seznamovat se životy světců (72%) a brát je jako vzory (22%).

A 12 - Maria předobraz církve

Poslední téma, ke kterému sněmovní kroužky mnohdy nedorazily (32 zápisy). Zdravou mariánskou úctu vidí tak, že v centru víry je Ježíš a s Marií k němu směřujeme (47%), důležitá je zdravá a spontánní úcta a to i na poutích (37%). Negativně je vnímáno klanění se sochám bez víry a přílišná komerce poutí (34%).

Vypracovala RNDr. Kateřina Kufová